Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč je tolik žen, co po mateřské nechtějí pracovat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.3.18 14:21
@ka2ka píše:
@Bandii a když manžel zemře tak se musí teda hodně divit
Ale 
mame úspory, pojistky, zázemí. Kdyby nedej bože manzeluv prijem vypadl, není problém překlenout období než bych si nasla praci já. Možná by to paradoxně bylo jednodušší než v rodině, kde je třeba prijem obou pro běžný provoz
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.18 14:22
@Fikta píše:
Já s VŠ sekla. Měla jsem hodně náročné dítě a žádné hlídání. Do práce mě lákali zpět už v roce a půl dítěte (na částečný úvazek), ale prostě jsem dítě neměla kam dátNa soukromou školku bych neměla a do jeslí jsem ho před porodem nezapsala, aby už byl v pořadníku…
Každý to má jinak… já začala studovat kvůli tomu, abych si zvýšila kvalifikaci a nemusela pak nastupovat zpátky do staré práce jako skladnice za 16 000 čistýho… Syn je zlatý a hlídání v podstatě nemáme, rodinu máme oba přes celou republiku a když musím do školy, hlídá manžel. Občas přijede pohlídat i moje babička, ale po té to nemůžu chtít tak často… Zatím to klape. Ale viděla jsem to na sobě ted po zkouškovým, že najednou se nebylo co učit, brigáda ještě nebyla a mě už začínalo hrabat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.18 14:22
Já si myslím, že je to někdy i prostě obyčejný strach… Vypadnou z kolektivu lidí, X let řeší převážně pleny a nudle. Kdybych byla šest let jen doma, asi bych měla z té náhle a obrovské změny také strach
Nicméně, mě se to netýká, já jsem zvyklá na pořádně aktivní život, který vedu i po porodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.18 14:23
@ka2ka píše:
@Bandii a když manžel zemře tak se musí teda hodně divit
No předpokládá se, že bude něco našetřeno, když byly takové příjmy, že nemusela dělat a i kdyby, nějakou práci sežene vždy, holt se jí otočí život o 180 stupňů. U mě stačí, abych naštvala přítele a hned musím hledat .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.18 14:23
@ka2ka píše:
nezkoumám ptám se, a ano znám takové
Mě by spíš zajímalo, proč se na ně a priori díváš takto „ze zhora“. Já taky zrovna taková nejsem, ale nechápu proč mají ostatní furt potřebu řešit ty druhé a ještě je de facto odsuzovat… I když to tady podáváš jako otázku 
Příspěvek upraven 15.03.18 v 14:25
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.18 14:25
@ka2ka u nás bohužel nereálné, já do práce už asi nepůjdu nikdy Jako z jednoho platu by to bylo těžší i když manžel říkal že by si nabral přesčasy. Já beru PnP takže mě manžel neživí jen mě nějaké peníze přidává a paradoxně jsme to já co má krabičku s rezervou Do fabriky se vrátit nemůžu, kdo by se pak postaral o děti? Nejstarší je samostatný ale u prostředního musí být neustálý dohled a Vali bude 6 let takže taky nemůže být sama 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.18 14:25
@ka2ka Mě například moje práce před mateřskou hrozně bavila. Jenže jsem ráno v 7 odjela a vrátila se v 5 večer. Nemám jedinou babičku v dojezdové vzdálenosti, která by mohla pomoct a vyzvedávat dceru, teď už z 1. třídy. A protože manžel je na tom s pracovní dobou ještě hůře - k tomu je pořád někde na služebkách, v zahraničí - bylo by to prostě všechno jenom na mě. Proto jsme se domluvili na zrkáceném úvazku z domu. Věřím, že takové řešení by bylo super pro mnoho matek, ale bohužel je u nás home office stále trochu vzácný. Navíc, ne každý sedí u PC. Proto je pro ně lepší nehrnout se do práce, aby nebyly uštvané matky, co neví kam skočit. Co ale nepochopím, pořídit si dítě, aby nemusela do práce. To mi hlava nebere! 
No a upřímně - ani já bych už nechtěla nastoupit do klasické práce od-do. Za 1. nějakých 20-25 dní dovolené mi rozhodně nestačí. Tady se mě nikdo neptá a můžu pracovat kdekoliv na světě, kde je internet a telefonní spojení. Za 2. co s děma v létě přes prázdniny? 3. Jsem paní svého času a mám čas na uklízení, vaření ale také na lekce angl. a španělštiny kam chodím, nebo se jdu prostě jen na hodinku projet na kole.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.18 14:26
@Joannka1 píše:
Mě by spíš zajímalo, proč se na ně a priori díváš takto „ze zhora“. Já taky zrovna taková nejsem, ale nechápu proč mají ostatní furt potřebu řešit ty ostatní a ještě je de facto odsuzovat… I když to to tady podáváš jako otázku
nekoukám se na ně ze zhora, když někoho baví, být doma at je, ale lituju prostě jejich partnery kteří je musí živit a vlastně i je samotné podle mě ztratí kontakt s realitou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.18 14:28
@ka2ka já teda neznám žádnou, která by nepracovala.
Mě to čeká za 2 roky. Ale už teď se mi nechce. Pracovala jsem ve skvělé firmě, s majitelem se dalo na všem domluvit. Teď to prodal. Nový majitel nařídil povinně 30hodin přesčasů měsíčně + 2 soboty, finanční odpovědnost a pravidelně dělá namátkové kontroly. Všichni mí kolegové si hledají novou práci.
Navíc je chlap kamioňák, doma je jen o víkendu. Takže děti budou skoro bez rodičů. A já za chvilku padnu, abych vše zvládla.
Pracovat samozřejmě půjdu, ale kdyby byla jiná možnost, klidně budu doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.18 14:29
@Markéta80 píše:
@ka2ka u nás bohužel nereálné, já do práce už asi nepůjdu nikdy
tak u tebe je to o něčem jiném tam to chápu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.18 14:29
Je na houby, že v ČR to je se zkrácenými úvazky a home office pořád na kočku. Spoustu problémů a dilemat - jak se dostatečně věnovat dětem by to vyřešilo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.18 14:29
@ka2ka píše:
nekoukám se na ně ze zhora, když někoho baví, být doma at je, ale lituju prostě jejich partnery kteří je musí živit
Mě ale manžel nemusí živit. On se prostě o nás stará protože chce. Jestli můj příjem v rozpočtu je nebo ne, náš život neovlivní. Já jsem ale ráda, že mám svůj příjem. Už třeba i proto, že mi přijde blbé kupovat mu dárky z jeho peněz. To je na tom podle mě to nejdivnější.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.3.18 14:29
Pracuji, i když bych nemusela. Manžel se divil, že chci do práce. Ale jen doma to pro mě není naplňující. Mám kratší úvazek. Práce je pro mě zábava a možnost zůstat v oboru - pomáhající profese. Zároveň si myslím, že i ten 24 hodinový úvazek je vyhovující pro zaměstnavatele. Nedovedu si představit dělat tuto práci na plný úvazek - něco by muselo jí trochu stranou buď práce nebo rodina. A taktéž syndrom vyhoření by se asi brzy dostavil. Něco jiného je, kdo má možnost někoho na hlídání, třeba babičky, dědečka. Nechat děti hlídat chůvou by nechtěl manžel ani já. Takže se střídáme. Teď mně v práci nabízeli vedoucí pozici, ale muselo by to být na plný úvazek. Odmítla jsem, protože si představím, co bychom z toho života měli. Denně 8,5 hodiny v práci + cesta, tj. skoro 10 hodin.
- Citovat
- Upravit
15.3.18 14:29
Mě moje práce baví, ale návrat po mateřské byl zahul. Šéf si na mě zasednul, drtil mě, snad jestli na to mám?? Jedná kolegyně také. Jsem ráda, že toto mám za sebou, byl to obrovský stres. Situace se uklidnila, zvládla jsem to. Ale zůstávat s dětmi když jsou nemocné většinou nemůžu, k doktorovi jen zřídka. Práce me baví ale i dost stresuje. Pak ten každodenní kolotoč s úkoly a v osm jsem k. o.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
