Katka II.
- O životě
- Štofik
- 26.01.20 načítám...
...pokračování Mrchy
Přečtěte si také předešlé díly deníčku
- Mrcha
- Ona
- Rybník
- Mrcha se zamýšlí
- Tílko a kraťasy
- Ex
- Jsi tam?
- Happy end
- Katka
- Lukáš
- Ex II
- Cizinec
- Dě*ka
- Ztracená
- Lukáš II.
- Led
- Těsto
Sedím v kuchyni u večeře. Boloňský špagety s hromadou sýra. Fuj. Divně to smrdí, a když si do pusy vložím sousto, chutná hnusně. Polknout mě stojí obrovský úsilí. Je puštěná televize. Mamka utírá nádobí a co chvíli se na mě podívá.
Dám si doušek vody ze sklenice a čekám kdy to přijde. Poznám na mamce, když se chce o něčem „holčičím“ pobavit. Říká tomu „dívčí dýchánky“. Dřív jsme si k tomu udělaly hromadu popcornu, koupily si vanilkovou zmrzku a colu. A pustily si Pravou blondýnku nebo něco podobnýho. Jeden čas to byly i Velmi nebezpečné známosti, byla jsem zabouchnutá do Sebastiana. Ten herec byl tak sladkej. V mých představách jsem chodila s ním. A pak jsem začala chodit s Lukášem… ale to je jinej příběh.
Mamka ukládá do skříňky poslední talíř a s utěrkou v ruce se obrací ke mně. Je krásná, hustá bloďatá hříva sepnutá na temeni do drdolu, kolem obličeje jí spadá pár pramenů. Má neuvěřitelně modré oči. Jako obloha a husté tmavé řasy, nepotřebuje řasenku. Má štíhlou postavu s útlým pasem. Jako vždycky, když je doma má na sobě legíny a dlouhou károvanou košili s ohrnutými rukávy. Chtěla bych vypadat jako ona. Ale jsem spíš podobná na tátu. Mám je ráda, oba. Jsou skvělí.
Odkládám vidličku do talíře se špagetama. Mamka se nadechuje, je to tady. „Ty nemáš hlad, Kačátko?“ Od mala mi říká Kačátko. Přinutila jsem ji, aby mi tak říkala, jen když spolu budem sami. Před kamarádkama to moc vtipný nebylo.
„Ne, měla jsem s holkama pizzu.“ Lžu, žádnou pizzu jsem neměla, vlastně technicky vzato jo, byla jsem s holkama v pizzerce, ale měla jsem jen frapéčko. „Aha, a co si udělat trochu popcornu a pustit si film? Co třeba Stmívání? Pamatuješ na naše večery s Edwardem a Bellou? Když jsme se hádaly, s kým by měla Bella zůstat? To bylo prima. Chybí mi to, hlavně ta část, kdy jsi mi česala vlasy,“ směje se.
Usmívám se taky. Dělávala jsem jí po celý hlavě copánky a svazovala je růžovýma gumičkama s beruškama. Někdy tak chodila spát a táta vždycky kroutil hlavou a smál se nám. „Tak jo, dáš si i masku? Mohla bych ti udělat nehty.“ Mamka přikyvuje. „Prima, zajdeš pro to do koupelny? Já dám zatím dělat popcorn a nachystám zmrzku.“
Kývám a jdu do koupelny pro masku, pilník na nehty a bezbarvej lak. Když se vracím, v mikrovlnce puká popík a mamka už má nachystanýho Edwarda. Nedá mi čas ani při úvodní scéně se srnkou v lese a pouští se do mě. „Poslyš Kačí, děje se něco? Jsi poslední dobou taková, já nevím… smutná? Pátky i víkend trávíš většinou doma, Lukáše moc nevidím ani přes týden… jste snad…“
„Ne, mami, to je v pohodě fakt. Jen toho má teď moc. Jeho otec zase řádí a on musí být víc s mámou, však víš.“ Klopím oči, aby z nich nevyčetla pravdu. Vůbec nejde o Lukášovu mamku a tátu a babičku nebo školu anebo cokoliv. Jde o něco jinýho a já nevím o co. Po tom společným prvním milování se mi odcizil ještě víc. Důvod? Neznámý.
Tedy… byl neznámý, dokud jsme v parku nepotkali tu ženu. Hezká, mladá žena, slečna, holka? Neměla jsem z ní dobrý pocit, chtěla na Lukáše číslo a asi se znají. Určitě se znají. Se mnou o ní nikdy nemluvil a já se neptala. Vypadal zaraženě, když k nám přišla. Možná to s ní souvisí, to podivný vyhýbavý chování. „Dobře beruško, kdyby se ale něco dělo, tak mi to můžeš říct. Jsme tu s tátou pro tebe. Lukáš to s mámou zvládne, je to šikovnej a na svůj věk vyspělej kluk. O něj strach nemám.“ Hladí mě po vlasech.
Možná je ta žena milenkou jeho táty, proto ten zaraženej pohled, napadá mě. Moc mě tahle myšlenka neuklidňuje, ale dokážu se aspoň trochu ponořit do filmu a udělám mamce nehty. Masku si dáváme obě. Popík nakonec k mýmu překvapení sníme všechen a pouštíme i další díl.
Když se kolem půlnoci zvedáme a jdeme spát, cítím se klidnější. Popřejeme si dobrou noc, mamka mě rychle obejme a v patře se loučíme. Jdu si ještě vyčistit zuby a na záchod. Koukám na sebe chvíli do zrcadla s kartáčkem v ruce a najednou se mi dělá zle.
To ta hromada popcornu a bublinky. Blbá kombinace. Zvracím do umyvadla.
Jako bych ze sebe tím dávením se dostávala pryč všechno to napětí. Je to příjemnej pocit. Čistím si zuby, pořádně, pak zhasínám světlo a jdu si lehnout. Do uší dávám pecky a pouštím Echosmith.
Objímám medvídka od Lukáše a pomalu usínám.
Přečtěte si také
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 2011
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 1481
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 978
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 444
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 1306
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
Doufala jsem, že najdu lásku na seznamce. Nevěřili byste, co je tam za individua
- Anonymní
- 14.04.26
- 5486
Na muže mám prostě smůlu. Ve dvaceti jsem se vdávala, mám dvě děti, které už si žijí vlastní život. S jejich otcem jsme se po čase rozvedli. Mám za sebou ještě jedno manželství, které také...
„Nemáme ani korunu,“ brečí kamarádka, ale hračky kupuje po kvantech
- Anonymní
- 14.04.26
- 2437
Tenhle fenomén mě fascinuje a zároveň neskutečně vytáčí. Znáte to taky? Otevřete Messenger a tam na vás svítí pět odkazů na „totální výprodej“ v hračkářství, doprovázených textem: „Hele, to musíš...
Manžel si přál syna, porodila jsem tři dcery. On chce další, já už nemám sílu
- Anonymní
- 14.04.26
- 3425
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě opravdu hodně trápí. A vlastně o tom ani nemůžu s nikým mluvit, protože se za svého muže i za sebe stydím. Můj manžel Pepa si vždycky přál syna. Řekla bych, až...
Najít práci jako samoživitelka na zkrácený úvazek je dnes prakticky nemožné
- Anonymní
- 14.04.26
- 1884
Mám sedmiletou dceru, která chodí do první třídy. Jsem s ní sama, tatínek není ani v rodném listě. Mám tedy ještě obrovské štěstí, že žijeme s rodiči v rodinném domě. Sama bych to nezvládla vůbec....
„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
- PenelopaW
- 14.04.26
- 925
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...