Celkové hodnocení porodnice:
Do porodnice jsem byla přijata po odtoku plodové vody v 36. týdnu těhotenství. Během týdne, kdy jsem porodila spontánně syna, jsem prošla 3 oddělení - oddělení Předpokoje 2 (přípravy k porodu, kde vyčkávají rodičky, zda se u nich rozjede porod), rizikové oddělení (kde jsem ležela asi 5 dní) a oddělení šestinedělí, kde jsme si se synem pobyli 4 dny.
Celkově bych zkušenost s porodnicí shrnula jako výbornou, sestry vesměs ochotné, empatické, ale hodně za to mohl i fakt, že jsem byla druhorodička, takže jsem na některé věci měla odlišný názor a sestry to nekomentovaly, kdežto jiným - např. šestinedělkám - se to snažily vymluvit - např. kojení vleže nebo používání odsávačky. Co se týká pobytu na „hekárně“ - tam jsem strávila jednu noc, předpokoj staršího typu, kde nejsou skříně, takže věci máte hozené pod postelí, nebo, co se vám vejde, dáte do malinké skříňky.
Co jsem viděla jako velké mínus - pokud chcete na záchod, dělíte se o něj s rodičkami, které chodí bezprostředně už na porodní box, takže často jsme svědkem klystýrů nebo oholení, případně se na záchod ani nedostanete. To samé i sprchy. Takže pro mě toto bylo nedomyšlené. Některé holky byly poté přeřazeny na jiné oddělení nebo propuštěny domů. Já jsem byla přesunuta na rizikové oddělení, i když můj (náš) stav byl stabilizovaný, ale místo jsem musela uvolnit jiné rodičce, protože u mě to na porod nevypadalo.
Oddělení rizikové je moderní, krásné prostředí, byla jsem na pokoji pro 2 rodičky - pokoje mají skříně, vlastní sociální zařízení (wc a sprcha), televizi a celkově působí útulněji a klidněji. Vizity chodí 2× denně - ráno a večer - a celkem často se provádí i natáčení ctg. Podle toho, jaké máte zařazení - já byla typ 1 - se můžete pohybovat po oddělení, patře nebo můžete i ven na dvůr (můj případ). Jen vždy musíte sestře při odchodu na recepci říct, že jdete pryč, kdyby vás někdo hledal. K dispozici máte pořád čaj v termosce, který vám každé ráno sanitářka nosí nový (1 termoska na pokoj), košilí, kolik chcete (nejmenší je vel. L), podložek do postele a vložek také. Pokud máte nějaké pochybnosti o svém stavu, nebojte se to říct sestřičce, na oddělení jsou pořád 2 lékaři.
Moje prognóza byla taková, že porod se již zastavovat nebude, dodělaly se chybějící odběry (GBS např.) a obden mi byla brána krev, zda netrpím infekcí, která by ohrožovala plod. 4× denně mi natáčeli ctg a mezitím i poslechy přes Doplera, na vizitě se lékařka ptala, zda se cítím dobře. V neděli večer mě začala bolet záda a podbřišek, na noc mi byl nabídnut prášek na spaní, ale ten jsem odmítla a ani ráno to nevypadlo na porod, přestože jsem cítila už docela silné kontrakce, ctg neukazovalo nic kromě pár kontrakcí za hodinu. Sestry mě proto ubezpečily, že porod přijde spíš až ve večerních hodinách. Mně se to ovšem nezdálo a poté, co jsem se spíš vnutila k doktorce, jsem zjistila, že jsem otevřená na 3 prsty a díky doktorovi mě vyšetřující lékařka poslala na porodní box. To jsem už měla kontrakce po minutě, kdy jsem sotva ušla pár kroků a znovu bolest. Na přípravě jsem již byla otevřená na cm 6, klystýr mi byl nabídnut a já ho kvůli zácpě jen uvítala
a pak, během cca 15 minut, byl syn na světě.
Když to shrnu, porod trval od prvních kontrakcí od 9. hodiny do porodu syna asi 2,5 hodiny. Na boxu mi doktor nabídl přestřihnout pupeční šňůru poté, co nechali dotepat pupečník a syna jsem měla pod dekou na břiše. Poté doktor jemně tahal za pupečník a čekali jsme na placentu, kterou mi ukázal a popsal. Poté za mnou přišel manžel, od sestřičky jsme dostali pamětní list s datem a časem narození syna a nějaké čtení o historii budovy. Sestra, když se dozvěděla, že jsem od večera nesměla jíst, mi donesla ještě oběd.
Suma sumárum - porod bez nástřihu, rychlý, porodní asistentka i doktor hodní a vstřícní. Na bolest jsem nic nedostala, po klystýru jsem využila sprchu s balonem.
Na oddělení šestinedělí i novorozeneckém jsem se nesetkala s nikým, kdo by mi vyloženě vadil. Některé sestry jsou více od rány a měla jsem pocit, že díky tomu, že jsem již jeden porod měla za sebou, mě vnímaly trošku jinak. Ale také je pravda, že náš pobyt, i přesto že syn byl předčasnátko, byl bezproblémový. Trošku mě ale udivilo, jak se zde přistupuje ke kojení - nikdo vám nic neukáže, na pokoji máte jen brožurku, kde už obrázky, kvůli mnoha kopírováním, ani nerozeznáte. Domů vás pustí i přesto, že laktace není rozjeta a spíše by vám pomohl delší pobyt a pomoc novorozeneckého oddělení, jak to bylo u holčiny se mnou na pokoji.
Na pokoj chodí jen 2 vizity denně, máte tam opravdu klid, pokud vás nebudí děti. Trošku jsem se obávala plných pokojů a jen 2 sprch, ale mé obavy se nenaplnily - holky se postupně střídaly, takže se mi nikdy nestalo, že bych se nedostala do sprchy tak, jak bych chtěla.
Co se týká jídla - nevím, na co si ostatní stěžují a co si doma vaří,
já jsem ještě nechávala přebytky v ledničce (hlavně jablek, másílek).
Koupání novorozenců je dle instrukcí sestřičky každodenní rutinou, ale de facto záleží na vás, jak si to uděláte. Nikdo vás nekontroluje - jen vám přinesou věci na koupání (nové pleny do zavinovačky, žíňku).
Oblečení na dítě není potřeba. Kosmetiku tam mají HIPP, stejně tak i jejich umělé mléko je téže značky.
Při propuštění dostanete kufřík se vzorky, časopisem.
Když to shrnu - předtím jsem rodila v Krči, která je známá svou laktační ligou, takže ke kojení se přistupuje diametrálně odlišně a já byla z toho „v šoku“. Nejsou zde žádné normy pro to, kolik máte který den nakojit, sestry k vám nechodí tak často, hodně se toho nechává na vás. Na každém už nechám, zda je to tak správně.
Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:
Pokud si představujete při porodu intimitu, běžte rodit jinam. Pokud chcete po porodu jistotu zázemí pro vaše dítě, zde jste správně.
Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:
Vlastně potřebujete jen to, co vám pobyt zpříjemní - časopis, luštění, propisku.