Porodnici U Apolináře, Gynekologicko-porodnickou kliniku 1. LF UK a VFN?

Známá porodnice na Praze 2 s dlouholetou tradicí. Pečují zde jak o ženy s fyziologickým těhotenstvím, tak o ženy s rizikovým a patologickým těhotenstvím. V případě hrozící předčasného porodu jsou zde hospitalizovány ženy z celé republiky.
Ročně se zde narodí kolem 4 600 dětí.

V nemocnici jsou celkem 3 oddělení šestinedělí. Standardní pokoje jsou 2 - 3 lůžkové. Nadstandardní pak 1 - 2 lůžkové.

K dispozici jsou dva porodní sály, každý rozdělen na pět porodních boxů. Každý box je vybaven moderním a pohodlným lůžkem.

Apolinářská porodnice má v nabídce ucelenou předporodní přípravu. Aktuální termíny kurzů a odkaz na přihlášení se naleznete zde.
Každé pondělí a čtvrtek se můžete zúčastnit i cvičení pro těhotné. Objednávat se lze na telefonním čísle 224 967 493 (7:30 – 8:30 hod. nebo od 14:00 do 15:30 hod.).

Co si připravit do zavazadla do porodnice se dočtete na internetu.

Přečtěte si také na nejčastější otázky o porodu, o čase po porodu a o šestinedělí.

Porodnice U Apolináře provozuje také velkou internetovou poradnu.

Webové stránky:

Doporučují maminky porodnici Porodnici U Apolináře, Gynekologicko-porodnickou kliniku 1. LF UK a VFN?

Hodnoceno 303x

Máte již zkušenost? Pomozte ostatním:

Přidat zkušenost s porodnicí

Informace a kontakty

Primář: prim. doc. MUDr. David Pavlišta, Ph.D.

Těhotenská ambulance: +420 224 967 401

Ústředna: +420 224 961 111

Matrika: +420 224 961 111

Adresa: Apolinářská 18, Praha 2 128 51

URL: http://www.apolinar.cz/

Zkušenosti uživatelek s porodnicí U Apolináře

02.09.20

Bohužel, v této porodnici jste pro ně jen další kus na sklad, který bude stejně cca za 3 dny vyexpedován a pro ně je to jen další den v práci a snaží se jen, aby se nestal nějaký průser.
Na první návštěvu mě sestra objednala až ve 38 týdnu. (kamarádku jinde ve 36 týdnu). Po mém dotazu, zda to není pozdě, mi sestra stroze odpověděla „my to tak objednáváme“.....Porodila jsem ve 37 týdnu, takže porodní plán jsem neměla…
Na „hekárně“ to byl totální nezájem ze strany sestry. Když jsem sestře při pravidelném monitoringu sdělila, že mám již kontrakce po 5 minutách, očekávala jsem, že od té doby budu pod „častějším dohledem“, bohužel nikoliv… Při dalším monitoringu „můj“ monitor již vydával při kontrakci varovné zvuky, očekávala jsem, že se něco dozvím, byla jsem přeci jen prvorodička, bolest hrozná a já vůbec nevěděla, jestli bude hůř, nebo jak blízko či daleko od porodu jsem, sestra tomu ale nevěnovala žádnou pozornost. Pozvracela jsem se (do tácku) a toto sestře sdělila. Naštvaně se na mě podívala a řekla „tak to snad vyhodíte, ne?“ Když opomenu, že to je její job, jen jsem řekla, kdybych věděla kam, tak to vyhodím.....Díky bohu, že došlo ke střídání služeb a přišla nová sestra, které jsem sdělila, že myslím, že již rodím. Během přesunu na prohlídku jsem musela tlačit, což mě sestra varovala, ať to nedělám, že si potrhám vnitřek, jen jsem jí sdělila, že netlačit nejde. Při prohlídce na křesle byla velmi překvapená, že je již dítě na cestě.....prý rychle na sál a během chvíle byl syn mezi námi. Nástřih hráze se uskutečnil, aniž bych to předem věděla, a z nůžek má syn (6 měsíců) pořád na hlavičce hematom. …
Co přišlo na oddělení šestinedělí, byl absolutní nezájem ze strany kohokoliv. Čekala jsem, kdy mi přijde laktační poradkyně poradit s kojením, (za kamarádkou, která rodila v Ostravě, den po porodu přišla laktační poradkyně a půl hodiny se jí věnovala)…Když jsem tedy poté, co mi zatvrdlo mléko, googlovala kojení, zjistila jsem, jak moc bylo pro rychlé rozběhnutí laktace důležité první přiložení novorozence do hodiny po porodu, které se neuskutečnilo. Když jsem si postěžovala sestřičce, že mi syna nepřiložili na prso hned po porodu, řekla mi jen „to je jedno“..! První „asistence“ s kojením na pokoji: přišla sestra, přiložila mi syna k prsu, dala mu tak 5 vteřin, syn se otíral pusinkou o bradavku, smál se a ona mu namáčkla hlavičku na bradavku a po slovech „nemá hlad“ mi ho vzala. Jen se zeptala chcete ho tu nechat nebo ho mám odvést? Když teď vidím, že to je často jeho rituál před kojením, chce se mi brečet o co jsem ho prve ošidila. Bohužel hormony po porodu ze mě udělaly osobu, kterou jsem nepoznávala, přestože jsem z byznysu zvyklá se ozvat, těch pár dní po porodu jsem se nepoznávala..... Syna cpali umělou, to jim šlo skvěle. Nikdo mi nepřišel poradit s kojením, dokud jsem si sama o pomoc neřekla. Na dotaz, jestli je v porodnici laktační poradkyně mi sestra řekla „to jsme tady všechny“ (smích). Tak se sestra přišla podívat, řekla, ručičku má nepřirozeně a pak jen „no“ a „konzultace kojení“ byla u konce…To, jak kojení funguje a jak je důležité pro rozběhnutí laktace přikládat a přikládat jsem se dozvěděla až od laktační poradkyně, která za námi přišla domů. Syn v porodnici nepřibíral, ale nikdo nic nenamítal, nikoho to nezajímalo, až 3. den, když jsem myslela, že nás pustí domů a oni najednou nepustíme, protože nepřibral… do toho šel pod modré světlo a nebýt milé kolegyně na pokoji, která mi poradila, ať si od nich půjčím odsávačku (měli tu manuální, nejlevnější co je) tak ani nevím, že tato možnost existuje. Když jsem tedy ten poklad, mateřské mléko, přinesla sestrám na krmení a viděla jsem, jak mu to stříkačkou stříkají do pusy a polovina toho vytekla ven, chtělo se mi brečet.. Až laktační poradkyně doma mi řekla, že když se nechá ve stříkačce vzduchová bublina, mimi si samo obsah vysaje bez ztrát …
Jinak jsem chtěla nadstandardní pokoj..prý není. Jak jsem se od známých dozvěděla později, takto to nefunguje, pokud chci nadstandardní pokoj a péči, musím jim něco šoupnout předem.
Na toaletě jsem se štítila, vypadalo to tam spíše jak na nádraží než v porodnici. Jídlo bylo pro mě nepoživatelné.....rohlíky, světlá nebo tmavá omáčka a tvrdé vepřové maso.

Personál:

jediný dík patří skvělé porodní asistentce Gabriele.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Předem googlujte kojení, porod, jděte na předporodní kurz a hlavně svojí vlastní dulu s sebou..

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Jídlo :-) homeopatika nebo tablety pro rychlejší nástup laktace.

31.08.20

+++
příjem na porod +
porod+
Dr./Porod. Asist. +
krásné vzpomínky na porod, že jsem měla výbornou porod. asist. a Dr. takže 1+.

  • šestinedělí


byla tam uklízečka z Ruska nebo z Ukrajiny a chovala se tam, jako kdyby vlastnila porodnici. Buzerovala maminky, aby si všechny věci uklízely jinam. Já bych ji hned vyhodila:)

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

pozitivní přístup:)

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

to se takhle nedá říct, každá má jiný potřeby:)

13.07.20

Rozhodla jsem se podělit o zkušenosti s péčí o maminky v porodnici U Apolináře. Píšu ne jako rodička ale jako babička dvou vnoučátek, která se mi v rozmezí 4 měsíců letos v této porodnici narodila. Oba porody probíhaly plánovaně s tradičními gynekologickými kontrolami na gynekologickém oddělení téže porodnice. První porod probíhal v březnu, 10 dnů po termínu. Maminka byla pozvaná ráno na 8:00 k plánovanému porodu. Po příchodu dostala čípek na vyvolání kontrakcí. Po více jak 5 hodinách se začal rozjíždět porod, miminko však nechtělo ven. Vše za „péče“ porodní asistentky. Až po této době byl zavolán lékař, který se podivil, proč již dávno nebyl proveden císařský řez. Miminko však bylo již v porodních cestách, ven nemohlo a císařský řez nešel provést. Najednou bylo napilno, mohutné nastřižení hráze a pomocí zvonu provedeno vytažení chlapečka, který nedýchal. Bylo 16:01 hodin. Proběhlo oživování se šťastným koncem, ale s dlouhodobým a bolestivým hojením maminky.
Druhý porod proběhl začátkem července. Těhotenství probíhalo běžným způsobem – kontroly, přípravné kurzy, konzultace s lékařem, protože vzhledem k lordóze bederní páteře maminky, byl porod plánovaný císařským řezem. V den porodu se měli rodiče dostavit na 10:00 hodin. Teprve okolo 13:00 hodiny byla maminka pozvaná na sál. Po pěti pokusech o epidurální anestezii, podotýkám, že lékaři měli zprávu od ortopeda o stavu bederní páteře, se porodník teprve rozhodl o celkovou anestezii. V 14:07 byla na světě zdravá holčička. Maminku převezli na JIP a za 24 hodin na šestinedělí. Přístup některých sester na tomto oddělení byl velmi neprofesionální. Maminka hned po porodu trpěla silnými bolestmi hlavy. Dle slov sestry to bylo tím, že tato generace matek je velmi zhýčkaná. Lékaři řešili situaci ze svého profesního hlediska, což je gynekologie a po této stránce bylo vše v pořádku. Holčička prospívala, tak kdo by se zabýval bolestí hlavy! Maminka se s vypětím všech sil dopoledne postarala o miminko a čekala na odpolední návštěvu tatínka, který ji vystřídá. Je to jejich první miminko. Až pátý den po porodu, kdy už měli jít domů, začali lékaři bolest hlavy řešit a zjistili, že při některém z pěti vpichů při epidurální anestezii došlo k úniku mozkomíšního moku, který bolest hlavy způsobuje. Naordinovali speciální medikaci, bezúspěšně, tak další den nový zákrok. Do vpichů po epidurální anestezii se vpravuje krev, tzv. krvavá plomba, která má úniku mozkomíšního moku zamezit. Po zákroku došlo ke krátkodobé úlevě od bolesti a to byl důvod k propuštění. Maminka je sice s miminkem již doma, ale bolesti přetrvávají. Doporučení nějaké kontroly nebo případné léčby nebylo žádné.
Tato situace není ještě doléčena a ani dořešena. My jako rodina se s takovým přístupem nechceme smířit.

16.06.20

Měla jsem zde naplánovaný císařský řez začátkem června. Od května jsem docházela do těhotenské poradny pro riz. pacientky k Dr. Kouckému. Do poradny a na monitor jsem docházela každý týden. Obvykle celé to kolečko trvalo 2-3 hodiny, což je asi normální (při prvním porodu v Motole jsem tam trávila třeba i 5 hodin). Na plánovaný císařský řez jsem nastoupila ráno v den termínu.
Po hodině příprav na porod jsem musela čekat 3 hodiny, neboť měli skluz. Měla jsem hrozný hlad, jelikož se před operací nesmí x hodin jíst. Pak si mě zavolali, došla jsem na sál, kde mi anesteziolog píchl spinální anestezii. Moc příjemné to nebylo, trvalo to cca 5 minut, nešlo to nějak napíchnout, takže to bylo poměrně bolestivé (již v minulosti jsem měla tuto anestezii a bylo to mnohem rychlejší). Nakonec se, ale podařilo. Pak mohl přijít manžel k porodu.
Cca za 10 minut byl syn na světě. Ukázali nám ho a po té ho ošetřili. Přinesli v zavinovačce a nechali mi ho cca 10 minut. Když mě zašili, odvezli mě na den na Jip. Po několika hodinách jsme museli dělat v leže cviky (což mělo efekt, že jsem ráno lépe vstala z postele). Malého mi vozili po několika hodinách cca na 15 minut. . Druhý den mě přeložili na oddělení šestinedělí. Byla jsem na nadstandardním dvoulůžkovém pokoji se sprchou a WC.
Neumím si představit, že bych byla na klasickém pokoji a chodila přes celou chodbu na WC nebo do sprchy.
Malého jsem měla celou dobu u sebe. Musím říct, že proti porodnici v Motole zde byl volnější režim. Nikdo mě za nic nebuzeroval. Vyplňovali se zde údaje o váze dítěte, ale kolikrát jsem to nestíhala vyplnit, kojit jsem mohla, kdy jsem chtěla, dle potřeb syna. Což v Motole kontrolovali, jestli všichni kojí v určitou hodinu. Dětské sestry, až na jednu, byly milé. Pediatr byl v pohodě a byla s ním normální řeč, syn dostal menší příkrm až den před propuštěním, neboť byl hrozně hladový. Vše se mnou konzultovali (to v Motole se mě na nic neptali a rovnou staršímu synovi dali umělé mléko a hned druhý den). Na ostatní sestry ani doktory ani sanitářky si stěžovat nemohu.
Jídlo chutnalo jako v lepší školní jídelně, ale vypadalo děsivě. Proti Motolu to zde bylo lepší. Personál byl lidštější a ochotnější. Jinak je jasný, že jsem se skoro nevyspala a rána po operaci bolela jako čert, na to je potřeba se předem psychicky připravit.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Když něco potřebujete, nestyďte si o to říct, ať už jsou to čípky proti bolesti nebo odsávačka mléka.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Malou tašku, rozhodně tam není prostor na větší tašky. Nějakou svačinu, vlhčené ubrousky na miminko a poporodní vložky, plenky. Popř. vlastní noční košili, jelikož ty jejich jsou universální velikosti, takže v ní můžete třeba dost plandat.

2
16.05.20

S porodnicí mám zkušenost dobrou, svůj první porod jsem tam absolvovala bez větší újmy i za časů korony. Vděčím za to hlavně tomu, že se mi až na lehce protivného anesteziologa povedlo vychytat úžasnou sestru i porodní asistentku, které mi celý porod byly oporou a vyvázla jsem s minimálním nástřihem - už dva dny po porodu jsem mohla celkem i sedět, což se spousty jiných maminek moc netýkalo. Dokonce i to obávané Apolinářské oddělení šestinedělí bylo v pohodě - byla jsem teda na jedničce, na standardu.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Určitě svačinky, strava mi připomněla časy kdy jsem chodívala do školní jídelny! Také bych doporučila žabky nebo gumové sandály, kvůli sprchám.

24.04.20

Zavedená porodnice nemocničního typu. Celkem jistota, že z toho vyvázne ve zdraví matka i dítě - jsou připraveni snad na vše.

Personál profesionální, většina doktorů, co jsem potkala při porodu i pediatr jen něco přes 30, ale důvěryhodní. Během porodu mi nic nenutili, když pominu to, co porodnice vyžaduje - přípravu se vším všudy, porod v pololeže na lůžku. Ale sama jsem byla v tak malém boxu, že bych se ani jinam neposkládala. Negativa - malé porodní boxy, slyšíte x rodiček okolo (rodila jsem docela dlouho, tak se jich tam vystřídala spousta), není rajský plyn, ale ochotně a zkušeně dají epidural (já neměla a dost mě nervovala rodička vedle, která si s epiduralem při porodu konverzovala jako někde u piva - krom muže tam měla i známého doktora).

Po porodu jsem zůstávala dýl, nejdřív na normálním odd, pak nadstandard. Normální odd dost příšerné, wc na chodbě, netekla teplá voda (jen vlažná), celkově striktní „režim“ - vážení před po kojení, každý den koupání, zkrátka pořád něco, přišlo mi, že ani nemám čas se s dítětem potěšit. Na nadstandardu vše lepší, ale nedostane se zdaleka na každého - hodě porodů ve staré stavbě s omezeným prostorem.
Spousta dalších specialistů v jedné budově (ultrazvuk atd.).

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

V případě očekávaných zdravotních komplikací či touze po lékařsky řízeném „bezbolestném“ porodu rozhodně dobrá volba. Nijak zvlášť baby friendly.

5
15.04.20

Porodnici U Apolináře mohu doporučit. Rodila jsem tu 2× a vždy o nás bylo skvěle postaráno od příjmu až do propuštění. Porodní asistentky i lékaři u porodu byli příjemní, vstřícní a nebyl problém se na všem domluvit (i co se týká porodního plánu).
Pobyt na oddělení šestinedělí probíhá v pokojích, kde jsou většinou cca 3 maminky. U pokoje je koupelna se sprchou, toalety jsou společné přes chodbu. Sestřičky z gyn. i novoroz. oddělení jsou též vstřícné a ochotné se vším poradit. Veškerá vyšetření miminka Vám sestřičky podrobně vysvětlí. Prvorodičky ocení ukázku prvního koupání miminka, sestřičky poradí s kojením, zodpoví všechny dotazy a jsou k dispozici na oddělení 24h denně.

Díky práci a spolupráci personálu mám na oba porody jen krásné vzpomínky.

Prostory porodnice by zasloužily nějakou rekonstrukci, ale pokud vím, tak na tom už se pracuje. Snad porodnice získá dostatek financí.:)

35
09.04.20

Píši až teď, jelikož dřív nebyl čas.

Rodila jsem v říjnu 2019. Nastávající tatínek mne přivezl do porodnice s prasklou vodou. Na vrátnici velmi ochotná dáma nám řekla do kterého patra a kde zazvonit. Otevřela nám už ne tak příliš vlídná sestřička, která mne zaevidovala a prošla se mnou veškerou administrativu, zároveň chodila kontrolovat již v kontrakcích jinou nastávající maminku.
Pak přišla mladičká paní doktorka, která zkontrolovala jak moc jsem otevřená. A jelikož jsem byla celé těhotenství na riziku, tak mne odeslali na rizikové oddělení, abych čekala na kontrakce. Po příchodu na oddělení jsem se setkala jen a pouze s velmi ochotnými a příjemnými sestřičkami. Po 7 hodinách, kdy jsem přišla, že mně už hodinu bolí v kříži a podbřišek jsem byla odeslána na „hekací“ oddělení. Tam se mě ujala další úžasná sestřička- žákyňka, která nás chodila monitorovat. Po příchodu na porodní sál se přidala porodní asistentka a pediatrička s doktorkou. Všechny se mi představily a byly velmi milé, chápavé, ochotné. Prostě něco parádního. Dostala jsem ústně podané „meníčko“ utlumováků. Zvolila jsem si epidural. (Dost dobrá jízda). Kolem půlnoci jsem se blížila do finále. Šlo se rodit! Celý tým od žákyně až po pediatričku byl super. Malý se narodil, hned mi byl přiložen na břicho, přivolali nám novopečeného tatínka, který šel s pediatričkou vážit a měřit a hlavně fotit! Pak mi malého ještě přinesli, aby jsme se s tatínkem pokochali tím naším pokladem. Po odnesení malého jsem odpočívala a byla mi nabídnuta večeře. Pak jsem se šla opláchnout a šup na oddělení šestinedělí, kde už to tak super nebylo. Na šestinedělí jsem byla seznámena s pravidly manipulace postele a telefonu vedoucí na sesternu. Když mi přivezli malého, přišla sestra, která mi ukázala jak jej přebalit a jak s malým manipulovat. (Pozor! Ukázka proběhne pouze a jen jednou.) Pak přišla jiná sestra, která mi ukázala jak kojit. (Pozor! Ukázka proběhne pouze a jen jednou). Když jsem šla poprosit o ještě jednu ukázku kojení. Byl na mne hozen pohled káravé soužky učitelky se slovy hned tam budu. Po příchodu vzala maličkému hlavičku a přitiskla ji na prso. Přišlo mi to dost drastické, ale asi se to tak dělat musí. Přes den jsem si všimla zarudlých očiček. Na sesterně jsem byla odvelena zpátky do pokoje, že jsou pouze podrážděné, že to nic není. Druhý den při vizitě nám Dr. Hned předepsala kapky do očí protože malý měl zánět. Pak bylo na programu dne koupání. (Pozor! Ukázka proběhne pouze a jen jednou). S kojením to bylo stále peklo, ale když jsme přišli na sesternu, že se nám to za 24h stále nevede. (Nebo alespoň mám ten pocit.) Tak mi bylo oznámeno ať to jdu zkoušet dál. No každopádně s kojením mi pomohla až moje mamka doma.

Závěrem: Jako prvorodička bych uvítala více ochoty a trpělivosti na šestinedělí.
Avšak personál před porodem a u porodu naprosto super! Dámy na šestinedělí by mohly být trochu citlivější, chápavější, lidštější.
Do porodnice bych se znovu vrátila, protože mám důvěru v personál u porodu a to mi přijde daleko důležitější než protivné báby na šestinedělí.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Tatínka nebo jinou osobu blízkou sebou.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

  • Vložky do podprsenky, protože a jelikož když se rozkojujete, a pak i když kojíte, tak mlíko stříká i z druhého prsa.
  • Plenky. Dávají jen pár plenek na začátek a ty stačí sotva na první den.
02.04.20

Je to komunistický ústav jako před 30 lety. Porodní asistentka byla skvělá, kdyby vedla porod neměla bych si na co stěžovat. Jenže ho vedla mladá kudrnatá doktorka s krátkými nešikovnými prsty. Velmi těžce nesu nevyžádaný nástřih. Jsem mladá, pružná sportovkyně, normálních rozměrů a měla jsem malinké dítě, jen 2,8 kg a hlava 33cm. Paní doktorka mě nenechala zkusit dceru vypudit bez nástřihu ani vteřinu, ačkoliv jsem měla v papírech, že epizometrii nechci. Můj muž byl u porodu se mnou. Nikdo nás neupozornil, nekomentoval, nevaroval, prostě jsme slyšeli cvaknutí nůžek a hotovo, je ze mě mrzák. Paní doktorka mě pak zaživa zašila, i když je prej rána malá, výsledek je hrozný. Část pysku všitého dovnitř, nespojené cáry vnitřní tkáně visí ven a deformovaný vchod je podpásovka pro moje sebevědomí. O komfortu použitelnosti po třech měsících raději nemluvím. Hojení rány bylo něco otřesného, je na nejpitomějším místě na těle a krom častého mytí, které je k ničemu, protože vlhká rána se nehojí, žádný další návod na údržbu nedostanete! A taky se vám na ní už nikdo z lékařů nepodívá. Nikoho totiž nezajímáte, všechny zajímá jen dítě. Mimochodem, které vám vykoupou i když nechcete.
Takže moje rada, kor v dnešní karanténě, roďte raději jinde, klidně doma s Dulou a mužem, samozřejmě pokud nemáte nějaké zdravotní komplikace. Porod je přirozená věc a pochyby českých lékařů o nejpružnějším a zároveň nejpevnějším materiálu na tomto světě (dokázáno trhací zkouškou), ano je to ženská hráz, stále pochybují a zjednodušují si práci.
Apolinář je továrna, pokud chcete, aby se k vám chovali jako ke člověku, jděte rodit do Podolí. U Apíku jsou skvělí na vrozené vady a jinak komplikovaná těhotenství a porody, ale jinak se tam zastavil čas. Dělají tak, jak se tam dělalo za komunismu.
Chraňte svojí vaginu, jako by muž chránil svůj penis! Nebojte se za sebe postavit!

Personál:

Bohužel jsem si nenapsala

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

s sebou vezměte Dulu! Manžela nechte doma, nic za Vás nevyřídí, páč je sám ve stresu:). Já byla překvapená, jak je ta vypuzovací část strašně rychlá a relativně bezbolestná, nestihla jsem říct ani B, natož začít křičet a připomínat ať mě nestříhají.
Dula vám pomůže, rozmasíruje vám kritické partie, takže žádný nástřih není potřeba. Takto se to dělá běžně na západ od nás. Např v USA nástřih zažije jen cca 20% rodiček. U nás je to 80%. V Rusku se stříhá do všech žen u porodu a za všech okolností, tak tam taky rodit nejezděte.
Jo a vyndejte si fotky ultrazvuku ze složky s dokumenty k porodu. Jinak už je neuvidíte.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vlastní dezinfekci, pleny a kosmetiku pro dítě, mýdlo na intimní partie.
Zatemňovací pásku přes oči, pokud se chcete aspoň trochu vyspat, protože na pokoji musíte svítit i v noci.

1
13.03.20

Pozdě ale přece, píšu recenzi i na svůj první porod, protože teď mám už možnost srovnání a Apolináře můžu jen doporučit. Rodila jsem v červnu 2017. Na druhý porod jsem byla na Bulovce v říjnu 2019 a kdybych rodila potřetí, raději bych se vrátila k Apolináři.

Poradna byla celkem příjemná s dlouhými čekacími dobami (asi jako všude). U porodu bylo všechno super. Pan doktor byl úžasný. Tedy kromě toho, že se mně u příjmu znovu ptal na některé věci a já se na desetkrát ptala co, protože v kontrakcích jsem nebyla schopná rozumět, co vlastně říká. Porod byl dlouhý, ale všichni mi maximálně vycházeli vstříc. Povolili mi střídat polohy (i když manžel musel přidržovat monitory, aby „malovaly“). Rodila jsem na boku, na poloze na zádech netrvali. Manžel stříhal dotepaný pupečník a byl celou dobu se synem. Po porodu mi ve dvě ráno ještě donesli večeři na sál. Na rozdíl od Bulovky, kde nás naštěstí napadlo zeptat se, jestli ještě něco dostanu, protože tam po oficiálním čase večeří v 6 večer už nic nedají a musela bych vydržet až do snídaně, kdyby manžel nešel něco koupit (tj v mém případě víc, než 24 hodin bez jídla).

Snad jediný tmavý bod byla pediatrička na sále, která když viděla, že jsme syna hned po porodu nechali přisát, divila se, proč, když stejně z toho prsa ještě nic neteče. To ve světle moderních poznatků opravdu nechápu.

Na oddělení šestinedělí na první noc vzali syna k sobě, ale nakonec jsem stejně z hormonů neusnula, takže jsem ho asi měla chtít k sobě. Pak už jsme byli celou dobu spolu a všichni a všechno bylo fajn. Sestřičky moc příjemné. Když jsem měla problém s kojením, pomáhaly mi střídavě 3 a nakonec dorazila na poradu i paní doktorka přímo k nám na pokoj. Jen ty kontroly a všechny vizity byly někdy až hodně časté. Ale za mně je pečlivost lepší, než něco zanedbat. Kojení chtějí zapisovat do papíru, někoho to může obtěžovat. Mně nevadilo.

Dokonce mi tu i chutnalo jídlo a čaj, ale vkus se pochopitelně může lišit.

Každopádně u Apolináře jsem byla velmi spokojená. Je fakt, že podle všeho jsem měla štěstí. Jednak byla zrovna rekonstrukce oddělení a na šestinedělí jsme provizorně byly v „lepším“ a hlavně jsem měla kliku na personál na sále, kde jsem nemohla vytknout ani ťuk a na pana doktora doteď rádi s manželem vzpomínáme.

S druhým porodem jsem se přihlásila jinam, protože jsem slyšela vícero hlasů, že to byla výjimka a většinou jsou tam u porodu U Apolináře velmi konzervativní. Ale kdybych se měla znovu rozhodovat, „riskla“ bych to znovu. Konec konců všude je to hlavně o lidech a jestli na ně zrovna máte štěstí. Já jsem ho měla.

Personál:

Adam Neumann

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pokud jde o prvorodičku, tak doporučuji najmout si vlastní porodní asistentku, nebo dulu. Mně to hodně pomohlo

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

  • vložky do podprsenky (a nezapomenout si je nasadit při kojení - mléko vytéká i z prsa ze kterého zrovna nekojíte :D)
  • na bolavé bradavky mi hodně pomohl čistý lanolin
  • jestli si správně pamatuji, dávají tam jen pár plen, takže vlastní balík plen
15.02.20

U Apolináře jsem rodila v říjnu 2019 a můžu doporučit. Mám na porod hezké vzpomínky a doufám, že se tam někdy v budoucnu zase ukážu.:)

Sestřičky na příjmu byly milé a sympatické. Po příjmu jsem hned cupitala na porodní box, protože se mi porod hezky rozjel a šla jsem hned tlačit. Původně jsem chtěla rodit na boku, nakonec mi to ale PA rozmluvily, že by mi nemohly chránit hráz - věděla jsem, že na zádech spíš dojde k nástřihu, ale nakonec jsem se nechala ukecat. Nechtěla jsem riskovat natržení až kdovíkam. Kdybych si ale stála pevně za svým, respektovaly by to.:)

Neměla jsem žádný porodní plán, ale i tak jsem měla při porodu přítmí (nasvítili si jen potřebné partie:)). Po porodu mi PA dala hned miminko na břicho, nechala dotepat pupečník a pak nabídla jeho přestřižení. Zkusily jsme přisátí, ale nepodařilo se. Po nějaké době si pediatrička vzala mimčo na vyšetření, u kterého byl celou dobu manžel. Mě zatím doktorka šila a raději udělala i ultrazvuk, protože nebylo úplně jisté, že placenta odešla celá. Doktorka byla skvělá, a protože jsem byla zvědavá, tak mi ultrazvuk i hezky okomentovala.:)
Po cca dvou hodinách jsem dostala svačinu a šlo se na pokoj.

Byla jsem na oddělení šestinedělí P15. Nadstandard mi ani nenabízeli, byl totiž plný. Na pokoji jsme byly ve 3 lidech, ale nijak mi to nevadilo, Aspoň si měl člověk s kým pokecat. Co bych hodnotila hůř, byly sprchy, kde občas bylo otevřené okno a mně tam pak byla zima. Ale větrat se občas musí a v říjnu už není nejtepleji. Jsou tam 3 sprchy se závěsem, před nimi židle na odložení věcí, moc soukromí tam tedy člověk nemá. Jinak na wc byla ještě větší zima, ale jelikož jsem dala na radu sestřiček, že máme čůrat ve sprše, tak jsem wc moc často nepoužívala (navíc jsem ho měla přes celou chodbu).

Jídlo bylo výborné, kdo by pohrdl třeba takovou svíčkovou s knedlíkem - stejně jsem ještě mléko úplně neměla a na prdíky mimča trpí až o trošku později, takže jsem si užila poslední normální jídla na delší dobu.:D

Jinak dětské sestřičky byly moc příjemné, stejně tak porodní asistentky. Měly jsme vlastně odborníky pár kroků od pokoje a mohly s nimi probrat jakékoliv problémy. Za mě super!

Během pobytu jsem pořád bojovala s přisátím miminka. Sestřičky mi zkoušely pomoct, ale bez úspěchu. Druhý den mi nakonec poradily, ať mi manžel koupí a donese kloboučky. Tahle rada mi zachránila kojení! S kloboučky se mimčo bez problému přisálo, a tak jsem odcházela spokojená, rozkojená a byla jim za to vděčná. Doma jsem pak během prvního měsíce kloboučky zvládla odbourat a teď jsou miminku 4 měsíce a pořád krásně kojíme.:-)

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Být pozitivně naladění:-)

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

přezuvky, pantofle do sprchy, mýdlo na intimní partie.

31.01.20

Naprostá spokojenost nejen s panem profesorem, ale se všemi sestřičkami na příjmu i na sále. Na pokoji šestinedělí také vše ok. Rodit U Apolináře doporučuji.

Personál:

Prof.Calda

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Registraci

26.01.20

Dobrý den všem, předávám zde své zkušenosti z porodů u Apolináře z ledna 2020 (prvorodička). V noci mi praskla voda a kolem půl 4 ráno jsme přijeli do porodnice. Příjem proběhl cca za hodinu, kdy mi byl natočen monitor a zeptali se mě pouze na pár informací (tzn. nesepisovali se mnou znovu celou anamnézu, jako to bylo u registrace do porodnice). Měli jsme štěstí a byli jsme umístění na porodním sále č. 1 na porodní pokoj (tzn. včetně vlastní sprchy a WC). S ohledem na fakt, že jsme měla dlouhý porod a strávila jsem zde více než 24 hodin to bylo opravdu velkou výhodou a přeju všem, aby měli možnost rodit na tomto pokoji a nikoliv v boxech. Samotný porod byl sice dlouhý (porodila jsem až v 23 hodin), ale měla jsem výbornou porodní asistentku, která mi velmi pomohla projít kontrakcemi a správně mě instruovala při tlačení a vše se mnou bylo konzultováno, nenutili mi žádné utišující léky a po mé žádosti o epidurál mi okamžitě vyšli vstříc. Komplikace nastaly při odloučení placenty, kdy jsem ztratila přes litr krve, ale i tak jsem měla pocit, že je o mě maximálně postaráno. Dceru mi hned po porodu položili na břicho a nechali automaticky dotepat pupečník. Takže porod jako takový hodnotím pozitivně a klidně bych zde rodila znovu.
Bohužel to samé nemohu říci o oddělení šestinedělí (konkrétně P15). Byť se nás při porodu ptali, zda chceme nadstandard a my řekli, že ano, tak jsem nakonec skončila na standardním 3 lůžkovém pokoji a i když jsem opakovaně žádala o přesun v případě uvolnění, bylo mi druhý den naznačeno, že to nemá cenu mě přesouvat, když mě další den možná pustí (pustili až za další dva dny). Oddělení P15 je jedním slovem otřesné! Ještě docela ujdou sprchy, pokud máte to štěstí a teče teplá voda. Nicméně záchody, které jsou na druhé straně chodby jsou odporné. Pravděpodobně jsou uklízeny pouze 1× za den (ráno), takže večer dojde toaletní papír i papírové ručníky (a to porodnice tvrdí, že si toaletní papír nemusíte brát). Vzhledem k tomu, že ne všechny ženy jsou čistotné a uklidní si po sobě zašpiněný záchod, tak ve výsledku bylo štěstí, když se našel jeden použitelný záchod. I tak ale doporučuji vzít si sebou dostatek vlhčených ubrousků na čištění WC a toaletní papír.
Další kapitolou jsou sestry novorozeneckého oddělení a obecně jakákoliv pomoc při nastartování laktace - ta je NULOVÁ!!! Přinesou vám dítě, a když se nechce přisát, tak vám řeknou, že potřebujete kloboučky a tím má být váš problém vyřešen. A pokud je dítě po dvou dnech hladové, tak vám jej bez zeptání přikrmí Hippem! V podstatě jejich jediná činnost je, že vám ukážou jak dítě přebalit a vykoupat s použitím extrémního množství kosmetiky! A to že vám jej vykoupit bez vašeho vědomí už ani nekomentuji! Místo aby se soustředili primárně na podporu laktace a případně ukázali, jak s miminkem správně manipulovat. Po 4 dnech jsem tak odcházela domů s příkrmem (kdy mi ani nikdo neřekl kolik ml a jak často) a bez laktace.
V neposlední řadě jsem si zde připadala jako v nemocnici před 30 lety, díky naprosto zbytečné buzeraci před vizitou.

Personál:

Šimanová Veronika - porodní asistentka, Dr. Lea Libičová

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Opakovat, že chcete nadstandard během celého porodu všem (porodní asistence i dětské sestře). Není nikde řečeno, kdo to má v kompetenci. Poradně si nastudovat problematiku kojení a jak řešit začátky po porodu a sehnat si dobrou laktační poradkyni!

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Ubrousky na WC k desinfekci, toaletní papír, poporodní vložky (např. Bella happy - jsou dlouhé, v porodnici mají krátké, takže musíte použít 3 najednou), kojící čaj a pevné nervy na oddělení šestinedělí!!!

09.01.20

Personál je naprosto profesionální, vše proběhlo v pořádku. Při rekonstrukci tam bylo trochu přeplněno, ale nic hrozného. Dostali jsme s malým všechnu péči, co jsme potřebovali.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Na první noc a den tam pro vás mají prakticky všechno. Partner mi vezl potom teploměr a plenky. Noční košili i vložky tam mají své.

21.12.19

U Apolináře jsem rodila loni. Ještě předtím jsem nějakou dobu ležela na rizikovém, kde to bylo opravdu úžasné. Lepší lékaře a sestry jsem nezažila. Tolik lidského přístupu se jen tak nevidí. Pobyt na rizikovém a porod mohu zhodnotit na jedničku. Zato šestinedělí bylo velkým zklamáním. Sestry, které se staraly o maminky, ty byly příjemné a nemohu si na ně stěžovat. Zato dětské sestry, od kterých by člověk čekal, že budou právě hodné, milé, chápavé, byly z velké části příšerné. Podotýkám, že nejsem žádná hysterka a s nikým jsem tam neměla osobní problém. Ovšem to jen díky tomu, že jsem klidný člověk a hodně jsem se držela. Svým arogantním a necitlivým chováním tam rozbrečely každou druhou maminku. To, jakým způsobem učily kojit, to by bylo lepší ani nezmiňovat. Jen díky nim jsem z porodnice odešla s lahvičkou, která nám už bohužel zůstala. O tom, že mám vpáčené bradavky a že musím použít kloboučky, jsem se dozvěděla až od laktační poradkyně, kterou jsem si později zaplatila. Když malá několik dní nechtěla jíst a nepřibírala, tak mi bylo řečeno, že musím přikrmovat. Dali mi na výběr, jestli chci krmit z lahvičky nebo injekční stříkačky. Při dotazu, co je lepší, mi řekli, že je to jedno. No a jedno to samozřejmě nebylo. Jen díky tomu si malá zvykla na to, že z lahvičky to teče rychleji a nemusí se namáhat a kojení prostě odmítala. Po návštěvě laktační poradkyně se to sice částečně zdařilo, Kojila jsem aspoň trochu pár měsíců, ale po pár měsících začala prso odmítat a vynucovat si lahvičku. Pobyt na šestinedělí bych hodnotila spíše jako trauma než super zážitek.

05.11.19

No, s odstupem času bych porodnici doporučila. Rozhodovala jsem se mezi Podolím a Apolinářem, nakonec vyhrál Apolinář (parkování, cena, počet plánovaných porodů na den apod.,). Vzhledem k tomu, že u nás šlo o porod dvojčátek, chtěla jsem aby děti měli nejlepší péči, jinak bych asi volila jinak. Pokud jde o poradny u Apolináře, tak to je stejně jako jinde asi peklo. Čekat, čekat, čekat, ale dejme tomu. Na druhou stranu, když jsem tam jednou přišla s tím, že necítím u jednoho mimča pohyby, tak to byl fofr. Jak začal být ke konci problém na UTZ tak taky fofrem na rizikové.
Obecně bych řekla, že nemocnice má dobré doktory, ale přijde mi, že některé sestry si tam myslí, že to řídí (obzvlášť ty na šestinedělí). Dokonce Ukrajinky sanitářky si myslí, že to tam řídí a bývají opravdu velmi nepříjemné, což mě dost překvapilo. Protože hádat se s někým takovým, to bylo na mě docela silné kafe. Jídlo celkem OK na nemocnici, jen ty jejich časy a způsob servírování, večeře během návštěv, a obvykle co jídlo donesou, tak ho skoro obratem taky sklízí. Ale to samozřejmě není důvod do této nemocnice nejít.
Jednoduše bych řekla - když se nic neděje, nikdo nic neřeší, ale když se něco děje, všichni se otáčí a makají, aby porod dopadl na 100% dobře a to je asi to hlavní.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pevné nervy
Svačinka
Knížka

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vše dle seznamu.
Opravdu není ale potřeba brát noční košile a vložky

27.10.19

Za mne určitě doporučuji, měla jsem rizikové těhotenství s jednovaječnými dvojčátky, do porodnice Apolinář mě poslal na provotrim. screening můj gynekolog, velice mile mě překvapil velice pečlivý a lidský přístup personálu. Rozhodovala jsem se mezi porodnicí Podolí a Apolinářem a tím, že jsem zde absolvovala screeningy, byla to jasná volba. Cca od 20.týdne jsem navštěvovala riz. poradnu dr. Kouckého, mimochodem skvělý lékař, odborník na svém místě s lidským přístupem! Měla jsem naplánovaný císař, ale týden před termínem se mi odtrhla placenta a kluci museli jít ven akutně, ztratila jsem hodně krve. Naštěstí měl službu dr. Krejčí, který mě i kluky zachránil. Co se týče péče na JIPce, za mě na jedničku, velmi příjemné sestry. Nadstandard v tu chvíli volný nebyl, ten se uvolnil až za 3 dny, takže zatím na dvoulůžkovém pokoji, jako negativum vidím málo nadstandardních pokojů, společné sprchy pro celou chodbu. Jídlo průměr. Co se týče sester, to je už horší, hlavně dětské odd., kde se měnily názory i chování sester každou směnu. Nemohla jsem kojit a chodila jsem si pro mléko na dětské ke „krtečkovi“, kde mi jednou sestra řekla, že je tam sama a má jiné věci na práci, tak jsem jí slušně vysvětlila, že mi děti řvou hlady a jim to asi nevysvětlím, že ona má jinou práci. Ale potkala jsem zde i několik skvělých lidí, hlavně na odd. pro lehce nedonošené dětičky, sestra Ludmila byla úplně nejlepší, prostě anděl, který pomáhal neustále. I přes některá negativa si odnáším hlavně to pozitivní, a to, že nám zde zachránili kluky.

Personál:

MUDr. Krejčí, porodní as. Štefánia Puškárová

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pevné nervy, mít svůj názor, nenechat se odbít, připravit se na to, že každá směna může mít jiný názor na vše

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

doklady, veškeré výsledky screeningů, těhotenskou průkazku, oddací list

08.10.19

Rozhodla jsem se, že přidám i svoji čerstvou zkušenost s Apolinářem. Důkladně jsem předem hledala recenze, ale málokterá byla aktuální.

Můj porod byl plánovaný císař pod epidurálem.

Návštěvy poradny - na jedničku. Personál skvělý, trochu větší čekání (vyhraďte si tak dvě hodinky vč. monitorů), ale jinak jsem byla velmi spokojená a všechno šlo hladce.

Termín porodu - mi doktorka určila den před oficiálním termínem, za to jsem byla ráda.
Nástup na porod - Byli jsme sice hlášení jako druzí v pořadí, ale první maminka nedorazila, takže si mě vzali na starost hned od rána. Dají vás na monitor a ptají se na spoustu věcí z anamnézy, které by o vás už měli někde zapsané mít - jsem trpělivá, toto mi opravdu nevadilo. Sestřičky dětské i personál starající se o mě byl báječný. Souhlasila jsem se studenty, kteří pouze přihlíželi a vedli se mnou zábavnou konverzaci. Pro mě to byla již několikátá operace, ale věřím, že ti, které by čekal císař jako první životní operaci, se nemají čeho bát. Hlavní lékař - chirurg - se mi nepřišel ani představit, to mě hodně zamrzelo. Nicméně dětská sestra a anestezioložky byly báječné.

Porod - Operace trvala asi 45 minut? Na sále se vystřídalo 12-16 lidí. Zákrok samotný není vůbec bolestivý a jen trochu zvláštních pocitů a diskomfortu. Hodnotila bych to příjemnější, než návštěvu zubaře. Manžel chtěl být u porodu, vzali ho na sál doslova v moment, kdy mi poprvé otevřeli břicho, posadili ho k hlavě. Za deset minut jsme slyšeli malou plakat, ukázali nám jí, zabalili a položili mi jí k hlavě. Malá plakala nebo koukala a já jí mohla tak 5 minutek dávat pusinky a mluvit na ní. Nemohla jsem se jí dotknout, protože ruce máte svázané na stranách. Pak si malou odnesli a manžel je doprovázel na ošetření. To trvalo opravdu asi jen 5 minut a manžel z toho má nádherné zážitky, vzpomínky a fotky. Byl první, kdo jí držel v náručí a přinesl mi jí zpátky na sál. Tam si s ní ke mně sednul a položil mi jí přes rameno k tváři. Dalších 15minut operace jsme tedy byli všichni tři spolu, rozplývali se, jak je krásná a bylo to nádherné. Když operace končila, malou si na chvilku vzali a řekli, že mi jí přiloží na prsa před odjezdem ze sálu. Vypadali, že mají naspěch - pravděpodobně potřebovali přivést honem novou rodičku. Jakmile mě sanitáři přehodili na lehátko, přiběhly dětské sestry a malou mi doslova naklonily nad prso, kde si třikrát potáhla a už jí museli odnést, protože mě odváželi. Manžel se se mnou už mohl jen rozloučit na chodbě.

Po porodu - Převezli mě na oddělení JIP. Sestřičky skvělé. Horší to bylo s dětskými sestrami. Malou mi poprvé přivezli po 2h. Trochu si cucla, usnula u prsa - a tak jí HNED odnesli. Pak to samé asi po 4h. Vůbec nás spolu nenechali trávit čas, sestřička stepovala u dveří a dala nám asi 5 minut. Večer doktor rozhodl, že mě přesídlí na standardní pokoj, protože na JIP dochází místo a „já jsem na tom nejlépe.“ Měla jsem zažádaný o nadstandard, ale nebyl k dispozici. Po přemístění mi malou přivezli naposled v 22h večer (pauza asi 4h) a pak v 6h ráno!!! Byla jsem velmi zklamaná. Poté, co mě přesunuli na nadstandard začalo to nejtěžší, oddělení šestinedělí.

Odd. šestinedělí - Personál je celkově velmi příjemný, opravdu se snaží, proti tomu nemohu nic říct. Ale tím, že se na vás střídá snad 6 různých dětských sester den po dni, dostáváte několikrát denně úplně odlišné názory na to jak máte nebo nemáte kojit. A upřímně to šlo od desíti k pěti. Z miminka, které se v pohodě přisálo, najednou rozhodli, že potřebuju KLOBOUČKY. Klobouček mi dobře nedržel, musela jsem ho přidržovat. A malá ho nechtěla, protože.. no je to suchý plast.. tak jsem dostala stříkačku s kojeneckou vodou. Takže KLOBOUČEK + PŘISTŘÍKÁVAT kojeneckou vodou. No a malá z toho byla celá nervózní, protože cítila, že se necítím dobře, a že nemám deset rukou. Tak další rada - musíte jí pevně svázat do ZAVINOVAČKY. Takže po 4 dnech, kdy jsme malou doslova mučili… svazovat, nasazovat, vráželi jí hlavu doslova do prsa.. malá ztrácela víc a víc na váze. Měla jsem sebou i svoji pumpu, ale zakazovali mi pro ní odstříkávat, že prý „dítě je nejlepší odsávačka.“ Protože nás i odmítali pustit domů, protože nepřibrala, začala jsem potajmu odstříkávat a dokrmovat jí přes prst, aby malá dostala alespoň něco.

Bohužel, vytvořila si úplnou averzi k prsu. Kdykoliv jí přiblížím, jde do hysterického pláče a já se jí nedivím, po tom všem, co na nás zkoušeli. Takže díky moc! Kojit nezvládáme, takže odstříkávám, co můžu a musíme dokrmovat UM.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vlastní názor.

06.10.19

S porodnicí u Apolináře mám výbornou zkušenost a jsem moc ráda, že jsem si pro porod naší dcerky vybrala právě toto místo. Personál byl velmi profesionální a ochotný už když jsem docházela do poradny (cca 14 dní před porodem mě začala šimrat pokožka a lékař mě pro jistotu poslal na odběry za účelem provedení jaterních testů - nic nepodceňoval, ačkoliv se nakonec ukázalo, že jsem v pořádku).

Porod jako takový proběhl spontánně na 38.tt po odtoku plodové vody. Protože jsem nejdřív neměla kontrakce, nechali mě “prospat” do rána na porodním pokoji, který je součástí porodního sálu 1. Na tomto pokoji jsem druhý den i porodila zdravou dcerku. Byl to neuvěřitelný komfort - vlastní koupelna, absolutní soukromí. Porod jsem měla rizikový - malá měla kolem krčku omotanou pupeční šňůru, což jsme dopředu nevěděli. Paní doktorka Cihaková, která porod vedla byla naprosto skvělá, nestresovala, dávala jasné instrukce a ač s nástřihem jsme vše zvládly rychle. Porodní asistentky byly taky velmi nápomocné, milé, moc celému týmu tímto děkuji.

Na oddělení šestinedělí jsem si připlatila nadstandardní pokoj. Ubytovali mě na P1 a i tady jsem se nesetkala s jediným nepříjemným člověkem. Všechny sestřičky i ostatní personál byly neskutečně hodné a ochotné. Pravda jejich rady se někdy lišily, ale to připisuji osobní zkušenosti a fíglům každé z nich.

Porodnici u Apolináře doporučuji všem maminkám, které váhají. Rodila jsem 16.9.2019, takže je moje zkušenost hodně čerstvá. Díky tomuto zážitku mám na porod v podstatě hezkou vzpomínku a pokud budeme s manželem plánovat dalšího potomka, určitě se opět svěřím do rukou těmto profesionálům.

Personál:

MUDr. Šimják; MUDr. Čiháková; porodní asistentky: Kateřina Meeganová, Monika Škarbanová; dětská sestra: Hana Cháberová

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Pro sebe: dostatek ručníků, kojící podprsenku a vložky do podprsenky
Pro miminko: vlhčené ubrousky, jednorázové plenky (dostanete jen pár vzorků)

139
01.07.19

Hodně moc spokojená jsem byla, na to že jsem byla prvorodička se ke mně chovali s úctou, pomáhali mi. Vážně výborná zkušenost

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vzít si svoje vlastní vložky, ty jejich sou hrozně krátké a rychle propouští. Určitě si vzít mast na bradavky.. mně je malej rozcumlal hned. A taky hypoalergení emulzi na mytí imtimních partií po porodu, dobré taky při hemeroidech. Je to emulze z dubové kůry (seženete v lékárně) já jí používala a je super cítíte se takové čistší.

22.05.19

Mému synovi už jsou dva měsíce, porod byl plánovaný císař v celkové anestezi na pondělí ráno, ale v neděli kolem 17hod mi začaly porodní bolesti, vydržela jsem do 21hod, kdy už to tak dál nešlo a zavolali jsme sanitku. Sanitaci byli z Bulovky a byli super, kontrakce jsem měla již každé 3min, brali na to ohled, např. když se mě ptali, aby mohl vyplnit dotazník, přisly mi dobře sehraný a myslela jsem, že to v tomto duchu zůstane. Přijeli jsme k Apolináři. Tam znuděná bývalá narkomanka na vrátnici nezúčastněně mávla rukou kam máme jít. Po tom, co mě předali do rukou personálu u Apolináře, už to šlo bohužel z kopce. Přes velké bolesti jsem zvládla ležet na monitorech, přes víc jak hodinu, polonahá, když už mi pásy pod gelem sjížděly z břicha, neboť malý se celou dobu dral na svět, na mě zřejmě zapomněli. Papír monitoru byl už namotán i na zemi, jak co 20 min vyjížděl aktuální stav. Poté jsem požádala, ať mi to sundá kdosi, kdo procházel. Pak přišli dvě velmi mladé asistentky, které mi sice podaly ruku, ale tím jejich vlídnost skončila. Po přípravě na cís. řez mě neustále nutili to změnit na cís. řez pod epiduralem, s čímž jsem ale nesouhlasila, takto to bylo v lékařské zprávě dojednáno na doporučení lékaře, vzhledem k tomu, že mám 40let, jsem malá a prvorodička. Jedna mi hned vmetla otázku, jestli nechci vidět své dítě..já jsem přesto trvala na původním plánu a upřímně po dalších 3 hodinach na hekárně, kdy jsem v bolestech slyšela, jak za plentou o mně hovoří. Nebyla bych již schopná vnímat, už ani jeden pokyn či další narážku. Na sále na mě řvaly obě dvě, že zdržuju sama sebe, když jsem se v křeči neuměla dostatečně uvolnit, aby mě zacévkovala. Zastal se mě anesteziolog, že tam stejně ještě ani není doktor, takže nemusí spěchat. Pak jsem se probudila po třetí hodině ráno na JIP, která byla spíše jako průchoďák dole na Václaváku. Ptala jsem se, jestli je malý v pořádku, ale ani jedna ze sester mi neodpověděla. Ani třeba banalitu, jako váš syn teď spí, odpočiňte si také apod. všechny mi řekly, že neví. Ráno přišel anděl v podobě sestry z nové směny, která sice o dítěti také nic nevědela, ale vysvětlila mi, co bude následovat, dala mi napít a přinesla mi všechny mé věci. Pak ještě přinesla na lístečku napsaný porodní údaje malýho. Ve finále se narodil v 01.33. Viděla jsem ho po 8. hod ráno asi 5min. Závidím některým rodičkám příjemnější zážitky v porodnici.
Teď jen v bodech:
Při kontrolách před porodem 3 hod čekání na ultrazvuk, bez možnosti obj.
Ztratili můj předem vyplněný dotazník, co dává sama porodnice. Byli tam i uvedené alergie apod.
Po porodu:
Při kojení sestra drápla dítě do tváře nehtem tak moc, že mu z toho tekla krev a má tam malou jizvičku.
Hygiena konečná: studená voda na přirození a jizvu, doporučuji
Na oddělení šestinedělí ukrajinka, která vám říká, co máte dělat.
Sestry vám každá řekne něco jiného, nejvíc mi pomohla paní, co se mnou byla na pokoji..
Taková necitlivost a špína, jakou je ta porodnice nasáklá, to jsem na místě, kde žena dává nový život, nečekala. K Apolináři jsem se nahlásila, právě z důvodu mého věku a prvního porodu, ale ještě teď z toho nemám dobrý pocit, píšu, protože se s tím nemůžu smířit. Chci varovat všechny ženy, nebo popřát příjemnější personál právě v jejich den D. Jedinou a největší útěchou je mé dítě. Do Bradavic, jak jsme té strašné porodnici začali říkat, se už nikdy nevrátím.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pár opravdu starých lékařských kapacit, kteří se Vám stejně neboudou věnovat, nebo nejsou přítomni, nestojí za riskování porodem u Apolináře pohodu matky a zdraví dítěte.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Pevne nervy, mobil, nabíječku, čaj, vložky do podprsenky.

254
05.05.19

Rodila jsem u Apolináře 22.8.2019 dvojčata. Byl to můj druhý porod, takže jsem si myslela, že jsem na všechno připravená.
Co se týče personálu při předporodních vyšetřeních, samotném porodu (rodila jsem nakonec císařem s lokální anestezií), personálu na JIPce i na rizikovém oddělení, kde jsem také chvíli pobyla, můžu jen a jen poděkovat a říct, že jsou to profesionálové s lidským přístupem, a kromě dlouhého čekání na kontroly a ultrazvuky před porodem, se jim nedá nic vytknout, jsou vstřícní a snaží se vyhovět.
Kéž by se to samé dalo říct i o oddělení šestinedělí, tedy konkrétně dětském oddělení na šestinedělí. Potřebovala jsem hodně času na to, aby vychladly emoce a mohla jsem napsat něco objektivního.
To, co mě ještě dlouho trápilo, začalo už na JIPce, kdy jsem musela prosit, aby mi přinesli děti, přestože byly v pořádku a musela jsem si nechat zavolat pediatra, který se divil, že chtějí jeho schválení k tomu, aby mi děti na JIPku přivezli. Nakonec se to vyřešilo a miminka mi přivezli, ale jen na chvíli, cca 5ti minut, o nějakém vyndání ze zavinovačky a přiložení na nahé tělo, kde se dítě krásně zklidní a pak si postupně hledá cestu k prsu,nemohla být řeč. Takhle si tedy „baby friendly“ přístup, který jsem v nemocnici u Apolináře očekávala, nepředstavuju. Přišla jsem o ten krásný okamžik prvního seznámení s miminky, přestože to byl můj druhý císař a v Neratovicích u prvního akutního císaře po 26ti hodinovém porodu to normálně šlo. Moc to nechápu, ale vzhledem k tomu, že už se to nedá vrátit, nebudu nikoho omlouvat, že toho mají hodně, nebo něco podobného. Myslím, že při troše dobré vůle by to šlo, ale nevedu velkou porodnici a druhou stranu a jejich argumenty neznám.

Pak následovalo šestinedělí – nechci hodnotit podle jednoho zaměstnance, ostatní byli v pohodě, ale připadá mi důležité na to upozornit. Měla jsem několik výstupů s jednou starší dětskou sestrou, a to s lidmi vycházím celý život bez problémů. Naše spory skončily až u dětské doktorky, která musela naše rozdílné názory řešit. Nejednalo se o nic s čím bych si normálně neporadila, ale bohužel jsem už dva měsíce nebyla schopná dojít dál než pár kroků, protože jsem měla rozestoupené kyčle, zablokovanou bederní páteř a velmi bolestivé otoky nohou z důvodů dvou skoro tříkilových dětí a to se nebavím o císaři, což také není nic příjemného. Snažila jsem se mít celou dobu děti u sebe. Měla jsem málo mateřského mléka pro oba, jedno mimčo si přes vpáčené bradavky neumělo vzít z prsou, tak jsem ještě odstříkávala. A do toho poslouchat výtky typu, že než jim ten dokrm dám, už to mají studené. Když jsou dvě, snažím se kojit, mezitím se váží před a po, kolik si vypili, než dokrmím a musím si pro dokrm chodit na dětské, což mi s těma nohama fakt trvalo a ohřívačku na pokoji povolenou neměli, načasovat to moc nejde. Ale místo řešení akorát pokaždé chodila a potupně kontrolovala teplotu dokrmů, no ne vždycky se to stihlo v teplotě 37, ale když je venku 30, tak to tak strašně nevychladne.
Na ostatních směnách úplně v pohodě, když viděli, jak se tam belhám do sprchy nebo na záchod, tak se stavili po cestě okolo a dokrm mi přinesli bez problémů. Pak i klidně pro druhé ještě jednou a dalo se v pohodě domluvit za jak dlouho budu cca zase krmit.
Pak byl velký problém, když jsem 2× nestihla zapsat teplotu při přebalování, no občas mě potřebovaly najednou a jsou přednější děti, než záznamy teploty, tak to jsem si taky vyslechla. Byl problém, že nepoužívám krém na opruzeniny, používám, ale měsíčkovou mast a ta je průhledná, musela jsem jí to ukázat a pomalu se obhajovat, že dítě mažu.
Hodně se jí nelíbilo, že nepoužívám jejich sprej na pupečník a vatičku, ale svojí lahvičku s lihem a ušní vatové tyčinky a trvala na tom to dělat tak, jak jsou zvyklí tam a přestala, až když viděla, jak to dělám, a že se dostanu tou tyčinkou až k tomu vznikajícímu stroupku lépe.
Pak se jí nelíbilo, že nepoužívám jejich vlhčené ubrousky, ale perlan s medvídkem na zadečky, což je čistící olejíček s vodou a je to pro novorozeňata nejšetrnější řešení, asi to neznala. A také odsuzovala koupací olej a další věci a trvala na tom, ať to dělám po jejich, dokud jsem jí nevysvětlila, že nedělám nic špatně, jenom trochu jinak. Pak od dveří - co je to za hnědou vodu ve vaničce a proč jsem to nevypustila – to byl čaj, louhuje se 15 minut v horké vodě, malá měla vyrážku a mám jí v tom máčet, než to ustoupí. Tu hudbu okamžitě vypněte, tady musí být klid, měla jsem potichu puštěnou relaxační hudbu, když mimča usínaly, aby je nerušil pláč ostatních dětí, bouchání dveří, šum na chodbě atd. Proč nemají čepičky, protože to sem přes okna pere a jsou v ní upocené. Pak si začala hledat věci v ledničce déle, než jeden den, proč nemám srovnané věci na desce na přebalování do lajny, proč mám na 2cm otevřené okno, že mám zbytečně vysoko nastavenou postel, když jí muselo být jasné, že jinak z ní mám problém vstát, proč mám zásobu čtyř bodýček a čtyř plen a nechodím si pokaždé, co si ublinknou pro nové. Že tam nabíječka, kde byla nemá co dělat a soukromá taška má být ve skříni místo pod postelí, i když se tam na šířku nevešla a měla jsem v ní i vody a tak všechno na dosah. Prostě si na mě těch 5 dní pořádně vyřádila a čím víc jsme měly dohadů, tím to bylo horší. Nakonec když už jsem věděla, že mě už propustí a ona přišla naposledy prudit, dozvěděla jsem se, že to bylo proto, že jsem jim děti moc nedávala, tak musela hlídat, protože je za děti odpovědná, tak jsem jí jen řekla, že odpovědná za svoje děti jsem především já a doma mě čeká ještě rok a půl stará holčička a musela jsem se co nejdřív naučit zvládat dvojčata najednou, protože doma prostor pro učení prostě nebude!
Takže pokud nejste vyloženě splachovací a nehodláte se podřídit všemu co se „tak dělá“ doporučuju pevné nervy a nad maličkostmi mávnout rukou.

29.03.19

Dobrý den, zdravím všechny maminky i tatínky,
ráda bych zde také přispěla i svým příspěvkem ohledně hodnocení porodnic.
Jsem právě týden po porodu mého syna Adámka, který se narodil v březnu 2019
v porodnici v Praze U APOLINÁŘE.
Rodila jsem tady už potřetí, všechny mé tři děti přišly na svět právě v této porodnici.
Porodní sál č.2. a oddělení šestinedělí P3.
A musím napsat, že jsem byla naprosto pokaždé velmi spokojena!!!
Naprostá profesionalita, lidský přístup, vše v klidu a krásném zázemí.
Milí lidé, kteří zcela rozumí své profesi. Cítila jsem se v jejich péči úplně nádherně.
Mé první dítě - holčičku- rodil MUDr. Koucký Michal, druhé dítě - holčičku- MUDr. Fruhauf Filip
a třetí dítě - chlapečka- odrodila paní doktorka MUDr. Richtárová Adéla.
VŠEM patří můj obrovský dík!!!
Všechny mé porody byly přirozené a celkem rychlé. Žádnou špatnou zkušenost nemám.
Všechny porody se odehrály v noci. Personál byl i v tuto noční hodinu velice příjemný a laskavý.
Zacházení s miminkem bylo s úctou, taktéž s mým manželem, který byl u porodu velmi spokojen a nemohl si to vynachválit.

Domluva o porodním plánu je možná, vyjdou vám vstříc.

Po porodu dvě hodiny na porodním boxu, s miminkem i tatínkem.
Sprcha a přesunutí se na oddělení šestinedělí P3.
Taktéž musím konstatovat, že setřičky na sále i na šestinedělí byly obrovsky lidské a milé!!!
Neustále vysvětlovaly věci, které bylo třeba, ukazovaly koupání miminek, přebalování.
Několikrát od nich zaznělo: ,,Ptejte se, nám to vůbec nevadí, cokoliv si nejste jistá, ptejte se…"
Jinak košile pro ženy neomezeně, vložky taktéž.
Pro miminko na první den plínky, vlhčené ubrousky a malá mastička na zadeček. Na další dny nutno mít s sebou.
Návštěvy 14-18 hodin denně.
Jídlo bohaté a dobré.
Vůbec nebylo na co si stěžovat.
Prostě na porodnici u Apolináře nedám dopustit.
Jsem jim tam všem vděčná!!!
Děkuji!

Personál:

Mudr.Koucký Michal, Mudr.Fru"hauf Filip, Mudr. Richtárová Adéla

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pokud možno hlavně všechno v klidu, myslete na své miminko, že už brzy přijde na svět. Všichni dělají, co mohou, aby bylo všechno v pořádku. S sebou dostatek ručníků a síťované kalhotky.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

doklady, vyplněné souhlasy z poradny, papíry pro matriku

10.02.19

Rodila jsem v této porodnici 3.12.2018 a bohužel, jestli mám trauma z porodu, tak to jen díky personálu a jejich přístupu. Sama jsem zdravotní sestra pracující u lůžka, o to více jsem byla v šoku z přístupu porodních asistentek na sále a následně dětských sestřiček.
V první době porodní, když jsem byla na porodním boxu, tak jediné co porodní asistentka dělala bylo, že kontrolovala monitor dítěte a infuzi, jinak nic. Nikdo mi neukázal jak efektivně prodíchávat kontrakce, nikdo mi nenabídl žádnou úlevovou polohu nebo využití vany či sprchy, manžel mi dokonce měnil podložky a vložky, jelikož mi odtékala plodová voda. A když po 12 hodinách nepostupujícího porodu a infuzi oxytocinu v sobě, jsem musela akutně na císařský řez, tak jsem si na sál pěkně došla po svých.
Pozitivně ale musím hodnotit přístup lékařů na porodním sále, k nim nemám jedinou výtku. Po akutní sekci jsem byla převezena na JIP a dítě mi bylo přineseno o šest hodin později a to velmi arogantní mladou sestřičkou, která mi dítě položila na hrudník a odešla si povídat na sesternu. Bohužel dítě mělo problém se přisát z důvodu plochých bradavek. Když jsem to řekla potom dané sestře, řekla, že to určitě půjde, jen se to musí natrénovat. A s tím si dítě odnesla a viděla jsem ho až ráno.
Po překladu na oddělení jsem si myslela, že se dětské sestry budou věnovat tématu kojení. Bohužel se tak nestalo, sestry vůbec nezkontrolovaly, jak se dítě přisává. Naštěstí třetí den, když už jsem měla bradavky plné strupů, sloužila jedna hodná sestra, která to řešila a doporučila mi klobouček, s kterým kojím dodnes. Když mě pouštěli domů, byla jsem šťastná a moje jediná myšlenka byla nikdy více. A to, že nikdo od prvního dne po operaci nezkontroloval operační ránu, to už tady ani nezmiňuji......

Chystají se rodit v porodnici U Apolináře

Žádná uživatelka zatím nepřidala chystaný porod v této porodnici

Diskuze o této porodnici