Celkové hodnocení porodnice:
Mám tu nejhorší zkušenost s porodem, který může žena za svůj život zažít.
Dne 16.října 2009 jsem rodila svoji prvorozenou dceru v porodnici v ČB. Do porodnice jsem přijela skutečně pouze rodit s kontrakcemi po 4 min.. Moje dítě bylo před vstupem do porodnice živé a zdravé.
Pominu skutečnost, že se mi nikdo nepředstavil. Na příjmu mi bylo sděleno, že mě prohlídne paní doktorka. Mezi dvěma sestrama stála slečna, od pohledu nezkušená a hodně mladá. To, že byla čerstvou absolventkou a v nemocnici v té době třetí měsíc, to jsem se dozvěděla až o několik měsíců později. Vyšetření na příjmu probíhalo tak, že do mě slečna Bustová hrábla takovým způsobem, že mi protrhla plodovou vodu a záhy dodala na sestru, která stála vedle „Já to nemůžu najít, pojďte si sáhnout!“ Toto zopakovala 2×. Byla jsem vyděšená, jako prvorodička jsem nevěděla, co se děje. Nicméně poté jsem okamžitě šla do porodního boxu. Zavolali manžela, který za mě vyplňoval papíry a já je mezi kontrakcema podepisovala. K tomu všemu si z mého pohledu mezi moje nohy na parapet sedly zbylé tři sestry, poslední z nich svačila a komentovaly situaci jak rychle se otevírám, že vidí hlavičku a kdy mám přijet příště. Neskutečně mi to vadilo, ale neměla jsem sílu se jich zeptat, jakou roli mají u mého porodu. Navíc ve svém porodním plánu jsem měla uvedeno, že si nepřeji studenty. Chtěla jsem mít soukromí a zachovat si trochu lidsky důstojný porod. Bohužel, jsem zapomněla uvést, že si nepřeji ani absolventy, ani lékaře bez atestace a ani zbylý personál. Můj porod řídila slečna Bustová čerstvá absolventka s porodní asistentkou, která mi řekla, že si mám lehnout na levý bok. Tak jsem poslouchala jako hodinky a dělala vše, co mi nařídily. Tlačila jsem, jak nařídily. Prodýchávala jsem a měla křížové bolesti. Pořád jsem ve svém levém uchu slyšela napojený monitor na ozvy srdíčka mojí dcery, která byla pořád živá a zdravá. Bohužel porod nepostupoval, po 1,5 hod. byla zavolaná Dr. Hrotková (doktorka, která zodpovídala za celý porod, protože čerství abolventi nemohou rodit sami). Během tří kontrakcí, kdy mi nařídila, že si mám lehnout na pravý bok, nařídila císařský řez. Po poslední kontrakci mi ještě obě jak PA, tak Dr. Hrotková nalehly na břicho. Cítila jsem jak se moje dcera stočila v pánvi zpět nahoru. Císaře jsem okamžitě přijala. Upozorňuji, že Dr. Hrotková byla u mého porodu max. 5 min. než nařídila císařský řez. Odpojily mě, zavedly cévku, píchly injekci na zastavení kontrakcí, nařídily ať si lehnu na převozní lehátko. Lehla jsem si úplně narovno na záda. Byla to chyba, mám dělohu postavenou dozadu. Dítě tím pádem nebylo okysličené. Převoz na sál trval 15 min.. Věděla jsem, že je něco špatně. Bylo! Moje dcera byla bez vzduchu, císařský řez Dr. Hrotková provedla v druhé době porodní, kdy hlavička byla sestouplá v pánvi a pro vybavení ji musela zatlačit rukou vaginálně zpět do dutiny břišní. Dcera byla oživována a následně byl zjištěn otok na mozku a porodní poranění jater. Apgar skóre 1-1-1. Moje prvorozená dcera za 4 dny na následky porodu zemřela. Pitva prokázala, že byla geneticky zdravá. Problém byl v tom, že pupečník byl nakrátko a porodit spontánně to takto nešlo. Ráda bych ještě upřesnila na skutečnost, že můj lékař je primář porodnice MUDr. Sák. Před porodem mě nechal 2 měsíce ležet doma v klidu z důvodu sestoupení do pánve. Poslední ultrazvuk mi byl proveden ve 30.tt. MUDr. Sák ultrazvuk nedělá a ani ho v ordinaci nemá. Ultrazvuk ve 30.tt, mi dělala v nemocnici Dr. Šlaková. Na otázku - jestli máme pupečník kolem krčku odpověděla, že to není podstatné. No, pro paní doktorku to podstatné nebylo. Pro život mojí dcery to bylo zásadní.
Po porodu z JIP, jsem ležela na gynekologii - byla tam jedna hodná sestřička, nepamatuji si jméno, jí bych chtěla poděkovat. I paní staniční Bambulové, která mi po několika dnech zavolala psycholožku, ačkoli jí to málem stálo místo, protože mi nebyl zavolán psycholog (chlap) - který je přiřazen na gynekologii. Tenkrát mi přišla paní Bambulová říct, že i kdyby jí to mělo stát místo, tak uděla správnou věc. Celá věc se řešila u ředitele nemocnice.
Z prodnice jsem odcházela s prázdnýma rukama, fyzicky naprosto vyřízená a psychicky totálně zlomená. Na otázku, kde jsem udělala chybu mi primář odpověděl, že jsem žádnou chybu neudělala, že mohlo dojít k dřívějšímu rozhodnutí o císaři a tím i dřívějšímu převozu na sál. Jenže kdo měl císaře nařídit dřív, když u mého porodu nebyl žádný odpovědný lékař?
Moje dcera je mrtvá, v mých očích zemřela naprosto zbytečně, nikdo za to nebyl potrestán, nikdo za její smrt nenese odpovědnost. Je to smutné, ale tohle je moje životní zkušenost s porodem prvorozeného dítěte v českobudějovické porodnici.
. Možná to bylo i přítomností přítele, ale celkově si myslím, že jsem narazila na dobrou směnu. (Paní, co přišla na pokoj den po mě měla úplně opačný zážitek, manžela jí zavolat nenechali, že to jen tak nebude a když jim překotně porodila, tak ho nechtěli ani zavolat na poslední dvě hodiny, ačkoliv věděli, že už je zákaz návštěv na oddělení šestinedělí).
I proto., aby si příště dali pozor!
)))