Katka III.
- O životě
- Štofik
- 17.02.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
...pokračovaní Mrchy
Přečtěte si také předešlé díly deníčku
- Mrcha
- Ona
- Rybník
- Mrcha se zamýšlí
- Tílko a kraťasy
- Ex
- Jsi tam?
- Happy end
- Katka
- Lukáš
- Ex II
- Cizinec
- Dě*ka
- Ztracená
- Lukáš II.
- Led
- Těsto
- Katka II.
Zvoní mi budík, je 7 h. ráno, pondělí. Odkopu peřinu, natáhnu si župan, otvírám okno a odcházím z pokoje rovnou do kuchyně. Ze skříňky si beru misku, Emco a z lednice bílej jogurt a borůvky. V konvici je uvařenej ovocnej čaj, nalívám si plnej hrnek pomalovanej kočkama. Dělala jsem ho v 10 letech v keramice, kočky vypadaj spíš jako myši křížený s netopýrama… neptejte se. I tak je to můj nejoblíbenější hrnek, dobře padne do ruky.
Chystám si snídani, rychle se najím, nádobí dávám do dřezu a spěchám zpátky nahoru a do koupelny, vyčistit zuby, udělat culík, trošku pudru na nos a bradu, malinko řasenky. Lukáš mě má nejradši nenamalovanou, po škole se máme sejít v kavárně. Konečně, už druhej víkend po sobě se mi vyhýbal. Snad se vysvětlí proč.
V pokoji se oblíkám, džíny a světle žlutej svetr. Beru si batoh a odcházím z domu. Lucka na mě čeká u Lidlu jako vždycky. Je to moje nejlepší kamoška od školky, od toho okamžiku, kdy jsem jí do nosu narvala omylem kuličku z mozaiky. Touhle historkou nás rodiče ztrapňujou na všech narozeninových oslavách, takže nějakých 11 let. Už je ani jedna z nás nepřerušuje a prostě to ignorujem.
Přicházím až k ní a objímáme se. A jéje, Lúca už má Vánoce, v uších se jí houpou křiklaví Santa Clausové… no jo v neděli byl advent. Nevím, jak to s ní do Vánoc přežiju, je vánoční maniak. „Hojec, blázne! Tak jaká? Zase tě miláček psů a ochránce matek celej víkend ignoroval?“
No jo, Lucinu prostě musíte milovat. „Ahoj zlato, jojo pořád. A neříkej mu ochránce matek, dobře víš jak to je doopravdy.“ „No jasně, v pohodě, já jen, že jsem ho v neděli viděla se psem u rybníka.“
To bylo divný, protože jsem tam pokaždý chodila s ním. Na vibru mi psal, že k rybníku nepůjde a Badda, že vezme jeho taťka. Od tý chvíle Lucku nevnímám, někde mezi informacema o jejich sobotním předvánočním náletu na obchoďáky a večerním povinným kinu s mladší ségrou se ztrácím ve svých myšlenkách.
Ve škole se přezouváme a míříme do třídy, máme češtinu, super rozjezd na pondělní ráno. Probíráme starověkou literaturu. Najednou se mi v kapse džín rozvibruje mobil, tahám ho z kalhot a koukám na display. Lukáš. Píše, že končí dřív a staví se za mnou o volný hodině. Ať na něj počkám v parku u školy. To je celej on, zná přesně můj rozvrh. A nejen rozvrh, pamatuje si telefonní čísla, jména všech mých kámošek, data a výročí, kdy máme školní výlet a texty všech písniček Mirai. Den co den, vidím jen ty tvoje oči… to mi notuje na uvítanou. Pološeptem. Dívá se mi přitom na rty a já se nemůžu dočkat pusy, která následuje potom. Ruku má přitom na mý tváři a lehce se usmívá. Teda… aspoň to takhle bývalo.
Odepisuju mu jen 2 písmena ok.
Bezmyšlenkovitě si dělám zápisky probíraný látky a myslím na naše první a zatím poslední milování. Bylo to, no zvláštní. Jako by to dělali dva cizí lidi, já necítila nic. Ani bolest, ani jsem neměla orgasmus. Lúca mě na to připravovala, ale Lukáš byl tak něžnej, jemnej. Rozhodnutí se s ním milovat bylo správný, jen mě mate, co je teď mezi náma jinak.
Zbytek dne ubíhá rychle, poslední předmět před volnou hodinou máme tělák. Převlíkáme se s holkama v šatně, zní tu smích, zvuk sprejování se deodorantem a hudba z mobilů. V tělocvičně je nachystaná překážková dráha, paráda. To mě baví nejvíc. Prolízačky, skákačky, šplhačky, běh. Kulička mozaiky vedle mě sténá, ta to nesnáší. Směju se jí a dělám povzbudivý gesto, že to zvládne.
Hodinu se moříme na dráze, někteří úspěšně a někteří vypadají jak po celodenním testu z matiky. Rychle do sprchy, převlíct a za Lukášem do parku.
Ne, dneska s váma nejdu na oběd, zase. Mám něco lepšího. Holky odcházejí beze mě, já se zdržuju v šatně, upravuju si vlasy a obličej, koukám na sebe do zrcadla. Jsem červená z namáhy a horký sprchy. Kolem je ještě pára.
Přivírám oči a cítím, jak mě mrazí v žaludku a potom i v krku. Ten pocit znám. Už se mi to párkrát stalo. Potřebuju se vyzvracet. Když to udělám, mráz zmizí.
Vcházím do kabinky, zavírám za sebou dveře. Klekám si na podlahu, zvedám prkýnko a zvracím.
Přečtěte si také
V 45 jsem dala výpověď a chci si splnit sen. Manžel mě nařkl z nezodpovědnosti
- Anonymní
- 15.11.26
- 943
Když jsem manželovi oznámila, že dávám výpověď a chci rozjet vlastní podnikání, čekala jsem překvapení, možná trochu obav, ale také podporu. Místo toho mě označil za nezodpovědnou ženskou, která si...
Dcera se zbláznila. Prý se cítí jako kluk a máme jí říkat Adam. Otec ji zabije
- Anonymní
- 15.11.26
- 1032
Moje patnáctiletá dcera mi nedávno oznámila, že se necítí být dívkou. Vybrala si nové mužské jméno a chce, abych jí říkala v mužském rodě. Vím, že bych ji měla především vyslechnout a podpořit, ale...
Rozhodla jsem, že děti budou doma pomáhat. Manžel ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 15.11.26
- 613
Když jsem se doma vyjádřila k tomu, aby děti konečně začaly pomáhat s domácností, manžel mi před nimi předvedl takové divadlo, že jsem se nestačila divit. Prý jsem hysterka, která si neumí poradit...
Seřvala jsem spratka na hřišti, který hodil písek na dceru. Špatná jsem byla já
- Anonymní
- 15.11.26
- 628
V poslední době se nám několikrát stalo, že nějaké dítě házelo na dceru písek. Jednou ho dokonce měla plné oči. Většinou šlo o nepozornost rodičů, kteří někde seděli, povídali si a o své dítě se...
Na přípravné kurzy nemáme. Bojím se, že kvůli tomu dcera přijímačky neudělá
- Anonymní
- 15.11.26
- 299
Slíbila jsem dceři, že přípravu na přijímačky zvládneme spolu doma. Na placené kurzy nám teď nezbývají peníze. Jenže po práci mi často chybí energie a s některými úlohami si sama nevím rady. Když...
„Máš mu jednu vrazit. Tohle by sis ty nikdy nedovolila,“ připomněla mi máma
- Anonymní
- 14.11.26
- 1047
Naši byli na mě a bráchu vždycky dost přísní. Táta dokonce nešel pro ránu daleko a máma to schvalovala. Já jsem se ale zařekla, že svoje děti nikdy bít nebudu. Jenže mladší syn je pořádné kvítko....
Zaplatíme 65 tisíc za dovolenou, abychom týden jen leželi. Letos už fakt ne
- Anonymní
- 14.11.26
- 1195
Letos jsem manželovi oznámila, že na další dovolenou u hotelového bazénu nepojedu. Jeho reakce mě utvrdila v tom, že už spolu možná ani neumíme trávit volný čas. Zatímco on si představuje další...
„Podívej se na sestru!“ vyčítá mi máma. Nechápe, že o víkendech musím pracovat
- Anonymní
- 14.11.26
- 809
„Podívej se na sestru, ta si na rodinu čas vždycky najde.“ Tuhle větu od mámy poslouchám skoro každý víkend. A pokaždé mám chuť jí připomenout, že zatímco moje sestra v sobotu dopoledne peče buchtu...
Vydělává 50 tisíc, ale doma nehne prstem. Jen chlastá pivo a čumí na televizi
- Anonymní
- 14.11.26
- 934
Už mě nebaví poslouchat, jak je můj manžel unavený z práce. Já totiž také pracuji, starám se o dvě děti, domácnost a všechno, co je potřeba zařídit. Jenže zatímco já večer padám únavou, Petr si...
Vysnila jsem si hodnou holčičku. Místo toho už 16 let trnu, co zase provede
- Anonymní
- 14.11.26
- 697
Nepíše se mi o tom vůbec snadno. Po dvou synech jsem strašně chtěla dceru. A dlouho se nedařilo. Kluci jsou dvojčata a porodila jsem je jako velmi mladá. Bylo mi 19 a já si to tehdy ani moc...