Celkové hodnocení porodnice:
Rodila jsem v Krči na konci března 2018, tak pár mých postřehů (s dvouměsíčním odstupem).
PORADNA: Čekárna poradny je prima a fronta na poradnu bývá cca 2-3 hodinky. Asi je dobré připravit se na drobný chaos, sestry mi občas dvakrát změřily tlak a občas na to úplně zapomněly, takže mě doktoři různě posílali zpátky. Naštěstí jsou u čekárny dva záchody a na chodbě jsou automaty, takže to čekání jde přežít. Jenom si musíte pohlídat, aby vám sestry udělaly všechno, co mají. Většinou je to váha, tlak, monitor a pak jdete k doktorovi na ultrazvuk. A doporučuji hlídat si kliku, když jste v kabince. Vlastně pokaždé, když jsem tam stála nahatá a převlékala se, mi tam někdo vlezl, většinou uklízečka, která byla navíc jemně retardovaná, takže i když jsem ji dvakrát poprosila, aby zavřela a odešla, se mi tam pokoušela vytírat (a dveře do plné ordinace nechala samo dokořán). Doktory jsem potkala celkem tři různé a s žádným jsem neměla problém, ale mám takový pocit, že mi ta nejmladší udělala Hamiltona a teprve pak se zeptala, jestli ho chci (kdybych to věděla, neplaším pak, co se děje). Nicméně mi jiná paní doktorka hmat po dohodě dělala dva dny nato znovu, takže o nic nešlo (až na ty křeče).
PŘÍJEM:
Na to, že byly svátky a hluboká noc, byl příjem do porodnice ultrarychlý a hladký. Zaparkovali jsme hned u vchodu, ani jsme nepřejeli žádného muflona:) Prohlídka, monitor, papíry a šli jsme na sál do prvního patra.
POROD:
Porodní pokoj byl super. Malý, útulný, s židlí pro doprovod, rádiem a skříňkou na věci. Porodní pokoje mají společné sprchny, kde probíhá příprava (klistýr, holení, převlékání). Klistýru jsem se bála, ale byla to tak pohodová rychlovka a jsem opravdu ráda, že jsem ho dostala, protože pak nastřižená a sešitá jsem se záchodu snažila vyhnout, co to šlo. Ve sprše jsem mohla být, jak dlouho jsem chtěla, ale bylo tam zapařeno a hrozně dusno, tak jsem radši courala po chodbě (kde seděli tatínci ostatních rodících).
Personál u porodu byl úplně v pohodě. I jsme se docela nasmáli. Vždycky, když jsem chtěla něco na bolest, jsem to dostala, nástřih jsem skoro necítila (ale byla jsem sjetá, měla jsem v sobě celou bombu toho jejich rajského plynu) asistentka mě chodila kontrolovat, a když šlo do tuhého, doběhl doktor. Potomeček se narodil, hned mi ji dali na první pomazlení, manželovi nabídli střihnout si pupeční šňůru, vážení, měření… pohoda, převoz na pokoj.
ODDĚLENÍ:
Tady začaly trochu problémy. Pochopte - žena po porodu je unavená, mně bylo zle jak psovi, a když se probralo šití - vzpříčil se mi tam šev a nemohla jsem chodit, sedět, nic. Do toho brutální průjem, jednou jsem se pozvracela… a dítě máte hned na pokoji a hned se musíte starat. Což je na jednu stranu super, ale na druhou stranu si neodpočinete a je potřeba s tím počítat. ALE! Dostala jsem skvělou výbavu - dítě bylo v pojizdné kolíbce s monitorem dechu, přebalovací pult + digitální váha, hromada pomocné chemie (dvě desinfekce, mast na opruzeniny, líh na pupík, ubrousky, vatičky), spousty gynekologických vložek úplně všude, teploměr.
Pokoj jsem měla samostatný:
- skvěle vybavený: robotická postel zvládající díky elektronice všechny možné polohy (můžete se povozit nahoru a dolů), sprcha, záchod, stůl a židle a bohužel i velké zrcadlo
- pod dozorem: pohotovostní tlačítko hned u postele, sestry a doktoři hned za dveřmi
- upravený: uklízeli mi každý den
- pokud skončíte v přízemí, okna jsou k hlavní cestě, takže buď větráte a do pokoje vám řvou auta, nebo máte smrádek a jste bez kyslíku. Během mého pobytu udeřila první vedra a v tom pokoji bylo odpoledne k zalknutí (ale miminku to prý dělá dobře).
- zvenku je do pokoje dost vidět! (sice vám řeknou, ať stehy větráte na nahato, ale kolem okna vám pořád někdo chodí a do pokoje také - sestry, doktorka, uklízečka, dietoložka, rekonvalescence, vizita… pořád).
Gynekologický personál na oddělení byl skvělý, dokonce mi vyndali ten nešťastný steh. Horší to bylo s pediatrickými sestrami, ale bylo to opravdu člověk od člověka. Byla tam paní, kterou bych si hned vzala domů, moc mi pomohla - vydupala mi příkrmy, ukázala mi hmaty a chvaty na novorozeně, naučila mě koupat a přebalovat. Ale byla tam jiná, se kterou jsem se musela pohádat (ve vší slušnosti). Půlka sester obracela oči v sloup, když jste si dovolila říct o cokoliv, druhá půlka pořád chodila, jestli něco nepotřebujete. Ale co jsem slyšela, je to v tomhle ohledu všude stejné a kamarádka, co rodila v Podolí, říkala, že tam to taky tak funguje. Můžu říct, že tady platilo - líná huba, holé neštěstí. Doporučuji odignorovat kyselé výrazy a prostě se ptát ptát ptát a sát informace. Je pravda i to, co se tu psalo, že dvě sestry vám daly protichůdné rady a moje pediatrička říkala, že spousta věcí se dělá různě a at si to prostě dělám tak, jak nám to vyhovuje.
Největší zlo porodnice je laktační liga. I když to myslí dobře, většinu matek jenom vystresovali. Na druhou stranu si u nich jde domů půjčit váhu a odsávačku. Co se kojení týká, musíte si na to nějak přijít sama. Úplně stačí, když si pročtete leták, co je nachystaný v kastlíku na zdi v pokoji. Ty letáky na pokoji byly vlastně hrozně prima věc.
Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:
Obrnit se a nemlčet! Neberte si řeči sester a doktorů osobně, ale nebojte se zeptat, když se nezeptáte, nic se nedozvíte. Řekněte si o léky, řekněte, když máte bolesti, když chcete příkrm. Já kdybych se nezeptala, jestli nemají sedací kruh, tak ani nevím, že ho opravdu mají! A klidně bulte. My jsme všechny tři kamarádky bulely obden v porodnici.
Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:
- Spoustu pití a vhodné jídlo! Nejde jen o to, že je jídlo v Krči nepoživatelné, ale je i nevhodné pro kojící matky (bylo mi řečeno, že to tak musí být kvůli nějaké vyhlášce). Když si nedonesete svačinky, budete dostávat čerstvé rohlíky, nadýmavou zeleninku a pomeranče a jako já si rohlíky pod stolem schovávat na další den, až zgumovatí.
- poporodní kalhotky
- plínky pro miminko
- ručníky aspoň dva