Lukáš III.

  • O životě
  • Štofik
  • 03.03.20
    • načítám...

...pokračování Mrchy

Přečtěte si také předešlé díly deníčku

Měl jsem se za 3 hodiny setkat s Katkou. A říct jí, že je konec. Neměl jsem ponětí, co jí ve skutečnosti řeknu. Pravdu ne. To si nezaslouží, ale nezaslouží si ani, abych v tom pokračoval a lhal jí. Zamiloval jsem se do jiné, do té ubrečené podivínky, kterou jsem na jaře začal potkávat v parku. A která si mě nejdřív nevšímala.

Jenže pak se mi vkrádala do myšlenek víc a víc. Pomalu, plíživě. Taková ONA prostě byla. Nejdřív jste si mysleli, že je to obyčejná holka, jenže časem začala ovládat váš život. Začala ovládat vás. Nenápadně. A já se topil v jejích výrazech, v tom, jak mluvila přímo. Nebrala si servítky, v její upřímnosti, drsnosti a paradoxně i v její citlivosti. Nebyl jsem hloupej, byla mnohem starší a já byl asi jen zastávka na dlouhý cestě, ze který byla unavená. Chtěla si odpočinout prostřednictvím mě… a já byl za to vděčnej a odhodlanej využít i ten sebekratší čas, kterej mi byla ochotna věnovat. Ale nemohl jsem to dělat Katce za zády. Už ne.

Stýkali jsme se něco přes týden, vždycky u ní. Koukali na filmy, koupali se spolu a spali spolu. A taky jsme hodiny a hodiny mluvili. Byla nemocná… ona si o sobě myslela, že je nemocná. „Jsem rozbitá hračka,“ říkala mi. Ale já si to nemyslel. Byla dokonalá. Krásná a zraněná, to ano, ale ne nemocná. Psychicky se zhroutila a zhroutila se podruhé, když jí její bejvalej dal kopačky. To z ní ale nedělalo blázna, to o sobě taky říkala.

Z jejích slov jsem měl pocit, že se mě snaží varovat. Ať se držím dál. Nechávala rozhodnutí na mně. Ona se dál bránit asi nechtěla nebo nemohla, to nevím, a já v tom vězel až po uši na to, abych ji nechal jít. Potřebovala mě, potřebovala tu zastávku na svý cestě, aby nabrala dech. A já ji to chtěl umožnit. Nechápal jsem, jaktože se nevidí taková, jaká skutečně byla. Bylo na mě, abych jí to ukázal.

Já vím, velký sousto pro kluka jako já. Jenže věřte mi, vyrůstat v mý rodině, to chtělo kuráž a ostrý lokty. A výzvy já miluju.

Do mýho uvažovaní mi pípla zpráva. Od ní. Máš dnes čas?
Usmál jsem se, takhle stroze psala vždycky. Žádný ahoj nebo jak se máš. Pěkně napřímo. Mám, kdy? odepsal jsem jí. Hned. Sice jsem byl na praxi, ale za 30 minut jsem se mohl vypařit. Něco si vymyslím. Mistr byl v pohodě. 40 minut. Ok.

Schovávám mobil a myslím na to, co mě čeká. Nejdřív ona a pak rozchod s Katkou. Ježíš to bude den. Cítím se mizerně, ale tak to postě chodí. Něco se vám postaví do cesty a vaše plány jsou v trapu… no spíš v pr*eli. Nazývejme věci pravými jmény.

Místo abych přemýšlel nad tím, co vlastně Káti řeknu, odpočítávám minuty. Jdu za mistrem, vymlouvám se, že mi není dobře, a vypařuju se z areálu.

Cesta k ní mi trvá chvilku, když nasadím svižný tempo. Venku je jak na jaře, vůbec si neuvědomujete, že je začátek prosince. Že je před náma pár měsíců zimy a šedi a brzký tmy.

Spíš to vypadá na začátek něčeho novýho.

Přicházím k jejímu domu, vytahuju klíč od vchodu. Výtahem vyjedu do 5. patra a z botníku si beru klíč od bytu. Asi mě viděla přicházet, je rychlejší. Otvírá mi dveře a ještě v botech mě vtahuje dovnitř. „Jsi rychlej,“ říká mi a usmívá se.
Mrkám na ni a dávám jí pusu.
Nejdřív na nos a pak na rty.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
aleaa
766
3.3.20 03:39

Hezkýýý :palec: :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Jahudka82
16833
3.3.20 07:45

Sakrys to už je konec? To mi nedělej toto! Sem napnuta jak ksandy, a teď zas čekat! 8o :oops:

  • načítám...
  • Zmínit
Masha0607
1039
3.3.20 08:50

Cože??? Konec??? Neeeee!! V tom nejlepším :mrgreen: Super, jako vzdy :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
PenelopaW
2976
3.3.20 12:21

Hmmm, že by Lukáš na „rande“ s Katkou nedorazil? :think:

Vím, že jsem slibovala, že to nenapíšu, ale tohle je fakt protahovaný :mrgreen:. Teda ne, že bys uměle nastavovala kaši, ale vždycky to utneš, když to začne být zajímavý :mrgreen:. Jakožto čtenář naprosto trpím! :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Štofik
3.3.20 12:57

Holky už vás nebudu dlouho napínat, nebojte. Ještě pár dílů a bude pro zatím konec. :kytka:

  • Upravit
dagmarkaa
3.3.20 15:32

Jako vždycky super čtení :hug:

  • Upravit
Štofik
3.3.20 16:18

@dagmarkaa :hug: :hug: :hug:

  • Upravit
Boxer
6936
3.3.20 21:47

Čtu, čtu a naráz to skončilo :lol:.sakra v tom nejlepším :lol: :lol: :mrgreen:
Už tet budu očekávat pokračování :lol: čumím sem každý den! :lol: :D

  • načítám...
  • Zmínit
Štofik
3.3.20 21:59

@Boxer Jako v tom nejlepším, před sexem? :mrgreen: :P a děkuju :kytka: jestli to teda byl kompliment. :mrgreen: :oops:

  • Upravit
Boxer
6936
4.3.20 07:28

Přesně 👍 :lol: nemůžu se dočkat pokračování! ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Štofik
4.3.20 08:13

@Boxer Já se pořád odhodlávám si to přečíst celý na jeden zátah, jestli to jako vůbec dává smysl :mrgreen: Asi si to vytisknu, ať je to černý na bílým a můžu si to osahat, co jsem vlastně stvořila. Datum vydání dašího dílu ještě nemám, ale počítám tak 2 týdny.

  • Upravit
Boxer
6936
4.3.20 18:12

Lana25 už se nemůžu dočkat. Kdyby se prodávala kniha tak bych ráda koupila ;)

  • načítám...
  • Zmínit
MeloryNox
6530
6.3.20 12:27

Už chápu, když mi říkají, že mám krátký deníčky :mrgreen: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Štofik
6.3.20 12:29

@MeloryNox Já mám taky krátký :pankac: :nevim:

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

Má cesta k miminku: Rok plný nadějí, zákroků a nekonečného čekání

Když dětské bolesti hlavy nejsou jen migrénou: Můj deník nejistoty

Seděli jsme tam v bundách. Ale vnoučka snacha vůbec neoblékla

Od emailu až ke knize. Někdy stačí jeden e-mail... a změní se úplně všechno

Lékař mě nutí změnit pojišťovnu, musím mu prostě vyhovět. Nechci o něj přijít

„To tě manžel ještě vůbec chce, když vypadáš jako hroch?“ Vpálil mi švagr

Syn dře, vstává k dítěti, stará se. Ta jeho nehne prstem. Nemohu se na to dívat

Snacha hodlá opustit půlroční dítě. Prý potřebuje na víkend voraz

Když hraje víc, než žije: Můj boj s manželovou závislostí a lží