Celkové hodnocení porodnice:
Bohužel, v této porodnici jste pro ně jen další kus na sklad, který bude stejně cca za 3 dny vyexpedován a pro ně je to jen další den v práci a snaží se jen, aby se nestal nějaký průser.
Na první návštěvu mě sestra objednala až ve 38 týdnu. (kamarádku jinde ve 36 týdnu). Po mém dotazu, zda to není pozdě, mi sestra stroze odpověděla „my to tak objednáváme“.....Porodila jsem ve 37 týdnu, takže porodní plán jsem neměla…
Na „hekárně“ to byl totální nezájem ze strany sestry. Když jsem sestře při pravidelném monitoringu sdělila, že mám již kontrakce po 5 minutách, očekávala jsem, že od té doby budu pod „častějším dohledem“, bohužel nikoliv… Při dalším monitoringu „můj“ monitor již vydával při kontrakci varovné zvuky, očekávala jsem, že se něco dozvím, byla jsem přeci jen prvorodička, bolest hrozná a já vůbec nevěděla, jestli bude hůř, nebo jak blízko či daleko od porodu jsem, sestra tomu ale nevěnovala žádnou pozornost. Pozvracela jsem se (do tácku) a toto sestře sdělila. Naštvaně se na mě podívala a řekla „tak to snad vyhodíte, ne?“ Když opomenu, že to je její job, jen jsem řekla, kdybych věděla kam, tak to vyhodím.....Díky bohu, že došlo ke střídání služeb a přišla nová sestra, které jsem sdělila, že myslím, že již rodím. Během přesunu na prohlídku jsem musela tlačit, což mě sestra varovala, ať to nedělám, že si potrhám vnitřek, jen jsem jí sdělila, že netlačit nejde. Při prohlídce na křesle byla velmi překvapená, že je již dítě na cestě.....prý rychle na sál a během chvíle byl syn mezi námi. Nástřih hráze se uskutečnil, aniž bych to předem věděla, a z nůžek má syn (6 měsíců) pořád na hlavičce hematom. …
Co přišlo na oddělení šestinedělí, byl absolutní nezájem ze strany kohokoliv. Čekala jsem, kdy mi přijde laktační poradkyně poradit s kojením, (za kamarádkou, která rodila v Ostravě, den po porodu přišla laktační poradkyně a půl hodiny se jí věnovala)…Když jsem tedy poté, co mi zatvrdlo mléko, googlovala kojení, zjistila jsem, jak moc bylo pro rychlé rozběhnutí laktace důležité první přiložení novorozence do hodiny po porodu, které se neuskutečnilo. Když jsem si postěžovala sestřičce, že mi syna nepřiložili na prso hned po porodu, řekla mi jen „to je jedno“..! První „asistence“ s kojením na pokoji: přišla sestra, přiložila mi syna k prsu, dala mu tak 5 vteřin, syn se otíral pusinkou o bradavku, smál se a ona mu namáčkla hlavičku na bradavku a po slovech „nemá hlad“ mi ho vzala. Jen se zeptala chcete ho tu nechat nebo ho mám odvést? Když teď vidím, že to je často jeho rituál před kojením, chce se mi brečet o co jsem ho prve ošidila. Bohužel hormony po porodu ze mě udělaly osobu, kterou jsem nepoznávala, přestože jsem z byznysu zvyklá se ozvat, těch pár dní po porodu jsem se nepoznávala..... Syna cpali umělou, to jim šlo skvěle. Nikdo mi nepřišel poradit s kojením, dokud jsem si sama o pomoc neřekla. Na dotaz, jestli je v porodnici laktační poradkyně mi sestra řekla „to jsme tady všechny“ (smích). Tak se sestra přišla podívat, řekla, ručičku má nepřirozeně a pak jen „no“ a „konzultace kojení“ byla u konce…To, jak kojení funguje a jak je důležité pro rozběhnutí laktace přikládat a přikládat jsem se dozvěděla až od laktační poradkyně, která za námi přišla domů. Syn v porodnici nepřibíral, ale nikdo nic nenamítal, nikoho to nezajímalo, až 3. den, když jsem myslela, že nás pustí domů a oni najednou nepustíme, protože nepřibral… do toho šel pod modré světlo a nebýt milé kolegyně na pokoji, která mi poradila, ať si od nich půjčím odsávačku (měli tu manuální, nejlevnější co je) tak ani nevím, že tato možnost existuje. Když jsem tedy ten poklad, mateřské mléko, přinesla sestrám na krmení a viděla jsem, jak mu to stříkačkou stříkají do pusy a polovina toho vytekla ven, chtělo se mi brečet.. Až laktační poradkyně doma mi řekla, že když se nechá ve stříkačce vzduchová bublina, mimi si samo obsah vysaje bez ztrát …
Jinak jsem chtěla nadstandardní pokoj..prý není. Jak jsem se od známých dozvěděla později, takto to nefunguje, pokud chci nadstandardní pokoj a péči, musím jim něco šoupnout předem.
Na toaletě jsem se štítila, vypadalo to tam spíše jak na nádraží než v porodnici. Jídlo bylo pro mě nepoživatelné.....rohlíky, světlá nebo tmavá omáčka a tvrdé vepřové maso.
Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:
Předem googlujte kojení, porod, jděte na předporodní kurz a hlavně svojí vlastní dulu s sebou..
Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:
Jídlo 
homeopatika nebo tablety pro rychlejší nástup laktace.
