Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč je tolik žen, co po mateřské nechtějí pracovat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.3.18 09:18
@pe-terka píše:
@Ploskutáček jé, tebe jsem tu dlouho neviděla! Ahoj
Jak se daří?
Ahoj, jo, žiju, mé nejlepší kamarádce se narodilo 18. února druhé dítko (holčička), další kamarádce jako druhé dítko chlapeček, takže máme dva párečky 
A ty jsi pěkně příspěvkově povyrostla, koukám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.3.18 09:24
Přečetla jsem celou diskuzi, předem holky promiňte anonym, ale je to citlivé téma.
Na můj vkus jste některé zakladatelku zbytečně sprdly. Já ten dotaz naprosto chápu. Předem upozorňuji, děti zatím nemám, ale i tak k tomu mám co říct. Mám mamku, teď jí bude 50. Je to poměrně normální, vcelku zdravá ženská (má maximálně tak lehké astma, ale to já třeba taky). A moje maminka nepracuje. Prostě nechce. Odjakživa. S námi byla doma 14 let, šla do práce když jsem byla ve třetí třídě ZŠ, bráchu mám o 5 let staršího, takže jsme byli samostatní, vycepovaní, doma jsme uklízeli a brácha mě bez problému vodil ze školy, chodili jsme do stejné, jen jsem třeba hodinku nebo dvě počkala v družině, když měl delší vyučování. Ani to mou maminku nenahnalo do práce dřív, ještě i smlouvala, že do práce nechce. Pak pracovala, to je pravda. Měla nenáročnou práci v administrativě, my jako děti jsme uklízeli domácnost, a přesto mamka s oblibou vyprávěla, jak je strhaná (končila ve 3 hodiny odpoledne). Poté o práci přišla a od té doby to stojí za houby. Je to už 8 let a za tu dobu napracovala asi 7 měsíců, jednou jsem to počítala. Zbytek pobírala nemocenskou (dostala chřipku a zůstala rok doma), případně pracák, případně se nechá živit od nás, protože s bráchou jsme už dospělí pracující lidé. Veškeré naše snahy, aby začala pracovat, zůstaly nenaplněné…
Je mi 23 let, nad dětmi v nějakém horizontu 5 let uvažuji. A musím říct, že mamka na mě funguje trochu jako odstrašující příklad 
Již nyní uvažuju, jak to bude, až nastoupím na rodičovskou. Obhlížím se předem po práci, co by umožňovala třeba výpomoc z domova na poloviční úvazek, aby můj muž nebyl jediným zdrojem peněz v domácnosti. Přemýšlím, že bych šla jen na dvouletý rodičák, aby příspěvky byly vyšší (ano, vím že je pak problém se školkami, doufám jen, že jako slabší ročník budou i moje děti slabší ročník a míst bude ve školce více). Největší strach mám totiž z toho, že jednou budu stejná. Taky se snažím sama sebe co nejvíce realizovat teď, dokud to jde 
Nechci prostě dopadnout jako moje maminka…
- Citovat
- Upravit
16.3.18 09:33
@Anonymní píše:
Přečetla jsem celou diskuzi, předem holky promiňte anonym, ale je to citlivé téma.Na můj vkus jste některé zakladatelku zbytečně sprdly. Já ten dotaz naprosto chápu. Předem upozorňuji, děti zatím nemám, ale i tak k tomu mám co říct. Mám mamku, teď jí bude 50. Je to poměrně normální, vcelku zdravá ženská (má maximálně tak lehké astma, ale to já třeba taky). A moje maminka nepracuje. Prostě nechce. Odjakživa. S námi byla doma 14 let, šla do práce když jsem byla ve třetí třídě ZŠ, bráchu mám o 5 let staršího, takže jsme byli samostatní, vycepovaní, doma jsme uklízeli a brácha mě bez problému vodil ze školy, chodili jsme do stejné, jen jsem třeba hodinku nebo dvě počkala v družině, když měl delší vyučování. Ani to mou maminku nenahnalo do práce dřív, ještě i smlouvala, že do práce nechce. Pak pracovala, to je pravda. Měla nenáročnou práci v administrativě, my jako děti jsme uklízeli domácnost, a přesto mamka s oblibou vyprávěla, jak je strhaná (končila ve 3 hodiny odpoledne). Poté o práci přišla a od té doby to stojí za houby. Je to už 8 let a za tu dobu napracovala asi 7 měsíců, jednou jsem to počítala. Zbytek pobírala nemocenskou (dostala chřipku a zůstala rok doma), případně pracák, případně se nechá živit od nás, protože s bráchou jsme už dospělí pracující lidé. Veškeré naše snahy, aby začala pracovat, zůstaly nenaplněné…
Je mi 23 let, nad dětmi v nějakém horizontu 5 let uvažuji. A musím říct, že mamka na mě funguje trochu jako odstrašující příklad
děkuju, a myslím, že takhle nedopadneš protože už ted máš v sobě ten strach a nechut takhle dopadnout
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 09:33
@Létavice1992 Ale tato diskuze je o ženských po mateřské, čili se jedná o školkové a mladší školní děti A ty tu péči opravdu potřebují. To u vás je snad trochu jiná situace, ne? samozřejmě pubertální dítě nebude skákat radostí, když dorazí domů a tam matka, jesště psychicky nemocná, jak píšeš, to samozřejmě může být opruz, pro to dítě. Ale o tom diskuse není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 09:38
@ka2ka píše:
děkuju, a myslím, že takhle nedopadneš protože už ted máš v sobě ten strach a nechut takhle dopadnout
A co, když jsou ženy, které naopak nechtějí dopadnout jako uhoněné, věčně vystresované matky, které nic nestíhají. Proto se rozhodnou zůstat s dětmi doma?? To je podle tebe špatně??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 09:39
@ka2ka píše:
děkuju, a myslím, že takhle nedopadneš protože už ted máš v sobě ten strach a nechut takhle dopadnout
strach a nechuť? No, už je to zase zpátky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 09:40
Mě teda taky práce nějak extra nenaplňuje, ale děsila bych se to, být závislá na manželovi. Co když jednou odejde, umře, nebo cokoliv a já budu nezaměstnatelná, bez přijmu a začínat třeba v 50ti by asi bylo dost těžký. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 09:42
@Regina Hero píše:
strach a nechuť? No, už je to zase zpátky?
S tím nic neuděláš, prostě pokud ženská celej život tvrdě nehákuje a nepadne až s důchodem, tak je holt vyžírka, která se válí doma, co se nechá živit manželem. A měla by se stydět 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 09:43
@Létavice1992 píše:
Jako dítě jsem nebyla nadšená, že je máma doma. Neustále mě kontrolovala a všechno za mě dělala. Navíc mi pořád vtloukala do hlavy, že bez ní nic nezvládnu a přitom jsem třeba ve dvanácti letech dokázala uvařit mnohem lepší jídla než ona, protože to kvůli psychické nemoci nedokázala (celkově chod domácnosti vůbec nedává). Hodně věcí jsem se kvůli tomu naučila sama už v docela nízkém věku. Kdybych nechala stravování čistě na ní, tak bych byla hlady.
Hodně tady argumentujete tím, že děti potřebují neustálou péči. To je sice pravdivá a moc hezká myšlenka, ale jako dítě jsem si přála, aby šla do práce a měla jsem alespoň trochu volna.
Tak mít doma jedno dvanáctileté dítě(asi jsi byla jedináček? ) a 3-4 děti, z toho to nejmenší hodně malé, to je asi rozdíl ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 09:43
@P4ja jasně, částečný úvazek je super, to ale nepovažuju za případ, kdy žena „nepracuje“. Sama jsem ho hodně využívala a využívat budu Osobně si myslím, že 8 hodin denně je stejně jen nějaké z prstu vycucané číslo a za sebe můžu říct, že toho za šest hodin jsem schopna stejně udělat skoro tolik, co za osm, protože osm hodin naplno nevydržím, kdežto šest ano. Jen ten plat je pak velký rozdíl A taky si pořád myslím, že tam, kde dají částečný úvazek ženě, by ho měli dát i muži. Spousta dobře placených programátorů, inženýrů apod. by mohlo dostat částečný, ani ten plat by nebyl tak katastrofický, když mají od padesáti tisíc nahoru, často přes sto. Jenže pánům se nechce, protože by nemohli dělat kariéru…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.3.18 09:43
@ka2ka píše:
děkuju, a myslím, že takhle nedopadneš protože už ted máš v sobě ten strach a nechut takhle dopadnout
Děkuju za podporu Snažím se, abych taková nebyla, ale trochu mě to popravdě děsí. Tu diskuzi jsem četla opravdu pozorně a vím, že spousta žen psalo, že pokud by nemuselo, do práce nejdou už nikdy. A já prostě nechci takhle smýšlet. Bojím se, že je to první krok k tomu, abych se jednou chovala stejně jako mamka
- Citovat
- Upravit
16.3.18 09:44
@P4ja píše:
@Lewisa Tak to si myslím, že konkrétně není ten případ, určitě máš pravdu, že na výchovu jsou potřeba oba dva.
A žena, která má rozjetou kariéru a řeší „velké“ věci spíš hledá způsob, jak jít do práce a skloubit to s rodinou. Třeba i zaplatit chůvu nebo paní na uklízení.
Ono je to obecně problém, jak skloubit rodinu s kariérou. Nebo vůbec, jak si poradit s dětmi. Viz. přeplněné školky mnohdy s nereálnou otevírací dobou, malý počet jeslí, nízká podpora částečných úvazků nebo home office. Neochota zaměstnávat ženy s dětmi apod.Spíš mně chybí ta variabilita, aby se mohly realizovat jak ženy, které chtějí naplno pracovat, tak ženy, které chtějí třeba jen částečný úvazek a nebo práci z domu a nebo i ty, které se rozhodnou být s dětmi úplně doma.
Souhlasím, ale jak už jsem tu kdysi psal, osobně jsem na slovo „kariéra“ háklivý, dost často se to v souvislosti s ženskýma používá trochu s pejorativním nádechem = dělá kariéru, kašle na rodinu.
Vědkyně, právnička, doktorka ani inženýrka kariéru fakt nedělají. Kariéru vnímám jako to, když to chce někdo někam dotáhnout, myšleno postavením, platem, chce stoupat dál, výš, třeba že řadová manažerka to chce dotáhnout na ředitelku. Třeba. Nebo doktorka na primářku. Třeba. Ale většině žen prostě jejich práce stačí a nemají potřebu si něco dokazovat. To je věčná otázka, jestli jde skloubit práce a rodina. Práce nesmí užírat příliš času, když bude manažerka v práci 12 hodin denně, najme si chůvu, tak možnost to sice je, ale neodnesou to ty děti citově? Jak je to třeba v USA? Netrvá tam mateřská jen 6 týdnů? Pak můžou někteří zaměstnavatelé v rámci benefitů nechat matku doma tři nebo šest měsíců. Po uplynutí této doby musí žena zaměstnání opustit. Z USA bych si tedy asi příklad nebral, to jen do dokreslení, jak to je nastaveno tam. A nevím, jestli to je v Americe samej citovej deprivant, nebo ne.
Příspěvek upraven 16.03.18 v 09:47
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 09:45
@páájaa2 píše:
Mě teda taky práce nějak extra nenaplňuje, ale děsila bych se to, být závislá na manželovi. Co když jednou odejde, umře, nebo cokoliv a já budu nezaměstnatelná, bez přijmu a začínat třeba v 50ti by asi bylo dost těžký.
To se ti může stát, i když budeš chodit do práce. U mamky v práci bylo několik žen, které v práci skončily, aby se mohly starat o nemocné rodiče a nebo třeba i manžela. A když ten člověk zemřel, tak jsou bez práce a bez příjmů taky, protože je nikdo nezaměstná. Ono vždycky je potřeba mít pojistku pro tyhle případy, aby člověk nezůstal úplně bez peněz, když se se druhým něco stane.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.18 09:45
@Anna766 píše:
Tak mít doma jedno dvanáctileté dítě(asi jsi byla jedináček?
Jo, ale můj příspěvek byl zaměřený na to, jaké situace může nastat poté, co se ženská rozhodne zůstat celý život doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
