Porodnice U Apolináře

Známá porodnice na Praze 2 s dlouholetou tradicí. Samozřejmostí v této porodnici jsou předporodní kurzy a předporodní péče na vysoké úrovni. I zde máte možnost alternativního porodu, doprovodu u porodu (poplatek 500 Kč) na sále a různá relaxační zařízení pro první dobu porodní.

Webové stránky:

Doporučují maminky porodnici U Apolináře, Gyn. - porodnická klinika 1. LF UK a VFN

Hodnoceno 231x

Máte již zkušenost? Pomozte ostatním:

Přidat zkušenost s porodnicí

Informace a kontakty

Primář: prim. doc. MUDr. David Pavlišta, Ph.D.

ústředna: 224 961 111
těhotenská ambulance: 224 967 401
matrika: 224 967 014

Adresa: Apolinářská 18, 128 51 - Praha 2

URL: http://www.apolinar.cz/

Zkušenosti uživatelek s porodnicí U Apolináře

Anonymní
08.10.19

Rozhodla jsem se, že přidám i svoji čerstvou zkušenost s Apolinářem. Důkladně jsem předem hledala recenze, ale málokterá byla aktuální.

Můj porod byl plánovaný císař pod epidurálem.

Návštěvy poradny - na jedničku. Personál skvělý, trochu větší čekání (vyhraďte si tak dvě hodinky vč. monitorů), ale jinak jsem byla velmi spokojená a všechno šlo hladce.

Termín porodu - mi doktorka určila den před oficiálním termínem, za to jsem byla ráda.
Nástup na porod - Byli jsme sice hlášení jako druzí v pořadí, ale první maminka nedorazila, takže si mě vzali na starost hned od rána. Dají vás na monitor a ptají se na spoustu věcí z anamnézy, které by o vás už měli někde zapsané mít - jsem trpělivá, toto mi opravdu nevadilo. Sestřičky dětské i personál starající se o mě byl báječný. Souhlasila jsem se studenty, kteří pouze přihlíželi a vedli se mnou zábavnou konverzaci. Pro mě to byla již několikátá operace, ale věřím, že ti, které by čekal císař jako první životní operaci, se nemají čeho bát. Hlavní lékař - chirurg - se mi nepřišel ani představit, to mě hodně zamrzelo. Nicméně dětská sestra a anestezioložky byly báječné.

Porod - Operace trvala asi 45 minut? Na sále se vystřídalo 12-16 lidí. Zákrok samotný není vůbec bolestivý a jen trochu zvláštních pocitů a diskomfortu. Hodnotila bych to příjemnější, než návštěvu zubaře. Manžel chtěl být u porodu, vzali ho na sál doslova v moment, kdy mi poprvé otevřeli břicho, posadili ho k hlavě. Za deset minut jsme slyšeli malou plakat, ukázali nám jí, zabalili a položili mi jí k hlavě. Malá plakala nebo koukala a já jí mohla tak 5 minutek dávat pusinky a mluvit na ní. Nemohla jsem se jí dotknout, protože ruce máte svázané na stranách. Pak si malou odnesli a manžel je doprovázel na ošetření. To trvalo opravdu asi jen 5 minut a manžel z toho má nádherné zážitky, vzpomínky a fotky. Byl první, kdo jí držel v náručí a přinesl mi jí zpátky na sál. Tam si s ní ke mně sednul a položil mi jí přes rameno k tváři. Dalších 15minut operace jsme tedy byli všichni tři spolu, rozplývali se, jak je krásná a bylo to nádherné. Když operace končila, malou si na chvilku vzali a řekli, že mi jí přiloží na prsa před odjezdem ze sálu. Vypadali, že mají naspěch - pravděpodobně potřebovali přivést honem novou rodičku. Jakmile mě sanitáři přehodili na lehátko, přiběhly dětské sestry a malou mi doslova naklonily nad prso, kde si třikrát potáhla a už jí museli odnést, protože mě odváželi. Manžel se se mnou už mohl jen rozloučit na chodbě.

Po porodu - Převezli mě na oddělení JIP. Sestřičky skvělé. Horší to bylo s dětskými sestrami. Malou mi poprvé přivezli po 2h. Trochu si cucla, usnula u prsa - a tak jí HNED odnesli. Pak to samé asi po 4h. Vůbec nás spolu nenechali trávit čas, sestřička stepovala u dveří a dala nám asi 5 minut. Večer doktor rozhodl, že mě přesídlí na standardní pokoj, protože na JIP dochází místo a „já jsem na tom nejlépe.“ Měla jsem zažádaný o nadstandard, ale nebyl k dispozici. Po přemístění mi malou přivezli naposled v 22h večer (pauza asi 4h) a pak v 6h ráno!!! Byla jsem velmi zklamaná. Poté, co mě přesunuli na nadstandard začalo to nejtěžší, oddělení šestinedělí.

Odd. šestinedělí - Personál je celkově velmi příjemný, opravdu se snaží, proti tomu nemohu nic říct. Ale tím, že se na vás střídá snad 6 různých dětských sester den po dni, dostáváte několikrát denně úplně odlišné názory na to jak máte nebo nemáte kojit. A upřímně to šlo od desíti k pěti. Z miminka, které se v pohodě přisálo, najednou rozhodli, že potřebuju KLOBOUČKY. Klobouček mi dobře nedržel, musela jsem ho přidržovat. A malá ho nechtěla, protože.. no je to suchý plast.. tak jsem dostala stříkačku s kojeneckou vodou. Takže KLOBOUČEK + PŘISTŘÍKÁVAT kojeneckou vodou. No a malá z toho byla celá nervózní, protože cítila, že se necítím dobře, a že nemám deset rukou. Tak další rada - musíte jí pevně svázat do ZAVINOVAČKY. Takže po 4 dnech, kdy jsme malou doslova mučili… svazovat, nasazovat, vráželi jí hlavu doslova do prsa.. malá ztrácela víc a víc na váze. Měla jsem sebou i svoji pumpu, ale zakazovali mi pro ní odstříkávat, že prý „dítě je nejlepší odsávačka.“ Protože nás i odmítali pustit domů, protože nepřibrala, začala jsem potajmu odstříkávat a dokrmovat jí přes prst, aby malá dostala alespoň něco.

Bohužel, vytvořila si úplnou averzi k prsu. Kdykoliv jí přiblížím, jde do hysterického pláče a já se jí nedivím, po tom všem, co na nás zkoušeli. Takže díky moc! Kojit nezvládáme, takže odstříkávám, co můžu a musíme dokrmovat UM.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vlastní názor.

06.10.19

S porodnicí u Apolináře mám výbornou zkušenost a jsem moc ráda, že jsem si pro porod naší dcerky vybrala právě toto místo. Personál byl velmi profesionální a ochotný už když jsem docházela do poradny (cca 14 dní před porodem mě začala šimrat pokožka a lékař mě pro jistotu poslal na odběry za účelem provedení jaterních testů - nic nepodceňoval, ačkoliv se nakonec ukázalo, že jsem v pořádku).

Porod jako takový proběhl spontánně na 38.tt po odtoku plodové vody. Protože jsem nejdřív neměla kontrakce, nechali mě “prospat” do rána na porodním pokoji, který je součástí porodního sálu 1. Na tomto pokoji jsem druhý den i porodila zdravou dcerku. Byl to neuvěřitelný komfort - vlastní koupelna, absolutní soukromí. Porod jsem měla rizikový - malá měla kolem krčku omotanou pupeční šňůru, což jsme dopředu nevěděli. Paní doktorka Cihaková, která porod vedla byla naprosto skvělá, nestresovala, dávala jasné instrukce a ač s nástřihem jsme vše zvládly rychle. Porodní asistentky byly taky velmi nápomocné, milé, moc celému týmu tímto děkuji.

Na oddělení šestinedělí jsem si připlatila nadstandardní pokoj. Ubytovali mě na P1 a i tady jsem se nesetkala s jediným nepříjemným člověkem. Všechny sestřičky i ostatní personál byly neskutečně hodné a ochotné. Pravda jejich rady se někdy lišily, ale to připisuji osobní zkušenosti a fíglům každé z nich.

Porodnici u Apolináře doporučuji všem maminkám, které váhají. Rodila jsem 16.9.2019, takže je moje zkušenost hodně čerstvá. Díky tomuto zážitku mám na porod v podstatě hezkou vzpomínku a pokud budeme s manželem plánovat dalšího potomka, určitě se opět svěřím do rukou těmto profesionálům.

Personál:

MUDr. Šimják; MUDr. Čiháková; porodní asistentky: Kateřina Meeganová, Monika Škarbanová; dětská sestra: Hana Cháberová

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Pro sebe: dostatek ručníků, kojící podprsenku a vložky do podprsenky
Pro miminko: vlhčené ubrousky, jednorázové plenky (dostanete jen pár vzorků)

01.07.19

Hodně moc spokojená jsem byla, na to že jsem byla prvorodička se ke mně chovali s úctou, pomáhali mi. Vážně výborná zkušenost

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vzít si svoje vlastní vložky, ty jejich sou hrozně krátké a rychle propouští. Určitě si vzít mast na bradavky.. mně je malej rozcumlal hned. A taky hypoalergení emulzi na mytí imtimních partií po porodu, dobré taky při hemeroidech. Je to emulze z dubové kůry (seženete v lékárně) já jí používala a je super cítíte se takové čistší.

22.05.19

Mému synovi už jsou dva měsíce, porod byl plánovaný císař v celkové anestezi na pondělí ráno, ale v neděli kolem 17hod mi začaly porodní bolesti, vydržela jsem do 21hod, kdy už to tak dál nešlo a zavolali jsme sanitku. Sanitaci byli z Bulovky a byli super, kontrakce jsem měla již každé 3min, brali na to ohled, např. když se mě ptali, aby mohl vyplnit dotazník, přisly mi dobře sehraný a myslela jsem, že to v tomto duchu zůstane. Přijeli jsme k Apolináři. Tam znuděná bývalá narkomanka na vrátnici nezúčastněně mávla rukou kam máme jít. Po tom, co mě předali do rukou personálu u Apolináře, už to šlo bohužel z kopce. Přes velké bolesti jsem zvládla ležet na monitorech, přes víc jak hodinu, polonahá, když už mi pásy pod gelem sjížděly z břicha, neboť malý se celou dobu dral na svět, na mě zřejmě zapomněli. Papír monitoru byl už namotán i na zemi, jak co 20 min vyjížděl aktuální stav. Poté jsem požádala, ať mi to sundá kdosi, kdo procházel. Pak přišli dvě velmi mladé asistentky, které mi sice podaly ruku, ale tím jejich vlídnost skončila. Po přípravě na cís. řez mě neustále nutili to změnit na cís. řez pod epiduralem, s čímž jsem ale nesouhlasila, takto to bylo v lékařské zprávě dojednáno na doporučení lékaře, vzhledem k tomu, že mám 40let, jsem malá a prvorodička. Jedna mi hned vmetla otázku, jestli nechci vidět své dítě..já jsem přesto trvala na původním plánu a upřímně po dalších 3 hodinach na hekárně, kdy jsem v bolestech slyšela, jak za plentou o mně hovoří. Nebyla bych již schopná vnímat, už ani jeden pokyn či další narážku. Na sále na mě řvaly obě dvě, že zdržuju sama sebe, když jsem se v křeči neuměla dostatečně uvolnit, aby mě zacévkovala. Zastal se mě anesteziolog, že tam stejně ještě ani není doktor, takže nemusí spěchat. Pak jsem se probudila po třetí hodině ráno na JIP, která byla spíše jako průchoďák dole na Václaváku. Ptala jsem se, jestli je malý v pořádku, ale ani jedna ze sester mi neodpověděla. Ani třeba banalitu, jako váš syn teď spí, odpočiňte si také apod. všechny mi řekly, že neví. Ráno přišel anděl v podobě sestry z nové směny, která sice o dítěti také nic nevědela, ale vysvětlila mi, co bude následovat, dala mi napít a přinesla mi všechny mé věci. Pak ještě přinesla na lístečku napsaný porodní údaje malýho. Ve finále se narodil v 01.33. Viděla jsem ho po 8. hod ráno asi 5min. Závidím některým rodičkám příjemnější zážitky v porodnici.
Teď jen v bodech:
Při kontrolách před porodem 3 hod čekání na ultrazvuk, bez možnosti obj.
Ztratili můj předem vyplněný dotazník, co dává sama porodnice. Byli tam i uvedené alergie apod.
Po porodu:
Při kojení sestra drápla dítě do tváře nehtem tak moc, že mu z toho tekla krev a má tam malou jizvičku.
Hygiena konečná: studená voda na přirození a jizvu, doporučuji
Na oddělení šestinedělí ukrajinka, která vám říká, co máte dělat.
Sestry vám každá řekne něco jiného, nejvíc mi pomohla paní, co se mnou byla na pokoji..
Taková necitlivost a špína, jakou je ta porodnice nasáklá, to jsem na místě, kde žena dává nový život, nečekala. K Apolináři jsem se nahlásila, právě z důvodu mého věku a prvního porodu, ale ještě teď z toho nemám dobrý pocit, píšu, protože se s tím nemůžu smířit. Chci varovat všechny ženy, nebo popřát příjemnější personál právě v jejich den D. Jedinou a největší útěchou je mé dítě. Do Bradavic, jak jsme té strašné porodnici začali říkat, se už nikdy nevrátím.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pár opravdu starých lékařských kapacit, kteří se Vám stejně neboudou věnovat, nebo nejsou přítomni, nestojí za riskování porodem u Apolináře pohodu matky a zdraví dítěte.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Pevne nervy, mobil, nabíječku, čaj, vložky do podprsenky.

05.05.19

Rodila jsem u Apolináře 22.8.2019 dvojčata. Byl to můj druhý porod, takže jsem si myslela, že jsem na všechno připravená.
Co se týče personálu při předporodních vyšetřeních, samotném porodu (rodila jsem nakonec císařem s lokální anestezií), personálu na JIPce i na rizikovém oddělení, kde jsem také chvíli pobyla, můžu jen a jen poděkovat a říct, že jsou to profesionálové s lidským přístupem, a kromě dlouhého čekání na kontroly a ultrazvuky před porodem, se jim nedá nic vytknout, jsou vstřícní a snaží se vyhovět.
Kéž by se to samé dalo říct i o oddělení šestinedělí, tedy konkrétně dětském oddělení na šestinedělí. Potřebovala jsem hodně času na to, aby vychladly emoce a mohla jsem napsat něco objektivního.
To, co mě ještě dlouho trápilo, začalo už na JIPce, kdy jsem musela prosit, aby mi přinesli děti, přestože byly v pořádku a musela jsem si nechat zavolat pediatra, který se divil, že chtějí jeho schválení k tomu, aby mi děti na JIPku přivezli. Nakonec se to vyřešilo a miminka mi přivezli, ale jen na chvíli, cca 5ti minut, o nějakém vyndání ze zavinovačky a přiložení na nahé tělo, kde se dítě krásně zklidní a pak si postupně hledá cestu k prsu,nemohla být řeč. Takhle si tedy „baby friendly“ přístup, který jsem v nemocnici u Apolináře očekávala, nepředstavuju. Přišla jsem o ten krásný okamžik prvního seznámení s miminky, přestože to byl můj druhý císař a v Neratovicích u prvního akutního císaře po 26ti hodinovém porodu to normálně šlo. Moc to nechápu, ale vzhledem k tomu, že už se to nedá vrátit, nebudu nikoho omlouvat, že toho mají hodně, nebo něco podobného. Myslím, že při troše dobré vůle by to šlo, ale nevedu velkou porodnici a druhou stranu a jejich argumenty neznám.

Pak následovalo šestinedělí – nechci hodnotit podle jednoho zaměstnance, ostatní byli v pohodě, ale připadá mi důležité na to upozornit. Měla jsem několik výstupů s jednou starší dětskou sestrou, a to s lidmi vycházím celý život bez problémů. Naše spory skončily až u dětské doktorky, která musela naše rozdílné názory řešit. Nejednalo se o nic s čím bych si normálně neporadila, ale bohužel jsem už dva měsíce nebyla schopná dojít dál než pár kroků, protože jsem měla rozestoupené kyčle, zablokovanou bederní páteř a velmi bolestivé otoky nohou z důvodů dvou skoro tříkilových dětí a to se nebavím o císaři, což také není nic příjemného. Snažila jsem se mít celou dobu děti u sebe. Měla jsem málo mateřského mléka pro oba, jedno mimčo si přes vpáčené bradavky neumělo vzít z prsou, tak jsem ještě odstříkávala. A do toho poslouchat výtky typu, že než jim ten dokrm dám, už to mají studené. Když jsou dvě, snažím se kojit, mezitím se váží před a po, kolik si vypili, než dokrmím a musím si pro dokrm chodit na dětské, což mi s těma nohama fakt trvalo a ohřívačku na pokoji povolenou neměli, načasovat to moc nejde. Ale místo řešení akorát pokaždé chodila a potupně kontrolovala teplotu dokrmů, no ne vždycky se to stihlo v teplotě 37, ale když je venku 30, tak to tak strašně nevychladne.
Na ostatních směnách úplně v pohodě, když viděli, jak se tam belhám do sprchy nebo na záchod, tak se stavili po cestě okolo a dokrm mi přinesli bez problémů. Pak i klidně pro druhé ještě jednou a dalo se v pohodě domluvit za jak dlouho budu cca zase krmit.
Pak byl velký problém, když jsem 2× nestihla zapsat teplotu při přebalování, no občas mě potřebovaly najednou a jsou přednější děti, než záznamy teploty, tak to jsem si taky vyslechla. Byl problém, že nepoužívám krém na opruzeniny, používám, ale měsíčkovou mast a ta je průhledná, musela jsem jí to ukázat a pomalu se obhajovat, že dítě mažu.
Hodně se jí nelíbilo, že nepoužívám jejich sprej na pupečník a vatičku, ale svojí lahvičku s lihem a ušní vatové tyčinky a trvala na tom to dělat tak, jak jsou zvyklí tam a přestala, až když viděla, jak to dělám, a že se dostanu tou tyčinkou až k tomu vznikajícímu stroupku lépe.
Pak se jí nelíbilo, že nepoužívám jejich vlhčené ubrousky, ale perlan s medvídkem na zadečky, což je čistící olejíček s vodou a je to pro novorozeňata nejšetrnější řešení, asi to neznala. A také odsuzovala koupací olej a další věci a trvala na tom, ať to dělám po jejich, dokud jsem jí nevysvětlila, že nedělám nic špatně, jenom trochu jinak. Pak od dveří - co je to za hnědou vodu ve vaničce a proč jsem to nevypustila – to byl čaj, louhuje se 15 minut v horké vodě, malá měla vyrážku a mám jí v tom máčet, než to ustoupí. Tu hudbu okamžitě vypněte, tady musí být klid, měla jsem potichu puštěnou relaxační hudbu, když mimča usínaly, aby je nerušil pláč ostatních dětí, bouchání dveří, šum na chodbě atd. Proč nemají čepičky, protože to sem přes okna pere a jsou v ní upocené. Pak si začala hledat věci v ledničce déle, než jeden den, proč nemám srovnané věci na desce na přebalování do lajny, proč mám na 2cm otevřené okno, že mám zbytečně vysoko nastavenou postel, když jí muselo být jasné, že jinak z ní mám problém vstát, proč mám zásobu čtyř bodýček a čtyř plen a nechodím si pokaždé, co si ublinknou pro nové. Že tam nabíječka, kde byla nemá co dělat a soukromá taška má být ve skříni místo pod postelí, i když se tam na šířku nevešla a měla jsem v ní i vody a tak všechno na dosah. Prostě si na mě těch 5 dní pořádně vyřádila a čím víc jsme měly dohadů, tím to bylo horší. Nakonec když už jsem věděla, že mě už propustí a ona přišla naposledy prudit, dozvěděla jsem se, že to bylo proto, že jsem jim děti moc nedávala, tak musela hlídat, protože je za děti odpovědná, tak jsem jí jen řekla, že odpovědná za svoje děti jsem především já a doma mě čeká ještě rok a půl stará holčička a musela jsem se co nejdřív naučit zvládat dvojčata najednou, protože doma prostor pro učení prostě nebude!
Takže pokud nejste vyloženě splachovací a nehodláte se podřídit všemu co se „tak dělá“ doporučuju pevné nervy a nad maličkostmi mávnout rukou.

29.03.19

Dobrý den, zdravím všechny maminky i tatínky,
ráda bych zde také přispěla i svým příspěvkem ohledně hodnocení porodnic.
Jsem právě týden po porodu mého syna Adámka, který se narodil v březnu 2019
v porodnici v Praze U APOLINÁŘE.
Rodila jsem tady už potřetí, všechny mé tři děti přišly na svět právě v této porodnici.
Porodní sál č.2. a oddělení šestinedělí P3.
A musím napsat, že jsem byla naprosto pokaždé velmi spokojena!!!
Naprostá profesionalita, lidský přístup, vše v klidu a krásném zázemí.
Milí lidé, kteří zcela rozumí své profesi. Cítila jsem se v jejich péči úplně nádherně.
Mé první dítě - holčičku- rodil MUDr. Koucký Michal, druhé dítě - holčičku- MUDr. Fruhauf Filip
a třetí dítě - chlapečka- odrodila paní doktorka MUDr. Richtárová Adéla.
VŠEM patří můj obrovský dík!!!
Všechny mé porody byly přirozené a celkem rychlé. Žádnou špatnou zkušenost nemám.
Všechny porody se odehrály v noci. Personál byl i v tuto noční hodinu velice příjemný a laskavý.
Zacházení s miminkem bylo s úctou, taktéž s mým manželem, který byl u porodu velmi spokojen a nemohl si to vynachválit.

Domluva o porodním plánu je možná, vyjdou vám vstříc.

Po porodu dvě hodiny na porodním boxu, s miminkem i tatínkem.
Sprcha a přesunutí se na oddělení šestinedělí P3.
Taktéž musím konstatovat, že setřičky na sále i na šestinedělí byly obrovsky lidské a milé!!!
Neustále vysvětlovaly věci, které bylo třeba, ukazovaly koupání miminek, přebalování.
Několikrát od nich zaznělo: ,,Ptejte se, nám to vůbec nevadí, cokoliv si nejste jistá, ptejte se…"
Jinak košile pro ženy neomezeně, vložky taktéž.
Pro miminko na první den plínky, vlhčené ubrousky a malá mastička na zadeček. Na další dny nutno mít s sebou.
Návštěvy 14-18 hodin denně.
Jídlo bohaté a dobré.
Vůbec nebylo na co si stěžovat.
Prostě na porodnici u Apolináře nedám dopustit.
Jsem jim tam všem vděčná!!!
Děkuji!

Personál:

Mudr.Koucký Michal, Mudr.Fru"hauf Filip, Mudr. Richtárová Adéla

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pokud možno hlavně všechno v klidu, myslete na své miminko, že už brzy přijde na svět. Všichni dělají, co mohou, aby bylo všechno v pořádku. S sebou dostatek ručníků a síťované kalhotky.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

doklady, vyplněné souhlasy z poradny, papíry pro matriku

10.02.19

Rodila jsem v této porodnici 3.12.2018 a bohužel, jestli mám trauma z porodu, tak to jen díky personálu a jejich přístupu. Sama jsem zdravotní sestra pracující u lůžka, o to více jsem byla v šoku z přístupu porodních asistentek na sále a následně dětských sestřiček.
V první době porodní, když jsem byla na porodním boxu, tak jediné co porodní asistentka dělala bylo, že kontrolovala monitor dítěte a infuzi, jinak nic. Nikdo mi neukázal jak efektivně prodíchávat kontrakce, nikdo mi nenabídl žádnou úlevovou polohu nebo využití vany či sprchy, manžel mi dokonce měnil podložky a vložky, jelikož mi odtékala plodová voda. A když po 12 hodinách nepostupujícího porodu a infuzi oxytocinu v sobě, jsem musela akutně na císařský řez, tak jsem si na sál pěkně došla po svých.
Pozitivně ale musím hodnotit přístup lékařů na porodním sále, k nim nemám jedinou výtku. Po akutní sekci jsem byla převezena na JIP a dítě mi bylo přineseno o šest hodin později a to velmi arogantní mladou sestřičkou, která mi dítě položila na hrudník a odešla si povídat na sesternu. Bohužel dítě mělo problém se přisát z důvodu plochých bradavek. Když jsem to řekla potom dané sestře, řekla, že to určitě půjde, jen se to musí natrénovat. A s tím si dítě odnesla a viděla jsem ho až ráno.
Po překladu na oddělení jsem si myslela, že se dětské sestry budou věnovat tématu kojení. Bohužel se tak nestalo, sestry vůbec nezkontrolovaly, jak se dítě přisává. Naštěstí třetí den, když už jsem měla bradavky plné strupů, sloužila jedna hodná sestra, která to řešila a doporučila mi klobouček, s kterým kojím dodnes. Když mě pouštěli domů, byla jsem šťastná a moje jediná myšlenka byla nikdy více. A to, že nikdo od prvního dne po operaci nezkontroloval operační ránu, to už tady ani nezmiňuji......

05.01.19

V porodnici jsem byla začátkem roku 2018.
Přijela jsem v 6 hodin s kontrakcemi po 7 minutách. Na vyšetření mi řekli, že mě buď mohou nechat chodit po chodbě a po hodině bychom viděli, zda by si mě tam nechali nebo bych jela domů. Jela jsem tedy domů rovnou. Do porodnice jsem se vracela o půl 11. Z vyšetření jsem šla rovnou na přípravu, byla jsem otevřená na 6 centimetrů. Zhruba ve 22:45 jsem šla na porodní sál, kam přivedli i manžela.
Porodní asistentka se mnou komunikovala skvěle. Byla jsem prvorodička. Všechno vysvětlila, neustále mě chodila kontrolovat. Píchla mi plodovou vodu. Asi po půl hodině mi řekla, že už mohu rodit. Porod proběhl naprosto přirozeně bez jakýchkoli zásahů lékařů i medikace. V 0:33 se narodil zdravý chlapeček.
Okamžitě po narození mi miminko položili na břicho. Pak ho zvážili a omyli. Vrátili mi ho a společně s manželem jsme zůstali na prodním sále ještě 2 hodiny. Dostala jsem najíst a odvedli mě na pokoj. Chlapečka mi přivezli hned ráno.
Některé sestřičky na oddělení šeštinedělí nebyly zrovna nejmilejší, ale některé byly pravým opakem a těch bylo rozhodně víc. Strava a ubytování nebyli z pětihvězdičkového hotelu, ale vše bylo jedlé a všude bylo čisto, teplo.
Když to shrnu - ukázali mi, jak se starat o dítě a věnovali mu i mně odbornou lékařskou péči. Kdykoli jsme potřebovali, pomohli. Vše, co bylo potřeba, jsme dostali. Co se týče samotného porodu, skvělá zkušenost a to hlavně díky skvělé porodní asistentce.

Personál:

PA - Petra Šlechtová

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nenechat se rozhodit jednou nepříjemnou sestrou (však jsou to taky jenom lidi)
Když na ně budete milé, budou oni z většiny také.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Určitě pití - ten čaj se stále nedá a voda není skoro pitelná
Nějaké jídlo pro ty, kdo by nevydržely od věčera 5 hodin do 7 ráno

14.12.18

V této porodnici jsem rodila na začátku listopadu 2018. Na porod jsem se předem připravovala, absolvovali jsme s mužem přípravný kurz Jemného zrození/Hypnoporodu, a přála jsem si mít co nejpřirozenější porod ideálně bez lékařských zásahů. I proto jsem velmi váhala, jestli zvolit velkou pražskou porodnici nebo klidnější Rakovník, na který jsem slyšela vesměs samou chválu za přístup k přirozeným porodům. Nakonec jsme se rozhodli pro Apolináře, převážně kvůli kvalitní péči pro novorozence v případě komplikací, kvůli tomu, že jsem prvorodička a nevěděla jsem, do čeho jdu, a také kvůli vzdálenosti.

Do porodnice jsme přijeli poté co mi praskla voda a kontrakce jsem měla přibližně po 5 minutách. U příjmu se mě ujala mladá porodní asistentka, se kterou jsem měla na začátku trochu problém (celé její jednání mi přišlo dost arogantní; např. když jsem si chtěla přečíst, co mi dává podepsat, papír po mě hodila; při vyšetřování na mě vyjela, jak to, že nemám vložku,…). Kontrakce mi docela rychle zesílily a byly velmi časté (cca každou 1,5 minuty). PA mi začala doporučovat epidurál, já jsem nejprve odmítala, ale při každém vyšetřování mi říkala, že porod postupuje velmi pomalu, jsem stále pouze na 4cm a že to v těchto bolestech může trvat ještě třeba 6 hodin. Příjemné prostředí na prodýchávání kontrakcí u Apolináře skutečně není – dvě mini koupelny dohromady se záchodem společné pro všechny rodičky, ve sprchovém koutě je sice balón, ale mně osobně spíš překážel, navíc nebyl moc kam dát a když jsem chtěla být na čtyřech, tak jsem nakonec skončila opřená o záchodové prkénko doufajíc, že mi to neujede). Navíc jsem ze strany zdravotníků cítila lehký nátlak na to, abych si nechala dát epidurál, což ale zpětně hodnotím jako pozitivní, a doufám a věřím, že to bylo na základě jejich zkušeností oprávněné – jako prvorodička jsem přece jenom nevěděla, do čeho jdu a myslím, že dalších několik hodin v těchto bolestech by bylo ke škodě nejen mé, ale i miminka.

Bohužel dýchací a vizualizační techniky z Jemného zrození, které jsem dopředu trénovala, jsem nebyla schopna při té bolesti aplikovat. Epidurál mi zabral téměř okamžitě, úleva byla veliká. Od té doby mi přišlo, že i chování PA se změnilo a byla mnohem vlídnější. Nakonec mi přidali ještě jednu dávku a zároveň oxytocin, protože děložní činnost se tím pravděpodobně trochu utlumila, tedy léky, které jsem původně vůbec nechtěla, ale za které jsem zpětně ráda a myslím, že mi porod opravdu ulehčily. Holčička se narodila přirozeně, měla téměř 4 kg a 51 cm, a zvládly jsme to bez nástřihu a téměř bez poranění, i za to bych chtěla zpětně PA poděkovat.

Po porodu se mi nechtěla odloučit placenta, ale díky další šikovné PA a lékaři jsem ji nakonec porodila přirozeně. Lékaři jsou myslím velmi schopní a profesionální, zejména bych ráda poděkovala panu doktorovi, který asistoval při odlučování placenty a následně mě šil a také šikovné lékařce, co mi píchala epidurál. Nakonec se mnou mohl muž být po celou dobu porodu i v místnostech, kam původně nesměl, asi proto, že tam zrovna nebyly další ženy.

Oddělení šestinedělí byl pro mě docela očistec, 3 noci jsem se téměř nevyspala a přístup některých sester (zjm. starší generace) byl skutečně zarážející. Ale byly tam i skvělé a nápomocné sestry, takže se nenechte odradit a raději se zeptat víckrát u různých sester. A hlavně si jejich arogantní přístup nebrat osobně, v těch náročných chvílích těsně po porodu (hlavně u prvorodiček řekla bych) je to bohužel velmi těžký úkol.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Věřit si a nebát se! A nenechat se rozhodit případným nepříjemným jednáním, lékaři jsou odborníci a vy i miminko jste v dobrých rukou.

06.12.18

Vzhledem k tomu, že jsem tam měla známou, tak dobrá. Trochu se obávám, že kdyby ne, tak horší asi úplně ne, ale menší možnosti. Místní hekárna je tragická, díky známé jsem byla na jiném oddělení, kde byl klid, ticho a pohoda pro odpočinek, který je potřeba. Navíc jsem tam mohla mít manžela, což standartně na hekárně nejde (až u porodu) a myslím, že tato část je maximálně důležitá pro ženskou v tom nebýt sama.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pevné nervy a dobrou náladu

Anonymní
19.11.18

Rodila jsem v této porodnici v květnu 2018. Nechci se rozepisovat s porodním příběhem a tak to napíšu v bodech.
Porod: • porodní asistentky a jejich chování otřesné. Asi jsem narazila na špatnou směnu. Arogantní chování, povyšování se, pohrdavé pohledy. Neměla jsem porodní plán, pouze jsem žádala porod bez zásahů, pokud to půjde. Vystřídaly se u mě dvě směny a asistentka, co byla u porodu, mi dokonce v kontrakcích tvrdila ať to vydržím, že ona má taky bolestivou menstruaci. Lhala o nálezu, na 8cm mi tvrdila, že jde pro doktora a jde se tlačit. A ještě měla tu drzost mi při cestě ze sálu tvrdit, že se na sesterně “vsázely”, že stejně půjdu císařem. •lhaní o zákrocích. O podaném oxytocinu jsem se dozvěděla až z propouštěcí zprávy, na sále mi tvrdili, že je to kapačka “na bolest”. •nevíte, jak dlouho budete rodit a já rodila hodně, hodně dlouho. A ulevit jsem si mohla buď venku na zahradě v noci, nebo ve sprše. Sprchy jsou ale jen dvě v místnosti, kde jsou jediné záchody pro rodičky, takže tam nemůžete být jak dlouho potřebujete. • podepsala jsem dokument, že si nepřeji studenty u porodu, rodila mě studentka a na vagínu mi při porodu koukalo asi 8 lidí.

• rodil mě skvělý doktor se studentkou. Nebýt jeho, tak snad rodím dodnes. Bez poranění, rychle, empaticky. Pak přišel ještě na oddělení zeptat se, jak mi je mimo vizitu. Dodnes jsem mu vděčná.

Šestinedělí: •některé dětské sestry by měly jít raději do vězení. Jedna vám řekne to, druhá něco jiného. Dostanete vynadáno téměr za všechno, co uděláte. Jednou kojíte málo, pak zase moc. A vše zapisovat. Nelíbilo se mi zacházení některých sester s miminky. Přehnané cpaní dudlíků s cukrovou vodou, aby neřvala. Na mě moc. • bylo mi nepříjemné, když mi sestra kontrolovala bradavky a mačkala mi mléko před vizitou dětských lékařů. To mi bylo fakt trapně. • společná koupelna pro dva pokoje, za celou dobu pobytu jsem neviděla uklízečku, která by uklidila a ne jen doplnila sanitární pomůcky. •jídlo mi přišlo absolutně nevhodné pro kojící maminky.

•oblečení pro miminka nabízí porodnice neomezeně. To bylo skvělé. •neomezený počet vložek •hodné sestřičky naprosto úžasné, hlavně lidské.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Přebalovací podložky, plenky pro miminko, krém na zadeček (k dispozici jsme měli jen vzorek bepanthenu), vložky do podprsenky, kalhotky, na sál hodně pití pro maminku, jídlo pro tatínka, čaj pro kojící maminky, chladící polštářky na prsa, jídlo do ledničky, hygienu, župan, žabky nebo crocsy do sprch, nabíječku nebo něco na čtení.

Anonymní
07.10.18

V této porodnici jsem rodila teď v říjnu. Do porodnice jsem přijela s tím, že plodová voda odtekla, kontrakce po 3 minutách jako druhorodička. Ihned se mě ujala porodní asistentka Simona B, porod proběhl okamžitě, manžel se ani nestihl převléci na box a malý už byl na světě. Porodní asistentka úžasná, paní doktorka také, všichni se o mě starali, manžela aktivně zapojili u ošetření miminka. Na boxu jsem ještě za 2 hodiny, dostala jídlo, sestřička mě doprovodila do sprchy a odvedla na oddělení P3. Tam byla péče také velmi dobrá. Sestry chodily, zda něco nepotřebujeme, jídlo dostačující, dětské sestry na stejném oddělení.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nečekejte zázraky typu nadstandardu pokojů, luxusního jídla, ale na 3 dny opravdu kvalitní péče se zájmem o maminku s miminkem.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vlastní příbor na pokoj, alespoň 3 ručníky, něco na čtení, pití ( na oddělení pouze čaj a horká voda).

30.09.18

V září jsem zde porodila své první dítě a musím říci, že s přístupem personálu na porodním sále jsem byla velmi spokojená. Paní doktorka se hned při příjmu ptala na mou představu o průběhu porodu, co se týče zásahů z jejich strany, byla velmi empatická a trpělivě odpovídala na všechny dotazy (původně jsem měla snahu o co nejpřirozenější porod, ale jelikož jsem byla byla již velmi vyčerpaná a porod byl stále na začátku, nakonec jsem souhlasila k epidurálem). Domnívám se, že číst několikastránkové elaboráty porodních plánů by se jí asi nechtělo, přeci jen tam mají frmol.

Po příjmu jsem byla hodinu na přípravně a ve sprše, kam nemůže partner. Poté mě odvedli na sál, kam už partner mohl, a pak už to šlo poměrně rychle. Po celou dobu tam byla se mnou sympatická porodní asistentka a na finále pak i lékařka, obě dvě byly velmi trpělivé, neustále odpovídaly na moje všetečné otázky, podporovaly, chválily a nezlobily se, když jsem odmlouvala nebo řvala. Hned po porodu jsem dostala prcka na hruď, dotepal pupečník, tatínek přestřihl, pak ho s dětskou sestrou šli vyšetřit, za chvilku ho zase přinesli a poprvé jsme prcka přiložili k prsu. Na sále jsou porodní boxy, takže človek slyší, co se děje vedle. Na mě to ale působilo kupodivu velmi pozitivně, že v tom nejsem sama a bylo krásně slyšet, že se vedle rozeřvalo nově narozené mimčo.

Na šestinedělí (P15) jsem měla trochu problém s dětskými sestrami, které byly hodně přísné a zastánkyně tvrdé staré školy, navíc každá tvrdila něco trošku jiného. Odcházela jsem z nemocnice sice kojicí, ale velmi nejistá a asi i se špatnou technikou. Na oddělení bylo extrémně přetopeno a mimina jsme museli na můj vkus moc balit. Dospělé sestry (porodní asistentky) byly naopak moc fajn a poradily i s mimčem a kojením.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Na sál: boty, lahev na vodu, jednorázové kalhotky (vše ostatní jako košili a pak vložky dostanete), jídlo pro tatínka.
Na šestinedělí (tašku ideálně nechat v autě a donést až na oddělení, jinak se tam s tím tahají porodní asistentky, které zároveň tahají zdrchanou maminku): hodně ručníků nebo látkových plen (každý den čistý na prsa a čistý na zbytek těla, mně nosil manžel každý den nové), pleny, mýdlo, teploměr, v zimě župan, kojicí čaj. Ostatní věci (vložky, oblečky pro mimčo, noční košile, krém na zadek, vlhčené ubrousky… jsou k dispozici).

10.09.18

Na jaře t.r. se moje dcera zaregistrovala do této porodnice s nadějí, že bude mít tu nejlepší péči. 18.7. dopoledne přijela do porodnice se čtyřminutovými intervaly mezi stahy a přítomná lékařka ji poslala domů, že jsou to jen křeče. Protože byla prvorodička, uvěřila a vrátili se s manželem domů. Odpoledne volali, že se bolesti stupňují, bohužel byli opět odmítnuti s tím, ať si vezme čípek. Prožili „opravdové peklo“, nevěděli, co se děje. Naštěstí dceři navečer praskla voda, ve které byla již krev. Po zavolání rychlé sanitní služby, j tato odvezla do porodnice na Bulovku a bez jakékoliv přípravy do půl hodiny porodila. Nevím, jak by vše dopadlo, kdyby jí nepraskla plodová voda. Dcera měla ten nejsmutnější a nejhorší zážitek před porodem svého prvního dítěte.

Neuvěřitelné, co je možné v 21. století!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

nenechat se odbýt

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

sílu

25.07.18

Přidávám jednu velmi pozitivní zkušenost. Rodila jsem u Apo v roce 2016 a letos tam půjdu rodit znovu. Pravdou je, že porodnice rozhodně není nová a nezáří luxusem, ale co se týká péče, je to za mě skvělé. Měla jsem předem domluvenou porodní asistentku, jelikož přítele jsem u porodu nechtěla a zároveň jsem tam nechtěla být úplně „sama“.

Porodní asistentka Katka je naprosto skvělá, normální ženská, co má sama dvě děti a svou práci dělá už x let. Domluvily jsme se, co chci a co nechci. Žádný porodní plán jsem neměla, jelikož jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu, tak si asi těžko budu určovat předem, jak chci, aby to probíhalo. Souhlasila jsem se vším, já zdravotníkům věřím a nemám pocit, že mi minimálně každý druhý chce za každou cenu ublížit a celý porod co nejvíce znepříjemnit (jak se to dnes všude uvádí).

Dostala jsem pokoj s koupelnou, prý jediný takový, co mají, jinak jsou tam boxy, které jsou ale také v pohodě. V 15 hodin jsem byla přijata, v 16 hodin jsem si nechala píchnout vodu, aby se porod trochu rozjel, bolesti se zvýšily a hrdinství šlo stranou. :) A v 17:30 jsem si řekla o epidural. Pak to šlo jako po másle, malý se narodil v 18:45. :-) Hned mi ho dali, sestřička nás vyfotila, nabídli mi, jestli si chci přestřihnout pupeční šňůru, nebo se podívat na placentu (ne děkuji :-)), malého hned vedle mě zmeřili, umyli, popsali a zabaleného mi ho vratilili. Pak, až když bylo vše hotové, jsem teprve vpustila přítele na pokoj a byl tam s námi cca hodinu. U porodu byla jen porodní asistentka a dětská lékařka, která přišla těsně před finále. Všichni byli strašně fajn, hrozně milí.

Šestinedělí je velmi spartanské, :-) ale pokud nejste z cukru a nerozhodí vás sem tam nějaká kr** tak je to v klidu. Vždy je to o lidech, některé sestry jsou zlaté, některé měly jít spíš dělat dozor do ženské věznice, :-) ale já jsem typ člověka, co si i z bachařky umí udělat super kamošku, takže mně to bylo jedno. Pokoje po 3, záchody na chodbě, společné koupelny pro 2 pokoje, prostě Hilton nečekejte. Ale je to na 3 dny, tak co. Jídlo děs, ale co vím, to je všude, přítel a máma mi vždy dovezli nějaký zásoby.

Personál:

Kateřina Meganová

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Dobrou náladu a nebát se, jít do toho s pozitivním přístupem a netvářit se na doktory, že víte všechno lépe, protože jste si to přečetla na netu!

Rozhodně doporučuji porodní asistentku, budete se znát předem, předem si vše vysvětlíte a budete mít jistotu, že povede váš porod právě ona.

Pokud máte porodní plán a přání na 10 A4, rozhodně doporučuji jinou porodnici. Tady je celkem frmol a na nejrůznější přání nemusí být zrovna dostatek prostoru.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Já měla vlastní košili už na porod, určitě s krátkým rukávem, kvůli možné kapačce a tmavou, dezinfekce se blbě pere. Vodu v malých lahvičkách, něco na zkrácení dlouhé chvíle, sluchátka, něco sladkého na zub. Nic víc jsem nepotřebovala.

18.07.18

Vezmu to ve zkratce. K Apolináři jsem se dostala s již s rozběhlou preeklampsií, předtím jsem byla hospitalizovaná v jiné nemocnici, odkud jsem na revers odešla. Nemohu říct snad nic negativního na Porodnici U Apolináře.

Obzvlášť musím pochválit sestřičky na rizikovém oddělení, které prokazují obrovskou míru emaptie a pochopení. Smekám před lékaři a oddělením neonatologie.

Jedinou výtku bych možná měla v důsledném bazírování na kojení, na jednu stranu chápu, že je to dobré a potřebné, ale obzvláště prvorodičky ten nátlak může trochu traumatizovat.

Jinak vše proběhlo na jedničku, dítě nedonošené, ale zdravé a opečováné, císařský řez také na jedničku, žádné komplikace ani dva roky od císaře.

06.06.18

U Apolináře jsme rodila 2. 6. 2018. Od této porodnice mě zrazovalo hodně maminek, ale nakonec jsem dala na rady své gynekoložky, která řekla, že pokud se u porodu něco pokazí, tak pak není lepší místo v Praze, než Apolinář.

Porod byl bohužel vyvolávaný, malému se 10 dní po termínu stále nechtělo ven. V pátek 1.6. v 7 hodin ráno jsem nastoupila do porodnice k vyvolávání. Zavádění tabletky nebylo nic moc, ale dalo se to zvládnout. Kontrakce začaly hned po 30 minutách. Bohužel porod ani po 8 hodinách nezačínal. Byla jsem na předpokoji s dalšími 3 rodičkami. Bohužel tam nebyly dovolené návštěvy a partner musel čekat na chodbě. Tam jsem měla dovoleno vycházet, ale procházet se s bolestmi po chodbě nebylo nic příjemného.

Sestřičky byly strašně moc milé, vodily mě do sprchy, na míč, neustále kontrolovaly. Jejich přístup mě strašně mile překvapil, a i když mi bylo hrozně, tak mi moc pomohly. Až v 7 hodin večer mě přeložily na porodní sál, kam už jsem šla v hrozných bolestech a dostala epidural. Zabral během pěti minut a byla to neskutečná úleva. Na porodní sál za mnou mohl partner a nakonec za mnou pustili i mamku, takže jsem tam mohla mít oba, nakonec po celou dobu porodu.

Nicméně porod stále neustupoval a museli mi dát oxytocin. Pak to teprve začalo. Měla jsem pocit, že asi dost vyvádím a křičím, ale porodní asistentka a nakonec i přivolaný lékař mi byli velkou oporou. Nikdo na mě nebyl ošklivý, nepříjemný, další paní doktorka si ode mne nechala dobrovolně drtit ruku při kontrakcích. :) Malý se nekonec narodil až ve dvě ráno. Po porodu mi hned miminko přiložili a nechali mě s ním po dobu šití a kontrolování.

Bohužel nebylo volné lůžko na oddělení šestinedělí, takže jsem noc strávila na porodním sále a dopoledne zpátky na předpokoji na předporodním. Vůbec mi to nevadilo, protože jsem se alespoň mohla vyspat a načerpat síly. V poledne mě dali na šestinedělí a přivezli miminko.

Na tomto oddělení (P3) byl personál opět strašně milý. Jak porodní asistentky, tak dětské sestřičky. Ochotně zodpovídaly všechny dotazy, pomáhaly. Jediné, co mi trošku vadilo, že každá sestřička mi doporučila a vynadala za něco jiného, co se týče koupání, kojení, přebalování miminka atd. Nicméně hned první den jsem dostala balíček pro miminko - 5 plenek, teploměr, balíček vlhčených ubrousků, malinké balení bepanthenu. Každé ráno jsem dostala čisté oblečení pro malého. S sebou je třeba si tedy vzít jen další plenky. Pro sebe jsem měla k dispozici sprchu na pokoji, noční košili (kdykoliv jsem si mohla vzít novou). Doporučuji vzít si svoji, ta erární byla strašně velká a to nejsem žádné tintítko. Na léto ideálně nějakou opravdu lehkou. Na pokoji bylo opravdu strašné vedro.

Návštěvy jsou každý den od 14 do 18 hodin a bohužel jen na chodbě. Na pokoje návštěvy nesmí. To je docela nepříjemné, protože na chodbě je hluk, není pořádně, kam si sednout. Lavice na chodbách jsou dost tvrdé, takže dva dny po porodu si na ně opravdu nechcete sedat. :)

Jídlo bylo úplně v pohodě. Klasická závodní kuchyně, ale vzhledem k tomu, že toho moc nenaspíte a jste unavená, tak to sníte opravdu s chutí. Když vám někdo donese jídlo, můžete si jídlo dát do ledničky, která je sdílená pro 5-6 lidí. Vzhledem k tomu, že tam má každý jen nějaký ten jogurt, ovoce, tak je to úplně ok.

Každý den dopoledne probíhá vizita z gynekologie a od dětské doktorky (mimčo zváží, zkontrolují). Dál přichází sestřička na měření teploty atd. Celkově musím říct, že mě dost dusilo, že během dopoledne přišel asi 5krát někdo a „něco od vás chtěl“. Tudíž si moc nepospíte přes dopoledne a několikrát to vzbudilo i miminka na pokoji.

Z porodnice mě pouštěli čtvrtý den, protože vše bylo ok, začala jsem hned den po porodu kojit a malý přibíral. Obecně vás nepustí dříve, než miminko přestane ubývat na váze.

Propouštění bylo velmi rychlé, všechny zprávy jsem měla rychle hotové a tu, u které to trvalo, mi pošlou poštou, abych nemusela čekat a vyrazit s miminkem domů.

Kdybych měla jít rodit znovu, tak i přes některé nevýhody (nepovolené návštěvy na pokojích) klidně zase k Apolináři. :)

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Pantofle, ideálně i do sprchy, vlastní košili a i nějakou náhradní - i před porodem se jednoduše ušpiní od krve. Láhev na vodu s „cucátkem“. Klidně i nějaké sladké pití - cukry pomůžou při vyčerpání a trochu to nakopne.
Kojicí polštář.
Plenky, vlhčené ubrousky, pokud máte, vezměte bezkontaktní teploměr. Budete muset miminko několikrát denně měřit a nebudete ho muset přitom svlékat.

22.05.18

U Apolináře jsem rodila teď v květnu 2018. Rozhodovala jsem se mezi Apolinářem a Hořovicemi. Dálka přes celou Prahu až do Hořovic mě nakonec odradila, ačkoliv mi Hořovice vycházely mnohem lépe (porodní pokoje namísto boxů, standard na úrovni nadstandardu, individuálnější přístup k porodu atd.). U Apolináře jsem ale absolvovala léčbu v CAR, screeningy i diabetologickou poradnu a nemohu si od začátku do konce na nic zásadního stěžovat.

Porod jsem měla nekomplikovaný a rychlý. Asistovala mi velice šikovná a empatická porodní asistentka/studentka (Adéla Soukupová). Porod vedla zkušená porodní asistentka (Jana Kurelová), která přistupovala k porodu více rutinně a méně empaticky, ale v zásadě jí také nebylo co vytknout. Lékařka (Mudr. Hana Vitásková) byla pouze u závěrečného šití, což bylo asi dáno tím, že jsem měla porod rychlý a zcela nekomplikovaný.

Měla jsem vlastní porodní plán, který respektovali, ale pravdou je, že jsem si ani nic zvláštního nevymýšlela.
Zaplatila jsem si nadstandard, protože bych nesnesla chodit několikrát denně do společné sprchy někam na chodbu a jsem za to ráda.

Veškerý personál na šestinedělí byl ochotný a vstřícný - lékaři, porodní asistentky, dětské sestry i pomocný personál. Snad jen při učení kojení mi dvě sestry dávaly zcela odlišné rady. Jídlo jednoduché, ale dalo se.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Hodně ručníků, jednorázové poporodní kalhotky, plenky jsou k dispozici jen první den. Košile jsou k dispozici v neomezeném množství. Dětské oblečení také.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Zápis o určení otcovství pro nesezdané.

17.04.18

Moje zkušenosti jsou bohužel negativní.
Praskla mi voda ve čtvrtek a čekala jsem až do neděle, než mi zacli vyvolávat porod. Který nakonec stejně musel skončit císařem.

Personál, co se týče sestřiček na oddělení P3, tak absolutně nedoporučuji, člověk se pomalu bál na cokoliv zeptat. A když už, chovaly se, jakoby je to obtěžovalo. Nepříjemné.

Navíc mi dělohu nevyčistili, jak měli, takže mi později můj gynekolog po šestinedělí zjistil, že mi tam nechali nějaké cucky, které musely hned ven, takže jsem musela na další operaci.

K Apolináři už nikdy víc!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vodu s sebou určitě, kojicí čaj, něco na čtení a na energii, příbory na pokoj.

09.04.18

Rodila jsem u Apolináře v lednu. Byla jsem prvorodička.
Po příjezdu se mě ujala hned doktorka, prohlédla mě, dělala monitoring…
Doktorka, porodní asistentka, sestřičky, všechny byly moc milé a ochotné! Hlavně mladá porodní asistentka, té jsem za její pomoc a milé jednání děkovala snad tisíckrát.
Všechno bylo skvělé ! Po porodu jsem ještě dostala jídlo, a to byla půlnoc.

Na šestinedelí byly také sestřičky moc hodné a starostlivé. I když jsem neměla žádnou bolest, chodili se ptát, zda je vše v pořádku. Hned ráno mi malou přinesli, začala jsem kojit a pak mi přišla sestřička ukázat, co se jak dělá. Vzhledem k tomu, že jsem byla prvorodička, čekala bych, že mi všechno pomalu ukáže a vysvětlí… bohužel… všechno šup šup… ale tak co… co může člověk zkazit na přebalování. :)

Na novorozeneckém oddělení se bohužel našly i sestřičky, za kterými když jsem šla kvůli příkrmu, se na mě tvářily, jak kdybych je otravovala… K dětem ovšem byly milejší, než ke mně. :) Ale také se tam našly samozřejmě úžasné sestřičky, asi podle směny a podle nálady. :)

Prostě bych to řekla takhle - všude se něco najde. I přes malé zápory jsem byla s personálem a s prostředím naprosto spokojená. :) Podruhé opět zvolím tuto porodnici.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vložky i pyžama dostanete v porodnici a každý den je vám to doplňováno :)

16.03.18

Měla jsem termín porodu 1.1.2018, bohužel náš syn se rozhodl, že přijde na svět jiný den. V porodnici jsem měla plánovaný monitor 2.1., tak jsem ráno vstala, dojela jsem do porodnice a na záchodě před monitorem mi začala odtékat plodová voda. Vzala jsem u sestřiček vložky, natočily mi monitor a poslaly na porodní sál P2. Příjem proběhl vcelku rychle, vše jsem měla vyplněné ještě před porodem, nechaly mě si ještě dojít k autu a vzít si svoji tašku s věcmi, kterou jsem vozila s sebou (pro jistotu). Odpoledne na předporodním pokoji mě mohl navštívit manžel, a dovézt mi chybějící věci. Na pokoji jsme k večeru byly 3.

Nebudu popisivat celý průběh vyvolávání porodu, ale kontrakce mi začaly až 3.1. zhruba v 21:00 a ve 23:00 už jsem šla na porodní box. V noci 4.1. se nám narodilo naše první dítě. Hodinku jsme byli s ním na porodním boxu, další hodinu mě ještě nechali spát, pak něco málo k jídlu, sprcha a oddělení šestinedělí. Byla jsem na P3. Byly jsme tam 3. Jedna holčina po císaři se pak nechala převézt do nadstandardu, a tak jsem zůstala na pokoji s Vietnamkou, pak nám tam nastěhovali další. Bohužel další nadstandardy nebyli k dispozici, ale personál byl ochotný a poslední den až se uvolnilo místo v pokoji vedle, mi nabídli jestli se přeci jen nechci nastěhovat k někomu, s kým si budu rozumět. A tak jsme poslední den šli na jiný pokoj. Personál pomohl s věcmi.

Z porodnice nás pustili 7.1. a ačkoliv si nemůžu na nic stěžovat a všechno se mi líbilo, už jsem se fakt těšila ven. Celý personál, studentky, asistentky a doktorky byly skvělé. Bohužel si nepamatuju jména všech, vzhledem k tomu, že jsem byla v porodnici od 2.1., vyměnilo se na mně dost směn. Musím ale poděkovat porodním asistentkám Pokorné Petře a Bukáčkové Daniele a dětské sestře Šachové Janě, díky ním jsem se cítila v bezpečí a dost mě při mém prvním porodu uklidňovaly a dělaly opravdu vše, abych to zvládla, nakonec přirozený porod, bez nástřihu a epiduralu. Velké díky také patří i všem, kdo se o nás staral na oddělení šestinedělí. Pokud člověk není náročný, nemá si na co stěžovat, přeci jen jdeme rodit a ne odpočívat do pětihvězdičkového hotelu někde na ostrovech. O mě a syna bylo dobře postaráno a až budu znovu rodit, tak si opět zvolím porodnici u Apolináře.

Personál:

Pokorná Petra, Bukáčková Daniela, Šachová Jana

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebát se, dobře se o vás postarají. Být také příjemné, spolupracovat. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Pokud něčemu nerozumíte, nebo si chcete něco dozvědět, nebojte se zeptat, na všechno dostanete odpověď'.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Víc plenkových kalhotek na jedno použití, mají na stránce napsáno 2-3 ks, já jsem si vzala s sebou asi 10 a stejně to nestačilo. Plenkové kalhotky vám dají jen určitě množství, potom už používáte svoje. Nabíječka na telefon, něco na čtení. Zbytek věcí jsem brala podle seznamu na stránce porodnice.

02.03.18

Tuto porodnici bych si sama nevybrala, rodila jsem zde, protože má vybraná měla v daném termínu uzavřené porodní sály, nicméně byla jsem vcelku spokojená.

Klady:

  • možnost návštěv na předporodním pokoji
  • přístup lékařů - velmi profesionální a vstřícný, všichni mě vždy o všem dostatečně informovali, jednání bylo přívětivé
  • celkově velmi dobrá lékařská péče o mě i o miminko, cítila jsem se díky tomu v bezpečí
  • nadstandarní pokoj na oddělení P1 je velmi dobře vybavený (vlastní sociální zařízení, lednice, polohovatelná postel atd.), sdílete jej s 1 další maminkou, stojí 1000 Kč za noc, a pokud si chcete dopřát po porodu pohodlí, mohu jedině doporučit

Zápory:

  • málo soukromí na porodním sále - rodí se na porodním boxu, což je velmi malý prostor oddělený pouze tahacími „dveřmi“ od jiných rodiček (slyšíte tedy vše, co se odehrává vedle vás u jiné paní)
  • stejně tak nedostatek soukromí v koupelně u porodního sálu: sdílíte ji nejen s jinými rodičkami ze sálu, ale i s ženami s předporodního pokoje (strávila jsem dlouhou dobu na předporodním pokoji ve stavu, kdy mi ještě nic moc nebylo, a dost mě stresovalo chodit na toaletu a potkávat tam ženy se silnými kontrakcemi těsně před porodem).
  • někomu může vadit množství studentů, kteří se podílí na vyšetřeních (mně osobně to ale bylo jedno)

Sestřičky na oddělení šestinedělí jsou asi jako v každé porodnici - někeré naprosto úžasné, ochotné a nápomocné, některé „normální“, trochu od rány a odměřené, berou to jako práci a už je to tak nedojímá (chápu a nedivím se jim). :-)

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Ničeho se nebát, bude o vás i o miminko dobře postaráno.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Cokoliv, co vám zpříjemní pobyt. U mě to byla např. vlastní noční košile (ty erární mi byly děsně velké a ve své jsem se cítila mnohem lépe). Ty velmi důležité věci (jako např. porodnické vložky) jsou k dispozici.

28.01.18

Zkušenost velmi dobrá, rodila jsem podruhé. Doporučuji vybrat sál P2, vlevo, když se vyjdou schody, dostanete se tak na pokoje šestinedělí P15, kde je sociální zařízení na pokoji, na druhém šestinedělí jsou sprchy společné!

Porod probíhal velice rychle, bez komplikací, velmi milý personál, měla jsem u porodu i studentky, v papírech jsem umožnila jejich přítomnost. Mohu jen doporučit, protože se o pacienta vzorně starají, pomáhají vám do sprchy, nesou věci apod. a také jim lékař vše podrobně ukazuje, takže na nic nezapomene.

S niminkem jsme strávili asi hodinu na sále, pak ho odnesli, dostala jsem jídlo. Pak následovala sprcha a přechod na šestinedělí. Na pokoji jsme byli po třech, první noc mi nabídli, že si miminko nechají sestry, doporučuji, pokud jste už v noci nespala, protože další noc už tato nabídka nepřijde a bude to náročné, další miminka mohou brečet a už se nevyspíte.

Jinak milý personál i na šestinedělí, k dispozici čaj, dostatek vložek a košil na převlečení, doporučuji vzít přezůvky do sprchy. Neustále se chodí ptát, jestli něco nepotřebujete (léky), pro miminko nepotřebujete oblečení, mají ho k dispozici, ochotně pomáhají s kojením. Jídlo v rámci možností, pokud člověk není náročný. Připojení na Wi-Fi. Bylo o mě i miminko velmi dobře postaráno, mohu jen doporučit.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vlastní teploměr, dudlík, přezůvky do sprchy, síťové kalhotky

26.01.18

Do porodnice jsem na kontroly začala chodit ve 36. týdnu těhotenství. Doporučuji přijít opravdu ráno nejlépe na 8. hodinu, jinak si vyčkate dlouhou frontu, než na vás přijde řada. Doktorka v ordinaci byla příjemná a všechny otázky vždy mile zodpověděla. Příjem k porodu probíhal rychle, všechny potřebné papíry jsem již měla vyplněné dopředu z domova. Dostala jsem erární košili. Rovnou se ptali, jestli budu chtít epidural, nebo ne.

Porodní asistentka perfektní a stejně tak doktor, který byl u celého porodu.

Oddělení šestinedělí bylo také dobré. Sestřičky až na jednu výjimku byly super. Na pokoji jsme byly dvě a měly jsme na pokoji i vlastní sociální zařízení.

Jídlo bylo celkem dobré a z domova mi nosili pití (vodu). K dispozici dostatek poporodních vložek a nočních košil po celou dobu pobytu.

Možnost připojení na wi-fi.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Všechny potřebné dokumenty.

Diskuze o této porodnici