Porodnice FN Plzeň, Lochotín

Celkové hodnocení porodnice:

Po předchozích vlastních negativních zkušenostech se zdravotnickým personálem Porodnice FN Plzeň musím konstatovat, že paní doktorka Kepková je významným přínosem jak profesionalitou a odborností, tak po stránce jednání s pacienty.

Bohužel nemohu porodnici doporučit jako takovou, ale pokud by přibylo lékařů na úrovni paní doktorky Kepkové, pak by to této porodnici prospělo.

Moc děkujeme!

Celkové hodnocení porodnice:

Po přečtení příspěvků jsem se rozhodla přilít taky trochu do mlýna…

Arogantní lékaři, ještě horší sestřičky u porodů. Samozřejmě se mezi nimi najdou i výjimky, ale těch je tam na spočítání na jedné ruce. Tímto, se jim omlouvám za toto hodnocení.

Takže samotný porod-já 40tky horečky, mockrát snaha o prasknutí vody, která už tam dávno nebyla - dítě mělo pak krásně dopíchanou a seškrábanou hlavičku… Zánět plodových obalů, přidušené dítě, ztráta krve. Zakončeno akutním císařem-díky té jedné světlé výjimce (asi i nadřízené), který tam celý ten slavný personál srovnal do latě a pak mě i odoperoval.

Sestřičky na následné péči super. Sympatické. Akorát jsem si tam ještě užila transfuze krve a plazmy, protože ztráta byla velká, takže jsem si tam poležela dva dny… Aha, ale kdo se staral o dítě, které mi přivezly dvakrát denně. Já přes hadičky byla ráda, že ji udržím, natož abych zkusila přiložit. Sestra od dětí nezájem. Krvácela jsem ještě drenem, tak mi to tam ten slavný arogantní pan doktor zkoušel podržet u sebe, aby se to prý chytlo. Haha nakonec šití.

Oddělení šestinedělí: arogantní dětská, která je schopna matku seřvat za to, že zkouší odsávat, aby vyprovokovala kojení ve chvílích, když dítě spí. Že to není přirozené, ale mrsk děcku dudlíka. Dítě po třech dnech hladné, já bez mlíka, celonoční řev, dítě na kapačkách. Furt tam někdo lozí. Výživová poradkyně, která radí nejíst majonézu a citrusy a mrsk, na večeři vlašák s čerstvým rohlíkem a pomerančový džusík. Matky po císaři si nosí ty nechutně těžké obědy samy, některé radši nejí než trpět bolestí při chůzi pro tácky. I když ty blafy za tu bolest opravdu nestojí.

Po týdnu jsem odcházela s pocitem toho, že nejsem dobrá matka, nekojila jsem (doma jsem se rozkojila hned druhý den a kojím už dva roky). Při slovu porodnice jsem ještě následný měsíc řvala jako želva. Následky mám ještě dva roky po porodu. Nějaký neidentifikovatelný útvar v břiše, začínající myomy na děloze. Manžel už druhé dítě nechce ani náhodou a stejně nikdo netuší, jestli by to vůbec šlo.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pevné nervy a spostu jejich debilních keců hodit za hlavu. Při péči o dítě se řídit rozumem a popřípadě se zeptat maminek okolo.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Pevné nervy, prupisku, jednorázovky pro miminko, vlhčené ubrousky na zadeček, ručníky a pyžama - je tam nechutné horko a větrat se nesmí.

Celkové hodnocení porodnice:

Ráda bych také přidala svou zkušenost s porodnicí FN Lochotín. Na Lochotíně jsem rodila 9/2015.

Ten den se nejspíše s rodičkami roztrhl pytel, protože po příjezdu, ambulanci a odeslání nahoru na porodnici pro nás neměli volný porodní box. Do porodnice jsem jela s kontrakcemi po 3 minutách otevřená na 3 prsty, byla sobota 13:40. Již na ambulanci jsem se setkala s úžasným empatickým přístupem sestřičky, na které bylo vidět, že neví, kde jí samou prací hlava stojí. A i přesto nám věnovala maximální pozornost.

Pan Doktor na ambulanci, bohužel nevím jméno, ale moc milý, vše vysvětlil a připravil mi na to že tedy dnes se asi možná stanu maminkou. Po kontrole nás odeslali nahoru na porodnici, kde jsme cca hodinu čekali v čekárně, protože všechny porodní boxy byly ten den plné.

Po nějaké době nás přišla zkontrolovat PA, která když mi viděla, okamžitě mi otevřela pokoj přípravy a řekla, ať se převleču a položím se nebo si nějak ulevím jakoukoliv polohou. Po nějaké době se otevřely dveře a už nás vítala naše PA s tím, že máme volný pokojík a můžeme se na něj přesunout. Proběhla kontrola Otevřená na 7 a že jestli můžou píchnout vodu. Na vše se ptali, vše, co dělali mi vysvětlovali, pomáhali mi, nezasahovali mi do porodu žádnou chemii, medikací, ničím. Porod proběhl hladce a v 18:04 byl malý na světě.

Po 2 hodinách nás odvezli na odd. šestinedělí, kde jsem narazila hned na super sestřičky, jak dětské, tak ty z gynekologie. Po celou dobu pobytu, kdy mi jako prvorodičce slušně haprovaly hormony, mi všechen personál (přestože bylo fakt plno), vše zdlouhavě, bez jakýkoliv problémů, kyselých obličejů, náznaků, že bych otravovala, vysvětlili.

Za mě vážně skvělý a empatický přístup. Tímto bych chtěla poděkovat celému týmu porodnice, všem doktorům, se kterými jsem za dobu docházení do poradny až po odd. šestinedělí přišla do kontaktu. Všem sestřičkám a nejvíc však mojí PA Zemanové (jméno paní doktorky si bohužel nepamatuji, byla mlaďoučká a blonďaté na ramena střižené vlasy, hubeňoučká.:) )

Všem jim patří mé obrovské DÍKY. Příště vím, že půjdu rodit zase do FN.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebojte se, všechna bolest bude s příchodem miminka na svět zapomenuta.:)

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Partnera, neuvěřitelná podpora. Jednorázové kalhotky, Dostatek nočních košil a jednorázových plenek.

Celkové hodnocení porodnice:

Příjem stál docela za to - přijela jsem poprvé už ráno v 10, že mám od noci slabé kontrakce, a po vyšetření mi bylo řečeno, že jsem sice na dva prsty, ale ještě nerodím. Sotva jsem sedla do auta domů, dost se to zhoršilo a v 17 hod. jsme s manželem jeli znovu.

Znovu mi bylo řečeno, že to jsou poslíčky a porod to ROZHODNĚ není… A opět, jakmile jsem sedla do auta, neskutečné zhoršení. Doma jsme se akorát otočili a jeli obratem zpátky, kde už si mě tedy jakože nechali, když už tam jsem potřetí. Šla jsem rovnou na sál, bylo cca 20:30, tam mě převzala PA, která byla moc milá a celou dobu jsem z ní měla dobrý pocit.

Byla jsem 2× ve sprše a každou chvíli mě zkontrolovali spolu s doktorem (neznám jméno, jen se tam párkrát mihl), a kolem půl 12 už bylo všechno připraveno k porodu. Doktor mi praskl vodu a někam znovu zmizel, celé to vedla PA. Celkově si nemám na co stěžovat, chovali se ke mně moc hezky a ani nebyl nutný nástřih, šití trvalo asi 10 minut a asistentka byla opravdu moc hodná.

Chlapeček se narodil o trošku dřív, takže byl na JIP na 2. patře (ale nebylo potřeba žádných podpůrných prostředků, měl 2770 g takže byl úplně v pořádku - pak tedy měl 2 dny žloutenku a únavou přestal baštit, tak byl pár dní na gastro…sondě). Sestřičky byly většinou příjemné, někdy tedy trochu netrpělivé, ale celkově si stěžovat taky nemůžu.

Po 4 dnech jsme spolu šli na roomingový pokoj, tam začalo peklo - co sestra, to jiný názor. Jedna sestra řekne, ať zkouším kojit, pak ať zkouším dokrmit lahvičkou a pak teprve do sondy. Pak se vystřídaly směny, od nové sestry jsem dostala vynadáno, proč jsem po kojení dávala ještě lahev, že jsem ho unavila - a že mám po kojení dát rovnou sondu, ať si odpočine. Opět se vystřídala směna, a dostala jsem vynadáno znovu, proč jsem po kojení nedala ještě lahvičku.

Na psychiku tedy naprosto šílené, takže jsem po týdnu kojení vzdala a začala jsem krmit pouze lahvičkou, abychom z toho blázince už vypadli, což se povedlo a díkybohu jsme se rozkojili doma.

Další zážitek se sestrami byl v přebalování - malý se pokaká vždycky při jídle, a sestry radí postup 1) změřit teplotu, 2) přebalit a 3) nakrmit, a za další 3 hodiny znovu. Tak jsem se sester ptala, jakožto nezkušená matka, co se bojí něco dělat podle sebe, jestli tedy můžu malého přebalit po jídle, když se mi pokakal. Bylo mi řečeno že určitě NE, že po jídle by se poblinkal, že to mám udělat při dalším krmení, tedy za 3 hodiny.

Tak uplynuly asi 2 dny, kdy byl můj chlapeček prakticky permanentně v hovínkách, než se mu příšerným způsobem oprudila prdka. Řekla jsem to třem sestrám, že má opruzenou prdku, a všechny jen, ať ho mažu Imazolem. Pak přišla doktorka při ranní vizitě a zhrozila se, malý musel okamžitě na vyhřívané lehátko a bříškem dolů, větrat zadeček a mazat Sudocremem. Dostala jsem vynadáno, jak jsem tohle mohla dopustit. Tehdy už mi ruply nervy a naprášila jsem sestry, že jsem se jich několikrát ptala, jestli ho můžu přebalit po jídle, a pak že jsem několikrát oznámila opruzení a stejně se nic nehýbalo. Pak teprve doktorka s hrozením přestala.

Takže za mě názor - super porodní asistentka, super přístup na poporodním na 2.patře, ale příšerná zkušenost se sestrami na JIPu na 2. patře. Doporučuji dělat už v porodnici vše instinktivně a nenechat si ve všem radit. Kdybych tehdy dala na instinkt a přebalovala malého pokaždé, když se pokakal, mohla jsem mu ušetřit třídenní trápení a bolest. A sobě taky, protože každé přebalování mi pukalo srdce.

Poslední věc, kterou stojí za to zmínit, je jídlo - vaří sice docela dobře, ale ve stravě pro kojící matky dost často najdete hrášek, zásadně čerstvé pečivo a jiné nadýmavé lahůdky.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Především pevné nervy a co nejvíc dát na instinkt.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Něco trvanlivého k jídlu, třeba aspoň sušenky nebo tak něco. Určitě všechno, co je psané v návodu co do porodnice, a tužku a papír na sepsání toho, co zjistíte až na místě, že vám chybí. 

Celkové hodnocení porodnice:

Rozhodla jsem se rodit ve FN Lochotín a nelituji toho. K rozhodnutí přispělo nejen skvělé vybavení porodnice, ale také nové, čisté a útulné prostory. Při předporodním „rychlokurzu“ (Maxilekce) jsem měla možnost si prohlédnout porodní box - působil na mě příjemně. Především velká vana se mi líbila, tu jsem později při první době porodní také využila. Důležité pro mě bylo i soukromí, které tam maminka má.

Kromě porodnice jako takové bych ráda pochválila personál, jak na gyneokologicko-porodnickém, tak na oddělení šestinedělí.

Porodem mě provázela porodní asistentka paní Špilarová - byla naprosto skvělá, vstřícná, empatická, profesionální. Díky jejímu pozitivnímu přístupu a veliké podpoře mám na průběh porodu vcelku hezké vzpomínky. Vše proběhlo bez komplikací.

Na oddělení šestinedělí jsem se setkala s milými a nápomocnými sestřičkami. Sice nemají moc času se věnovat maminkám v takové míře, jak bychom si přály, ale pokud za nimi člověk zajde pro radu či pomoc, nikdy Vás neodbudou a pomohou. Měla jsem problém s rozkojením a ony se mi trpělivě snažily vše ukázat, naučit správnou techniku, podpořit mě.

Vděčná jsem také za celkovou péči o miminka i maminky - ať už se jedná o pravidelné doplňování potřeb pro miminka, stravování maminky, úklid atd. Dále také oceňuji informovanost díky nutriční poradkyni či fyzioterapeutce, které mě v průběhu pobytu navštívily.

Shrnuto a podtrženo: celkově jsem byla velice spokojená. 

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebát se - jste zde v dobrých rukou. Držet se pokynů personálu při porodu.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vše podle seznamu FN.

Celkové hodnocení porodnice:

Ve FN Plzeň jsem byla v roce 2010. Syn musela ven akutní sekcí 2 měsíce před termínem. Od anesteziologa až po sestřičky super péče. Nemůžu si stěžovat.

Celkové hodnocení porodnice:

V této nemocnici jsem rodila v srpnu 2015 a mohu říci jen jedno. Každá rodička by si měla uvědomit, že ať přijde do jakékoliv nemocnice, kde zrovna bude frmol, což se na Lochotíně stává dost často, všude se budou snažit o maximum a žádná by neměla nadávat, když zrovna musí někde chvilku počkat

Stejně jako s těmi doktory. Jsou to jen lidé a zkuste si 12 hodin v kuse rodit jednu hysterku za druhou. Já jím vděčím za svůj i dcery život, a to jaké se nám po porodu dostalo péče bylo neskutečné. Od pomocného personálu až po pana docenta vše 100 %. Pokud tady některé nadáváte, že jste například museli na miminko 2 hodiny čekat, věřte, že vám ho určitě nikde nedrželi schválně. A podobně…

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Každá by se měla včas rozhodnout, zda chce rodit v tak špičkové nemocnici, jako je FN, kde musí počítat s návalem dalších rodiček, nebo v některé z menších nemocnic, kde třeba bude větší klid, ale na úkor vybavení a praxe.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

V podstatě nic. Všeho jsme tam měli dost a asi 100 metru od porodnice je lékárna, ve které mají naprosto vše.

Celkové hodnocení porodnice:

Porodnice zvítězila kvůli tomu, kdyby dcera měla nějaký problém. Nakonec jsem rodila akutním císařem, kdy jsem před tím čekala hodinu a půl na doktora, který o tom rozhodne, což mi nepřijde úplně profesionální.

Dceru jsem k sobě dostala až předposlední den pobytu v porodnici, protože měla špatný výsledky moči.

Celkově si myslím, že něco u porodu zanedbaly. Na oddělení šestinedělí už bylo vše v pořádku až na jednu dětskou sestru, kterou obtěžovalo snad i jenom odpovědět na pozdrav.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Trvat na tom, co chcete, a vzít si nějaké svoje jídlo - to co, tam vaří, to se nedá jíst.

Celkové hodnocení porodnice:

Děkuji všem, paní doktorce a personálu. Vše proběhlo v pořádku, prostě profesionálně a vynikající přístup. Jsem cizinec vietnamské republiky.

Vřele doporučuji tuto porodnici.

Celkové hodnocení porodnice:

V roce 2012 jsem na Lochotíně porodila první dceru. Porodnici jsme si vybrali, protože je skvěle vybavená, máme jí blízko, docházeli jsme s manželem na předporodní kurz (který byl sice zajímavý a PA moc příjemná, ale byl úplně k ničemu nakonec!).

2× před porodem jsme v noci jeli na pohotovost s tím, že mám bolesti. Pokaždé tam byl velmi arogantní, neslušný a hrubý doktor, kterému jsme překáželi. Jednou mi dokonce udělal při vnitřním vyšetření (jestli se neotevírám) Hamiltonův hmat. Bez mého souhlasu, bez upozornění, nic. Už tyto dvě návštěvy nás tehdy měly přesvědčit, ať tam nejezdíme. Ale my jeli.

Když jsem byla 40+1, začala jsem rodit. Po příjezdu, kdy jsme poprvé narazili na příjemného starého doktora na příjmu, jsem byla otevřená na 4cm, kontrakce co 3 minuty. Sestřičky na recepci příjemné. Šli jsme s manželem rovnou na porodní box. To, co se dělo poté, bych nikomu nepřála!

Zdravotníci absolutně nerespektují porodní přání, vysmáli se nám, když jsme jim ho dávali. Přišel pán v bílém, neřekl ani slovo. Roztáhl mi nohy. Říkám - dobrý den. Tak tedy odpověděl. Ptala jsem se PA, kdo to je a co jde dělat. Prý je to doktor a jde mi prasknout vodu. Pán mi NIC neřekl, jednal se mnou jako s kusem hadru. Povedlo se mu to až na 3.pokus a ještě vtipkoval, že to mám pěkně tlustý! Jednání a chování na úrovni bahna! Pak odešel.

Ke konci porodu, když jsem byla otevřená na 8 cm a PA ho zavolala, přišel a arogantně řekl, že rodit ještě nebudu a odešel. PA ho naháněla na chodbě. Tak se tedy vrátil. Celou dobu tam stál s neskutečně unaveným a arogantním pohledem a jediné, co z něj občas vypadlo bylo PŠŠŠT. A to jsem doopravdy nekřičela! Když jsem měla kontrakce už snad v kuse, tak přišla PA, ať jim něco podepíšu.

V tu chvíli jsem už byla v jiném světě a jen záblesky si pamatuji, že vůbec nevím, co jsem podepisovala a proč mi to v tu chvíli vůbec dávala! Podepsala jsem, abych už měla klid. Poté mi někdo skákal s loktem na břiše, nevnímala jsem, kdo to je. Křičeli na mě, ať tlačím, absolutně jsem se nemohla soustředit. Nastřihli mě! Přitom jsem 2× zatlačila a dcera byla venku!

Hned po porodu mi dceru jen ukázali na ruce a šli vážit, měřit, vykapávat oči… NIKDO mi jí nedal! Apgar skore měla 9-10-10, vše bylo ok, ale rodilo nás víc a nejspíš nestíhali. Poté mi jí dali k prsu (už v zavinovačce!) a první, co mi sestra řekla, bylo - vy kojit nebudete, máte blbý bradavky (kojila jsem skoro 2 roky naprosto bez problémů!).

Potom dceru někam odvezli, ať si prý odpočinu. Nechtěla jsem odpočívat, byly jsme obě v pořádku. Nechtěli mi jí dát, ani jsem nevěděla, kde je. Po porodu mi nechali pod sebou jednorázovou plenu, na kterou samozřejmě odcházely očistky. Plena byla plná. Po 2 hodinách přijel sanitář (alespoň pozdravil, oproti doktorovi) a já i s tou plenou plnou krve musela přelézt na lehátko.

S lehátkem mě odvezli na pokoj, kde jsem si s tou plnou plenou opět musela lehnout do čisté postele a ležet s ní. Nikdo mi nedal čistou a jít jsem si pro ní sama nemohla, abych prý neomdlela. Dcera byla nevím kde. Ve 4 ráno!! mi jí přivezli na kojení. Jen mi jí dali a řekli - kojte. Já nevěděla samozřejmě jak. Takže přišla sestra a se zděšením mi řekla - „Ježíš, není to Adámek od vedle? Ten má taky růžovou čepičku!“ Naštěstí nebyl! Kojit mi stejně neukázala. Za pár minut mi dceru zase vzali. Přestože jsem si pro ní 2× byla na sesterně, dceru mi nedali. Byla někde „nahoře“ a prý mi jí přivezou až po vizitě ráno. Přivezli mi jí v 9 ráno. Byly jsme 11 hodin bez sebe a já nevěděla, kde je! Ta bezmoc, prázdnota a zoufalství byla neskutečná!

Protože jsme byly obě v pořádku, chtěli nás po 3 dnech pustit domů. 3.noc dcera CELOU probrečela a já s ní. Neměla jsem kvůli stresu ještě mléko a ona byla hladová. Od večera do rána do 8 v kuse křičela. Bylo to neskutečně vyčerpávající.

Po osmé vyčerpáním usnula a chviličku na to přišel doktor na vizitu. Prý jí mám hned vzbudit, jinak nás nepustí domů. To už jsem se sesypala, už jsem nemohla. Vysvětlovala jsem mu situaci. Nezajímalo ho to. Tak jsme jí vzbudili, ihned začala zase křičet. Prý jí mám hned ztišit, nebo nepůjdeme domů. Nechápal, že to nejde. Nakonec nás pustili. Při odchodu jsem zjistila, že ty papíry, co jsem na konci porodu podepisovala, byl souhlas s tím, že mi udělají tzv. testovací nástřih a šití a já jim pak budu pravidelně posílat vyplněné dotazníky o hojení. Takže nástřih jsem doopravdy nemusela mít, ale udělali ho, aby měli další ženu k vyplňování dotazníků!

Celé 4 roky jsem chtěla tuto zkušenost napsat. Ale až nyní jsem se k tomu odhodlala. Zažila jsem si takové trauma, které muselo během těch 4 let několik doktorů napravovat a ještě teď nejsem úplně v pořádku (začala jsem zadrhávat v řeči, což jsem nikdy předtím neměla). Už NIKDY do této porodnice nepojedu a NIKDY jí nedoporučím ani nepříteli.

Celkové hodnocení porodnice:

Dlouho jsem váhala mezi FN LOchotín a nemocnicí U Mulačů. Nakonec u mě asi jako u většiny rodiček zvítězilo to, že při případných komplikacích bude o miminko skvěle postaráno a já mu budu moci být nablízku.

Syn se narodil o měsíc dříve 29.1. 2016 jako lehce nedonošený. Do porodnice jsem přijela v 10 hod. s křížovými bolestmi, které jsem měla velice intenzivní už od noci. Bolesti přicházely a zase odcházely velice nepravidelně a tak jsem usoudila, že to budou nejspíš poslíčci. Má gynekoložka nebyla v ordinaci a tak mi nezbývalo nic jiného než jet na gyn. ambulanci do FN, i když jsem byla přesvědčená, že mě pošlou zase zpět domů. ¨¨

Na ambulanci byla plná čekárna netrpělivých lidí a to se trošku odrazilo na náladě sestřičky na recepci. Přesto její lehce nepříjemné chování neodsuzuji a vlastně i chápu.
Byla jsem poslána na natáčení ozev. Vynucená poloha, ve které jsem musela ležet, aby byl záznam co nejlepší, byla velice nepříjemná. Po necelé hodině na monitoru jsem hned byla vyšetřena lékařem na ambulanci a pro nález rozbíhajícího porodu jsem byla poslána na porodní pokoj.

Tam se mě ujmula velice příjemná porodní asistentka Krausová. Po vypsání formulářů jsem zůstali s manželem na pokoji sami a por. as. mě chodila pravidelně kontrolovat. Po 2 hodinách přišel MUDr. Chytra, který mě vyšetřil a píchnul vodu. Trpělivě a s humorem mi zodpověděl všechny mé otázky. Díky správné technice dýchání a důsledného dodržování všeho, co mi porodní asistentka říkala, jsem se během 45 minut otevřela ze 4 cm na 10 cm a na tři zatlačení byl prcek na světě. Pro mě byl porod krásný zážitek.

Opravdu velice záleží na tom, jaký personál vám bude při porodu asistovat. Proto bych tímto strašně moc chtěla poděkovat as. Krausové a Mudr. Chytrovi za jejich velice příjemný přístup a empatii.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Hlavně se nebát porodu a opravdu se snažit dodržovat doporučení personálu, který nejlépe ví, jak postupovat, aby byl porod co možná nejsnažší.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Jednorázové plenky, pomádu na rty.

Celkové hodnocení porodnice:

V sobotu jsem měla nástup na oddělení patologických těhotenství kvůli vyvolání porodu. Sestřičky příjemné, doktor Chytra profesionál s lidským přístupem. Po zavedení tablety mi byl nabídnut zdarma pobyt na nadstandardu s podmínkou, že si nebudu pouštět přes den televizi.

V noci mi začaly bolesti a jako prvorodička jsem z toho byla nervoní a bohužel jsem narazila na hodně nepříjemnou noční sestru, celou noc spala na lůžku a bylo na ní vidět, že jí vyloženě otravuju s tím, že rodím. Ráno naštěstí přišly zase ochotné a hodné sestry, které za mnou chodily na pokoj a uklidňovaly mě.

Potom jsem se i s přítelem přesunula na porodní sál, kde se mě ujala PA (starší paní). Byla moc hodná, vše mi vysvětlila a nechala nás s přítelem osamotě. Chodila mě kontrolovat zhruba každou hodinu, natočila monitor, udělala klystýr, pomohla s vanou, ukázala úlevové polohy a nakonec nabídla rajský plyn.

V 17:00 došlo k vyměnění PA. V tu chvíli jsem už myslela, že nikdy neporodim, rodila jsem už 17 hodin. Nově příchozí porodní asistentka mi doporučila chodit nebo sedět na wc aby miminko dorotovalo, a během kontrakce mi pomohla otevřít čípek. Bolestivé ale účinné. Byla jsem již dosti hysterická, ale PA mě uklidňovala a pomáhala mi. Nakonec při tlačení byla přítomna i doktorka a společně s PA mi radily jak tlačit a za chvilku byla malá na světě.

Oddělení šestinedělí v naprostém pořádku. Dětské sestry ochotné poradit, pomoct. Jen každá radí něco jiného ohledně kojení a je to těžké se rozkojit. Ale člověk se na ně může obrátit ve dne v noci. Sestry gynekologické jsem během dne ani nepostřehla, ale nevadilo mi to, nepotřebovala jsem je. Doktoři pro děti taky super, vše vysvětlí. Doktor gynekolog - jen se zeptal zda je vše ok, víc se nestaral.

Návštěvy jsou jasně dané, ale po domluvě může tatínek přijít i dříve nebo později.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Hlavně se nebát a před porodem trochu nastudovat techniky kojení.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Jednorázové kalhotky, krém na bradavky Purlan, jednorázové plenky pro mimi, vlhčené ubrousky. Vložky nebrat, je jich tam spousta.

Celkové hodnocení porodnice:

Ve FN jsem rodila 6.1.2016. U porodu jsem měla celkem asi 8 lidí, všichni byli příjemní a profesionální - velké díky PA Šlehoferové.

Na oddělení šestinedělí jsem přišla do styku s dalšími asi 20lidmi (sestry, doktorky) a nenarazila jsem na jediného nepříjemného člověka. Prostředí krásné, péče o miminko neuvěřitelná. Všechny sestřičky byly hodné na mě i na miminko. Naučily mě kojit, přebalovat, koupat a odkrknout miminko. Neměla jsem žádné zkušenosti s dětmi a z porodnice jsem odcházela s pocitem, že to zvládnu.

Už se těším na další porod ve FN.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebuďte hysterické. Neřvěte, že to bolí a že už nemůžete. Buďte v klidu a dělejte, co vám řeknou a nikdo na vás nepříjemný nebude.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Hodně kalhotek (aspoň osmery), kraťasy a tílka (je tam 24°C), kojící podprsenku, vlhčené ubrousky, fotoaparát.

Celkové hodnocení porodnice:

Že budu rodit ve FN jsem byla rozhodnuta od začátku těhotenství. Bydlím asi pět minut od nemocnice a vzhledem k tomu, že kvůli zkrácenému čípku mi zhruba od 13. týdne hrozilo, že miminko nedonosím, později byla tato volba úplně jasná kvůli vybavenosti porodnice.

Rodila jsem 29.1. den před plánovaným nástupem na vyvolávání. Na ambulanci jsem v čekárně byla s přítelem pouze chvíli, jelikož bylo více pacientek na vyšetřovně, rozhodla por. asistentka, že nebudeme už čekat na vyšetření lékařem a mám jít vzhledem ke stavu (bolesti po třech min) rovnou na porodní sály. Tam mě převzaly dvě porodní asistentky, bohužel nevím jména, obě příjemné.

Celý porod trval asi hodinu a rodila mě doktorka Harmanová. Musím říct, že se mnou všichni měli svatou trpělivost, jelikož jsem neměla kontrakce, jen strašné bolesti a tak se mi špatně tlačilo a propadala jsem hysterii. Nakonec mi pomáhal, kdo mohl. Drželi mi nohy, protože jsem byla šíleně slabá a nemohla pořádně zabrat. Ke konci přišel pan doktor Turek a řekl mi, že pokud to takhle povedu dál, neporodím. To mě neskutečně naštvalo (věděl, co dělá, a já mu za to děkuji).

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Dostatek nočních košil nebo domácího oblečení kvůli nutnosti se často převlékat (teplo na pokojích kvůli novorozeňátkům a případným nehodám se znečištěním), jednorázové plenky pro mimi, jsou k dispozici, ale jen pár kousků, jinak je vše potřebné na pokoji.

Celkové hodnocení porodnice:

Pro FN nemocnici jsem se rozhodla, jako většina rodiček co znám, pro to, že pokud by nastaly jakékoliv komplikace při porodu nebo s miminkem, veškerá dostupná péče je v jedné budově.

Rodila jsem před dvěma měsíci. Přijetí po částečném odtoku plodové vody proběhl vcelku bezproblémově. Byla jsem uložena na tzv. těhotenský pokoj (hekárna)- byla jsem překvapená, že pokoj je po 4 lůžkách. Přišlo mně to dost na to, že je tahle porodnice tak prestižně prezentována. Tento pokoj je pro prvorodičku, jak jsem byla já, dost depresivní, především proto, že tam maminky musí protrpět to nejhorší. Takže celý pokoj je v bolestech, sténá a naříká.

Péče personálu se vztahuje jen na to nejnutnější jako monitoring, náběry atd., ale nikdo vám neřekne přesný postup, jak to bude vše probíhat. Komunikace vázne, samozřejmě hlavně proto, že personálu je málo a rodiček příliš. S tímto problémem se ovšem setkávám v mnoha zdrav .zařízeních. Tenhle problém by se měl řešit celoplošně: nabrat více personálu a dostatečně je finančně ohodnotit, spokojený personál = spokojení pacienti. Po 24hodinových bolestech křížových, kdy jsem chtěla skočit z okna a prosila o jakoukoliv pomoc, jsem se opět přesvědčila, že vše je jen o lidech a jejich empatii. Nakonec jsem porodila krásnou dceru.

Malou mne přiložili k prsu, kde se okamžitě přisála. Byl to nejkrásnější zážitek co jsem, kdy zažila. Odděleni šestinedělí, tam jsem hlavním problémem shledala především neprostou nespolupráci mezi dětskými sestrami a ženskými sestrami, což se opět odráží na péči.

Nejvíc mě iritovala paní ve středním věku NZP, která nepocházela z ČR, dle přízvuku, která se naprosto nechová profesionálně. Její chování je hrubé, drzé a neslučitelné s tímto povoláním. Dovolí si zvedat rodičky pár minut po porodu, aby si došly pro oběd, pokud nemohou, tahle gestapačka se cítí uraženě a dotčeně. Nechápu, jak je možné, že v takové nemocnici se takový personál toleruje. A druhá věc, která mě překvapila, že za celých 72 hodin mně nikdo nepřevlékl znečištěné lůžko.

Takže bych to vše shrnula tak, že po odborné stránce tuhle porodnici ano, ale po lidské stránce v žádném případě. Je to továrna na děti. Věřím, že pro ženy s rychlým nekomplikovaným porodem je to skvělá volba, ale pro rodičky s dlouhým a komplikovaným porodem je to jedna velká stresová katastrofa, kde chybí cit, porozumění, empatie. Všem budoucím rodičkám přeji co nejrychlejší a nejhladší porod a aby dospěli k lepšímu úsudku na tuhle porodnici.

Celkové hodnocení porodnice:

Ve FN jsem rodila asi před měsícem, byl to třetí porod. Všechny jsem si zatím odbyla ve FN. Zkušenosti s prvního porodu už jsem sem psala, tak ve zkratce doplním i ty dvě poslední.

Před rokem jsem rodila ve FN o měsíc dřív. Dcerka se narodila lehce nedonošená. Musím říct, že vše super. Jak přístup na porodním sále, tak i novorozencké JIP. Šestinedělí jsem přežila také celkem bez problémů. Nejspíš proto, že jsem miminko neměla u sebe a navíc jsem nechtěla kojit, tak se mnou neměli skoro žádnou práci. Zde musím doplnit, že velmi oceňuji taktní přístup k mému rozhodnutí nekojit.

Poslední porod před měsícem byl úplně o něčem jiném. Přijela jsem do porodnice s kontrakcemi po 2 min, s tím že je to třetí porod a ještě jsem všem říkala, že předchozí porod proběhl půl hodiny po příjezdu. V recepci byla nevrlá sestra, já si nemohla bolestí ani sednout (v čekárně nebylo také kam). Manžel mě vysadil a šel zaparkovat auto, chtěla jsem na něj čekat, ale sestra mě pořád někam posílala se strašně důležitými papíry. Nakonec jsem si v přítomnosti manžela vydupala, že chci na porodní sál.

Když jsem tam dorazila, donutili mě lehnout si na záda a celých 30 min točili monitor. Kontrakce jsem měla už po minutě, takže ležet na zádech bylo velmi velmi nepříjemné. Navíc, tím jak jsem si lehla miminko nepostupovalo. Poté mi praskli plodovou vodu s tím, že kontrakce můžu mít takhle i několik hodin. Kdybych si nemusela lehat, tak bych už dávno porodila.

Naštěstí jsem po dotočení mohla chodit a miminko bylo najednou do deseti minut na světě. Takže jsem se tam na lehátku půl hodiny svíjela v bolestech naprosto zbytečně. Rodila jsem bez nástřihu a PA mi sdělila, že to bude jeden venkovní steh a nenatrhl se mi konečník. Asi se nejspíš špatně podívala, protože ten jeden steh měl skoro 3 cm a se svaly u konečníku mám stále problémy, protože se natrhl.

Pak mě odvezli asi po 30 minutách na šestinedělí s tím, že mají hodně porodů. Miminko mi měli přivézt po 6 hodinách (minulý rok to ještě byly 4 hodiny). Bylo mi dobře, tak jsem trvala na tom, aby mi syna přivezli. Za chvíli mi ho skutečně dovezli a jediný rozdíl od porodního sálu byl, že je byl oblečený a v zavinovačce. Opravdu jsem nepochopila, proč je potřeba miminko odvézt na 6 hodin pryč, aby ho mohli obléci a vykoupat, když to stejně dobře zvládne maminka, pokud jí je jen trochu dobře.

Navíc celé tři dny jsem musela snášet negativní komentáře sester k mému opětovnému rozhodnutí nekojit. Vrcholem všeho bylo, že mi jaksi zapomínaly dávat léky na zastavení laktace. Takže z porodnice jsem rovnou jela ke své gynekoložce pro recept. Navíc jsem před každou vizitou musela poslouchat rozhovory na chodbě o tom, že nekojím, neměla jsem si pořizovat třetí dítě a moje děti jsou vlastně chudáci (kupodivu ikdyž nekojím a nekojila jsem, mám všechny děti úplně zdravé). Bylo jim zcela jedno, že mám postel u dveří a vše slyším.

Závěrem, hodně záleží na koho narazíte. U mě převažují dvě pozitivní zkušenosti a jedna negativní.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pevné nervy, na všem co chcete důrazně trvejte a vemte si sebou někoho, kdo bude při porodu kontrolovat péči o vás i o dítě.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Plenky pro miminko.

Celkové hodnocení porodnice:

Moje zkušenost s FN Lochotín je bohužel katastrofální.

16.2.2015 jsme dorazili na příjem po odtoku plodové vody, kontrakce téměř žádné. Sestry na příjmu vyloženě nepříjemné, prý najednou si všichni vzpomněli a popraskala jim voda… Následně nás s přítelem nechali čekat asi dvě hodiny na porodním pokoji, nikdo nepřišel, nic se nedělo. Pak přišel mladý doktor, nic neřekl, před přítelem do mě strčil ruku a vymačkal ze mě zbytek plodové vody, na můj dotaz proč řekl jen, že se to musí. Přítele poslali domů, ještě to prý bude trvat dlouho. Tak jsem zůstala sama vyděšená na čekacím pokoji. Kontrakce průběhem dne zesilovaly, asistentka nikde. Pak přišla po pár hodinách a divila se, že jsem už otevřená na pět prstů, a ať si rychle zavolám partnera, aby porod stihl.

Na porodním pokoji mě opět nechali samotnou. Měla jsem rychle se stupňující kontrakce do beder a stehen, jediná poloha, kterou jsem byla schopna zaujmout, bylo stát s nohama pevně sevřenýma u sebe a všude na mě koukaly kamery. Tak jsem se chodila vyječet do koupelny, kde kamery nebyly, a tam jsem ve sprše uklouzla a upadla na zem. Pak přišla nějaká jiná PA a vynadala mi, že tak ječím, že děsím ostatní rodičky. Přítel stihl dorazit asi půl hodiny před koncem, ale při samotném tlačení mi moje PA hodně pomohla.

Hned po porodu mi Lukáška přiložili k prsu, nepřisál se, prý nevadí, musí ho odnést. Žádala jsem, aby mohl s námi na sále zůstat, ale marně.

Pravý horor teprve nastal na odd. šestinedělí. Malého mi poprvé přivezli ukázat po několika hodinách, nechtěl sát z prsa. Na pokoji žádná možnost spánku, když nebrečí žádné miminko, tak tam pořád někdo leze s něčím „strašně důležitým“, ale nikdo mi nepomohl s kojením, ačkoli jsem stále sestry prosila, prý mají plné odd. a nestíhají. Když už se mi nějaká sestra snažila pomoct, pokaždé přišla jiná a každá mi radila naprosto něco jiného.

Po dvou dnech mě začali strašit, že nás nepustí domů, pokud miminko nepřibere na váze. Já jsem mezitím byla v takovém psychickém rozpoložení, že mi chvílemi vůbec nedocházelo, kde jsem a co tam dělám, pořád jsem si musela opakovat, že jsem v Plzni ve FN.

Třetí den začaly sestry rvát do Lukáška UM, aby přibral a mohli jsme jet domů, nebyla už totiž volná místa na odd. Přítel celý den čekal na pokoji, jestli nás pustí. Nakonec řekli, že můžeme domů, ale musela jsem si počkat ještě na zprávu z gynekologie, na kterou zapomněli. Nakonec ji sestra přinesla, ještě se tomu smála, a my jsme s miminkem dorazili domů asi v 10 večer.

Nerozdýchala jsem to, nerozkojila jsem se a dodnes jsem na antidepresivech. Ani nevím, proč mě napadlo jít rodit do takové fabriky. Nikomu nedoporučuji!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pevné nervy a trvejte na svém, i když je to těžké, ale je to váš porod a vaše miminko!

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Určitě mi chybělo: síťované kalhotky, vlastní oblečení na miminko, jednorázové pleny, vlastni odsavačka.

Celkové hodnocení porodnice:

Já to mohu napsat jen stručně a krátce: naprosto perfektní!

Rodila jsem dříve sekcí, musela jsem za dva dny na revizi, (pečlivě kontrolovali a zjistili včas). Dítě na JIP. Péče, vysvětlování, přístup všech naprosto úžasný (jak u mě, tak u miminka).

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebát se.

Celkové hodnocení porodnice:

Ve FN Lochotín jsem rodila dvakrát a každý porod byl úplně jiný. Ani jsem neuvažovala o tom,že bych rodila někde jinde. Jsou tam odborníci, a když se něco děje, doktor je na místě během chvíle. O nepříjemném personálu jsem věděla dopředu, takže jsem tam s tím šla. Prostě bezpečí miminka pro mě bylo prioritou.

U prvního porodu mě hned na příjmu (asi ve 23 hodin - kontrakce po 5 min., ale prý slabé - jak to mám vědět, když rodím poprvé) přivítala absolutně nepříjemná sestra, která malou budila budíkem a ptala se, jestli vůbec cítím pohyby. Ty jsem samozřejmě cítila, ale docela mě vystrašila. Absolutně bezohledné. Pak mě doktor poslal domů s tím, ze nerodím, ale jestli chci, že si mě tam teda nechají, ale bez manžela. Tak jsme jeli domů. Ráno jsem ještě navštívila svého gynekologa, který mi řekl, že do večera porodím, a ať za dvě hodiny jedu do porodnice (což mělo být asi v devět dopoledne). Ale kontrakce opět ustaly, tak jsme jeli až ve dvě odpoledne, kdy byly po 5 min. a dost silné.

Tam jsem hned na uvítanou dostala vynadáno, jak si to představuji, že v papírech je jasně napsáno, že jsem tam měla být v devět. Tak jsem slušně, ale dost rázně vysvětlila, že kontrakce ustaly a že jsem nechtěla, aby mě opět poslali domů. Pak jsme šli rovnou na sál, kde už to bylo o něčem jiném, sice se střídaly směny, takže se u mě vystřídalo asi 6 lidí, ale když pominu tu bolest, tak jsem s personálem neměla jediný problém. Co se sestřiček na pokoji týče, to záleží také na koho narazíte, ale také ( aspoň mě to tak přišlo), zda máte nadstandard nebo ne.Měla jsem po prvním porodu nadstandard, takže mi přišlo, že se chovají prostě jinak (mohu srovnat, u druhého porodu byl nadstandard plný, takže jsem byla na klasickém pokoji po třech). Až na jednu nepříjemnou sestru. Ale co, za tři dny jsem šla domů, tak jsem to vydržela.

Druhý porod už byl rychlejší. Bylo zrovna plno a 8 porodů během dne. Takže se mě ujala PA Černá, která byla moc příjemná a i mě sama odrodila. Nevýhodou bylo, že tím, jak rodilo hodně maminek najednou, musela jsem být na nějaké vyšetřovně s mnoha přístroji (snad nějaký sklad nebo co) a na porodní pokoj nás dali asi půl hodiny před porodem. PA mě viděla asi třikrát za celou dobu (nebyl čas), a když už jsem chtěla tlačit, musela jsem poslat manžela. Bylo mi sděleno, že musím tak 20 min. počkat, protože mají akutního císaře
a že když bych ho potřebovala, neměli by sál. No jasný, není problém, já mám času dost, klidně počkám, vždyť jenom rodím a jsem na deset cm otevřená.

Pak tedy asi po 15 min. přišla PA,píchla mi vodu, okamžitě jsem začala rodit a za pár zatlačení bylo hotovo. Sestry na pokoji už hodnotit nebudu, ale ve zkratce za mě se dá říci, ze pokud nemáte nadstandard, máte asi smůlu. Ale abych jim nekřivdila, jedna sestřička byla moc milá a poradila. Ale musíte si říct. Jsou tam od toho. Pak poradí. Seděla se mnou asi hodinu na posteli a kojila se mnou, malá moc nechtěla. Něco jsme vyzkoušely a pomohla mi. Když bych ve spoustě věcí nebyla druhorodička, asi bych to moc nezvládala.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebojte se říct si o pomoc nebo radu.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Oblečení pro mimi, to jejich nic moc, nesedí to, je to vytahane.

Celkové hodnocení porodnice:

Jsem měsíc po porodu a ač jsem se FN bránila zuby nehty, nakonec jsem ráda, že u Mulačů malovali. Sice jsem se ráno musela na příjmu s prominutím nas…, aby mě vůbec ošetřili (píchala jsem Fraxiparin a do nemocnice mi poslali 2 dni po termínu - nesměla jsem přenášet), sestry silně nepříjemné, nebyla jsem objednaná na monitor a moje MUDr. mi nedala žádanku do nemocnice, ale nakonec mi ošetřili. Pan doktor velice příjemný, přesně mi řekl co bude dělat. Pro nedostatek plodové vody a přenášení mi okamžitě přijali a začali vyvolávat.

Na oddělení rizikového těhotenství velmi milé a příjemné sestřičky i doktoři - když mi začali kontrakce dokázali pomoct, byť jen psychicky, a chytili mě za ruku (v 8 hod jsem dostala 1. vyvolávací tabletu v 10 hod 2 tabletu a kontrakce se mi rozjeli v 8.10 po 3 minutách, syn se narodil v 0.44).

Při samotném porodu PA velmi příjemná, moc mi pomohla. MUDr. přišel až s pediatrem a taktéž velmi psychicky pomohl. Při šití jsem vůbec nic necítila a přesně popisoval, co dělá. Dále se mnou byla na sále slečna studentka - její jméno nevím, ale taktéž velmi příjemná.

Na oddělení šestinedělí jsem byla asi jen 5 hodin (naštěstí), syna jsem měla na neonatologii, takže mě přeložili na pooperační. Jinak na šestinedělí protivné sestřičky pokud se nedaří kojit, se mnou na pokoji maminka plakala, neteklo jí mléko a sestřičky neochotné, zdálo se mi až nepříjemné, laktační poradkyně mi neřekla nic, co bych nevěděla (např. že nesmím jíst čočku a nic co nadýmá).

Syn byl 8 dní na neonatologii, nosila jsem mu tam zpočátku odstříkané mléko, pak dostal flašku a dudlíka. Nespustilo se mi tolik mléka, abych mu 2 dni po porodu nosila 30 ml a víc, po porodu mi ho nepřiložili. Napil se vody a odsávali ho, a nyní odstříkávám, syn není schopný se přisát a když, tak netahá, jen žužlá. Nicméně je v pořádku, velký dík patří sestřičkám, které se mi o něj 24 hod. denně starali.

Celkově s porodnicí spokojenost i přes to, že jsem se za 8 dní pobytu 5× stěhovala.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pokud bude nějaký problém s dítětem a dítě bude na neonatologii, připravit se na neochotu některých sestřiček, nicméně jsou to odbornice na svém místě.
Nastudovat techniku kojení, fakt tam na to nemají čas ukázat, vysvětlit.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Plenky pro mimi, na neonatalogii jsme jich měli dost, ale na šestinedělí jich dávali jen 5 na den.

Celkové hodnocení porodnice:

Ze všech stran jsem slyšela Lochotín ne - běžící pás. Ale za mě můžu vřele doporučit, a to jsem, řekla bych, trochu cíťa. Navíc jsem rodila v době, kdy u Mulačů bylo zavřeno, tudíž Lochotín byl opravdu plný a péče, chování personálu, vše super!

Jinak já šla po příjmu rovnou na porodní sál - skvělé je, že jste tu s partnerem opravdu sami - k dispozici je vana, sprcha, míč, postel - vanu jsem ocenila ze začátku porodu, pak mi bylo všechno jedno. Ale to soukromí bylo super. Por. asistentka skvělá, doktor přišel, až když už byl malý skoro venku, takže to nemůžu soudit, jelikož už jsem byla kapánek mimo. 

Na šestinedělí také moc fajn, miminko vám dají velmi brzo a už u vás zůstane. Sestřičky rády poradí - hlavně se nebojte zeptat, např. s kojením - já se zeptala trochu pozdě a mohla jsem si mnohé ulehčit! Opravdu rádi poradí, ale musí taky vědět, že zrovna radit potřebujete, mají tam toho opravdu moc…

Takže Lochotín určitě ano.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Jednorázové kalhotky!

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Foťák.

Celkové hodnocení porodnice:

S porodnici mám velmi dobře zkušenosti. Byla jsem přijata ze zdravotních důvodu o tři týdny dřív na vyvolání. To mi provedla velmi milá a příjemná doktorka Paní Landsmanová. Byla jsem na rizikové oddělení, všechny sestry do jedné byly moc fajn.

Když mi večer praskla voda, po vyšetření jsem šla o patro výš do porodnice. Hned jsem se neotevírala, tak jsem byla na předposledním pokoji. Poté mě zkontrolovala a šla jsem se čtyřmi cm do porodního pokoje. Je to fajn, protože si potom můžete celý porod prožívat na jednom pokoji, kde je vana a sprcha. Sestra mi řekla, že už můžu napsat partnerovi. ☺ Když přijel, zrovna se měnila směna a po celou dobu se o mě starala porodní asistentka M. Buchtová. Velmi hodná a šikovná. Když pominu bolest, byla jsem strašně spokojená! Mohu jen vřele doporučit.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebrat s sebou zbytečnosti.