Obsah článku
Skrýt ZobrazitBěhem období kojení řeší mnoho maminek své stravování. Jednak proto, že musí být zdravé a silné, aby jejich organismus zvládl nároky při tvorbě mléka, jednak je třeba brát ohled na potřeby dítěte. Jak se tedy stravovat při kojení?
Co jíst při kojení
Lze se setkat s některými názory, že by se ze stravování během kojení neměla dělat věda. Navzdory těmto tvrzením odborníci nepochybují o tom, že by se stravování maminky během doby, kdy kojí, mělo lišit od běžného jídelníčku. V čem má být jiné, je však složitější otázka. Každopádně už je překonané tradiční úsloví, že „musíte jíst za dva“.
Nejlepším barometrem je vaše tělo – řiďte se svou chutí k jídlu. Pravděpodobně se v období kojení zvýší, takže jezte, jakmile dostanete hlad. Možná se však ptáte, co konkrétně jíst? I tady najdete spoustu různých, často protichůdných doporučení.
„Podobná doporučení často začínají dlouhým seznamem potravin, kterým se při kojení musíte vyhnout. Zapomeňte na ně. První krok je zajistit matce kvalitní stravu. Nároky na živiny při plném kojení se od nekojící matky liší o cca 400-500 kcal, což je stejné množství jako ve 3. trimestru těhotenství,“ uvádí nutriční terapeutka Mgr. Bc. Lucie Guilleminot.
„Důležité je si pohlídat dostatečný příjem nejen kalorií. Ten se navyšuje v průběhu kojení o cca 650 kcal, ale změnu vyžaduje i složení stravy. Matka by se měla zaměřit na pestrý, vyvážený, komplexní jídelníček,“ doplňuje ji výživová koučka a trenérka Ing. Veronika Jandová.
3 tipy, jak se stravovat při kojení
Na to, jak se bude** stravovat během období kojení, by měla maminka myslet už během těhotenství a připravit se na to. Zvlášť v **šestinedělí (ale kolikrát i v prvních třech měsících, než si vše „sedne“), kdy bude nevyspalá a unavená z permanentní péče, nebude mít kapacitu ani vařit, natož aby vymýšlela jídelníček.
Ideální je, když si zařídí, aby jí jídlo někdo připravoval (zde lze využít volnějších kapacit třeba i širší rodiny, např. babiček, tatínka atd., nebo obětavé kamarádky), nebo si zajistí donášku jídla (pokud jí to umožňuje finanční situace). Další možností je, že si navaří jídlo dopředu ještě během těhotenství a zakonzervuje či zamrazí. Pokud do vašeho bydliště zaváží některá služba s nákupem potravin, vytvořte si předem seznam svých oblíbených surovin – zjednodušíte si a urychlíte objednávání.
Tipy nutriční terapeutky Lucie Guilleminot, jak vyřešit stravování během kojení:
1. Uvařit si jídlo do zásoby (do mrazáku nebo zavařit) na první dny a týdny ještě před porodem,
2. nechat si donést domácí (vařené) jídlo rodinou nebo přáteli,
3. zajistit si kvalitní donášku hotového jídla např. formou krabiček.
„Řada žen se kvůli péči o dítě bohužel v jídle odbývá a svůj hlad či chutě zahánějí sladkostmi a dalšími nekvalitními produkty,“ podotýká Lucie Guilleminot.
Jaké potraviny si můžete s klidem dopřát a čemu se raději vyhnout? Přečtěte si články Co jíst během kojení a Co nejíst při kojení.
Kolik kcal jíst při kojení
Různé zdroje a různí odborníci se liší v uvedení toho, o kolik kalorií by se měl zvýšit příjem matky v období kojení. Není to u každé ženy stejné, protože roli hraje několik faktorů:
- hmotnost ženy před těhotenstvím,
- kolik žena přibrala během těhotenství,
- jak je žena aktivní.
Je pozoruhodné, jak mnoho těhotných žen velmi dbá na příjem vitaminů a dalších látek ve stravě, ale i ve formě výživových doplňků stravy. Jakmile však porodí, natolik je pohltí nová role, že na sebe přestanou brát ohledy. Přitom právě tělo vyčerpané těhotenstvím, porodem a následně i kojením potřebuje ještě víc doplňovat potřebné látky. Dbejte proto více než na příjem kalorií, na příjem pestré palety zeleniny, ovoce, ale také vhodných multivitaminů pro kojící matky (poslouží i zbylé multivitaminy pro těhotné).
„Mnohem více než dítě je ale nedostatkem živin ohrožena matka. Při péči o dítě ženy velmi často zapomínají na sebe. Nejčastějším deficitem (vedle vitamínu D a železa) bývá vápník. Přitom zrovna u něj je referenční hodnota stejná jako u nekojících žen (1000 mg). Během těhotenství a kojení se vápník efektivněji vstřebává do organismu. Stále jej ale potřebujeme přijímat stravou a řada kojících nemá dostatečný příjem zdrojů vápníku. Ten je důležitý především do budoucna kvůli riziku osteoporózy,“ upozorňuje Lucie Guilleminot, aby maminky nezapomínaly ani uprostřed starostí s miminkem na sebe.
Přečtěte si článek: 10 tipů, jak podpořit tvorbu mateřského mléka »
Vzorový jídelníček při kojení
Vyvážený jídelníček kojící maminky bez zdravotních či jiných dietetických omezení by měl zahrnovat:
- škrobové potraviny, jako je chléb, brambory, těstoviny a rýže – nejlépe celozrnné druhy škrobových potravin na bázi obilovin bohatých na živiny a vlákninu,
- mléčné výrobky, např. jogurt nebo mléko,
- bílkoviny, jako je libové maso, luštěniny, ryby nebo vejce,
- dostatek ovoce a zeleniny.
„Ideálním jídelníčkem kojící ženy bez zdravotních potíží je racionální strava. Není nutné ‚jíst zdravě‘ ve 100 % případů, ideální poměr je 80:20, tedy občas si dát něco na první pohled nezdravého. Je třeba zajistit si dostatečný příjem bílkovin (minimálně 0,8 g bílkovin na 1 kg ideální tělesné hmotnosti + 20 gramů navíc kvůli kojení). V racionálním jídelníčku se nevyhýbáme kvalitním tukům ani komplexním sacharidům. Konkrétní čísla se odvíjejí od potřebného denního energetického příjmu. Nezapomínáme na dostatečný příjem vlákniny, nepřeháníme to se solí ani s jednoduchými cukry,“ dodává Lucie Guilleminot.
Příklad jídel pro kojící matky:
- domácí sendvič s vysokoprocentní šunkou či kvalitním sýrem, ideálně se salátem či jinou zeleninou
- mrkev, okurka nebo tyčinky s hummusem
- čerstvé nebo sušené ovoce a nesolené ořechy
- luštěninová polévka s celozrnným pečivem
- vejce nebo fazole na toastu
- kelímek jogurtu či tvarohu s ovocem
- cottage se zeleninou
Co se nesmí při kojení
Během kojení byste si ale na pár věcí měly dát pozor a nejlépe je v té době vyřadit z jídelníčku. Později, jak bude dítě růst, dozrávat a pomalu přecházet i na nemléčnou stravu, je lze pomalu zase zařazovat. Vždy je ale dobré sledovat případné příznaky nepohody či obtíží u dítěte, a pokud ještě kojíte, raději je v takovém případě znovu z jídelníčku na nějakou dobu odstranit.
Alkohol
Co rozhodně nemá místo v jídelníčku kojící ženy, je alkohol. Alkohol přechází s mateřským mlékem do organismu dítěte, jehož játra jsou ještě nezralá. Pokud pijete více než dvě jednotky alkoholu častěji než jednou nebo dvakrát týdně, může to vaše dítě poškodit. Vždy je lepší být opatrný, takže je vhodné alkohol během kojení úplně vynechat, zvláště v prvních třech měsících života dítěte.
„Setkávám se s tím, že některé laktační poradkyně kvůli zachování kojení hledí na alkohol v mírném množství u kojících matek shovívavě. Svým kojícím klientkám rozhodně doporučuji se vzdát alkoholu alespoň po dobu, než dítě začne konzumovat i jinou stravu než mateřské mléko. Není to tak dlouhá doba, aby se nedala v zájmu dítěte a jeho zdraví vydržet,“ konstatuje nutriční terapeutka Lucie Guilleminot.
Kofein
Druhou věcí, kterou se obvykle doporučuje vynechat, je kofein a kofeinové nápoje. Kofein může přejít do mléka a způsobit dítěti problémy se spánkem a neklid. Například američtí odborníci obvykle doporučují udržovat příjem kofeinu pod 200 mg denně. Je těžké odhadnout, kolik kofeinu je v cappuccinu nebo latte, takže pokud se bez nich nemůžete obejít, je bezpečnější, když zůstanete u bezkofeinové varianty.
„Podle EFSA je pro kojící maminku i její dítě ‚v pohodě‘ i 400 g (z toho 200 mg v jedné dávce) a podle CDC 300 mg kofeinu za den. Při takovém limitu je v pořádku dát si 2 slabé kávy doma nebo jedno capuccino či latté v kavárně,“ připouští Lucie Guilleminot.
Když dítě neprospívá
Mnohé maminky zajímá, jak poznají, když dítě neprospívá. Prvním hlediskem je přibírání na váze. Některá miminka jsou už ze svého genetického základu přirozeně útlejší a menší, ale hledisko, které bere v potaz pediatr, je růstová křivka. Druhým hlediskem je také psychomotorický vývoj a nezanedbatelná je také fyzická a psychická pohoda dítěte. To vše hodnotí dětský lékař jako celkový obraz vývoje dítěte.
„Pro hodnocení prospívání dítěte používáme růstové grafy. Najdete je v zadní části zdravotního průkazu dítěte (‚očkovák‘). Hodnotí se tělesná délka/výška, hmotnost a poměr těchto hodnot a obvod hlavy. Průměrné děti následují růstovou křivku 50. percentilu. Jako neprospívání hodnotíme buď hodnoty pod 3. percentilem nebo propad v růstovém grafu o 2 a více kategorií,“ vysvětluje Lucie Guilleminot.
Důvody, proč dítě nepřibývá na váze:
- nedostatečná výživa
- zdravotní potíže či onemocnění, které s kojením nesouvisejí
- genetický základ (rodiče jsou také menší a štíhlejší)
Váha miminka: Přibírá vaše miminko podle tabulek? »
Kvalita živin v mateřském mléce: Dávám svému dítěti, co potřebuje?
Pro dítě je důležité nejen, kolik toho vypije, ale také kvalita jeho stravy. Pokud jí maminka zdravě, vytváří její tělo mateřské mléko dítěti přesně na míru pokaždé, když ho kojí. Lidově řečeno, „dítě si bere od matky vše, co potřebuje“. Případné neprospívání však často nebývá problémem toho, že by matka jedla špatně, moc či málo, ale spíš problémy s technikou kojení (dítě se špatně přisává, matka je kojí v nevhodné poloze apod.).
„*Obsah živin v mateřském mléce kolísá na základě potřeb dítěte. Dítě nelze ‚vykrmit‘ tím, že by např. matka jedla tučnější stravu. Při neprospívání kojenců je nutné především zkontrolovat kvalitu kojení (techniku přisávání, vhodnost polohy atd.) a frekvenci (přežitek jsou kojící intervaly, dítě by mělo být kojeno podle potřeby a velmi spavé děti by měly být při neprospívání buzeny na častější krmení),“ vysvětluje Lucie Guilleminot.
A dodává: „Obsah některých živin v mateřském mléce není závislý na příjmu matky. Jedná se především o vitamíny rozpustné v tucích. Obsah jódu, selenu, vitamínů rozpustných ve vodě (vitamín C a vitamíny skupiny B) a mastných kyselin kolísá podle příjmu matky. Dítě nemá z mateřského mléka dostatečný příjem železa, ale mívá vytvořené dostatečné zásoby na prvních 6 měsíců života z prenatálního věku. Nejlépe na tom se zásobami bývají děti matek, které měly v těhotenství dostatečný příjem železa, a dále je ideální nechat dotepat pupečník, pokud je to z hlediska průběhu porodu možné.“ potvrzuje odbornice.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Já nejím hlavně květák, zelí, luštěniny a to, co prostě nadýmá mě. Vyhýbám se hodně kořeněným, ostrým jídlům. Kluci trpí na prdíky více než holčičky. Ale často i přes veškerou péči se u miminek v prvních třech měsících vyskytuje kojenecká kolika často a může to být jen z mlíčka, které ve střevech tvoří pěnu.
No do teď jsem si myslela,že brambory jsou to jediný co můžu sníst v klidu,aniž by po tom malá nějak trpěla.Včera jsem jich teda snědla hodně a malá chudák tlačila celou noc jak divá
vím, že se nedoporučuje hroznové víno…cibuli a česnek jsem vyloučila ze stravy první 4 měsíce…a vypozorovala jsem, že u nás nebyly dobré i oříšky a houby..
Ja jsem to delala tak ze jsem si ze zacatku psala co jim a pokud byla nejaka reakce v rozmezi 12 hodin vysadila jsem to. Skoncila jsem na 2 dny starych rohlikach a vareni zasadne bez cibule, malo koreni, zadne knedliky. Nic co jen trosku nadyma.








Mgr. Bc. Lucie Guilleminot vystudovala obor nutriční terapeut na Lékařské fakultě Ostravské univerzity.
Specializuje se na výživu dětí, kojících matek a těhotných žen, dále na diabetes včetně těhotenského, vegetariánství a veganství. Pracuje jako nutriční terapeutka a lektorka nutričních kurzů pro odborníky i laickou veřejnost.
Poskytuje individuální poradenství včetně telefonických a on-line konzultací.
Mgr. Bc. Lucii Guilleminot najdete také na stránkách