Obsah článku
Skrýt ZobrazitPojmem ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS, z anglického Ovarian Hyperstimulation Syndrome) se rozumí nadměrná reakce vaječníků na hormonální stimulační proces předcházející IVF. Je jednou z možných komplikací při umělém oplodnění. Projevuje se tlakem, napětím a pobolíváním v podbřišku.
Co je to OHSS
Když žena podstupuje umělé oplodnění (IVF), je cílem získat najednou více vajíček a zvýšit tak šance na úspěch. Ženy proto podstupují před odběrem vajíček hormonální stimulaci, jejíž předpoklad je, že dozraje více než jeden či dva folikuly.
Očekává se, že díky lékařem stanovené dávce hormonů vyroste v každém vaječníku zhruba 7 až 10 folikulů. Někdy však vaječníky reagují přehnaně a dozrává i 20 a více folikulů na každé straně. Způsobuje to příliš vysoká dávka FHS neboli folikulostimulačního hormonu. Jsou samozřejmě i případy, že se stimulace nezdaří a folikuly se v očekávaném množství nevytvoří, případně jich je mnohem méně nebo pouze jeden.
Výše dávky se však těžko stanovuje, protože nelze dopředu říci, jak budou vaječníky reagovat. Ve chvíli, kdy je folikulů příliš mnoho, hrozí ovariální hyperstimulační syndrom neboli OHSS.
Hyperstimulační syndrom po IVF se nejčastěji objevuje po injekční aplikaci hormonů, v menší míře pak v případě, že žena užívá léky perorálně, tedy ústy.
Jak se projevuje OHSS
Příznaky hyperstimulačního syndromu se obvykle začínají objevovat týden po podání léků stimulujících ovulaci, zejména tedy lidského gonadotropinu (hCG). U někoho se hyperstimulační syndrom projeví již po OPU (odběru vajíček), někdy až po ET (embryotransferu). Pokud žena otěhotní, příznaky ustupují pomaleji z důvodu působení těhotenského hormonu na vaječníky.
Na otázku, jak dlouho trvá hyperstimulační syndrom, nelze s přesností odpovědět, běžně je to 7 až 10 dnů, ale mohou to být i 2 či 3 týdny.
Hyperstimulační syndrom dělíme na tři stupně: mírný, střední a těžký.
Mezi konkrétní příznaky mírné a střední formy OHSS patří:
- tlak a napětí v podbřišku,
- nevolnost, zvracení,
- méně časté močení,
- nafouklé a zvětšené břicho vlivem volné tekutiny v břiše (může se tvořit až 0,5 kg tekutiny denně, která tlačí na další orgány a způsobuje dýchací obtíže či zmíněné zvracení).
Asi u jedné ze tří žen podstupujících IVF se rozvinou mírné příznaky. Střední forma hyperstimulačního syndromu postihuje zhruba každou pětadvacátou ženu podstupující IVF.
Jak poznat těžký hyperstimulační syndrom? Především podle příznaků, jako je:
- zvýšení váhy o více než 1 kilogram za 24 hodin,
- silné bolesti břicha a otoky,
- přetrvávající nevolnost a zvracení,
- méně časté a slabé močení, výskyt tmavé moči,
- extrémní žízeň,
- potíže s dýcháním,
- červené, horké či oteklé nohy.
Těžká forma hyperstimulačního syndromu není častá. Nastává pouze v 0,5–1 % případů.
Kdy odezní hyperstimulační syndrom
Mírná forma hyperstimulačního syndromu by měla odeznít sama. Pokud by však bolest přetrvávala či sílila, zavolejte si na kliniku, kam si vás v ideálním případě pozvou na ultrazvuk.
Středně těžký až těžký OHSS však může skončit až hospitalizací, kde lékaři nasadí vhodnou léčbu k úpravě vodního a elektrolytového vnitřního prostředí dle následujících kroků:
- Léčivé přípravky jsou ve většině případů podávány ve formě infuzního roztoku, tedy přes kapačku.
- Po celou dobu hospitalizace lékař sleduje vnitřní prostředí, složení krve a funkci ledvin.
- Pokud se v těle hromadí volná tekutina způsobující bolest, doktoři ji pomocí jehly vypustí.
Pokud není možné kvůli ovariálnímu hyperstimulačnímu syndromu provést čerstvý embryotransfer (ET), jsou embrya po kultivaci zamrazena a mohou být přenesena formou kryoembryotransferu (KET) v některém z dalších cyklů, kdy OHSS odezní.
Přečtěte si zkušenost s hyperstimulačním syndromem, se kterou se uživatelka poradila v Poradně pro otázky neplodnosti a reprodukční medicíny.
Kdy navštívit lékaře
V případě, že se objeví závažnější problémy nebo máte jakékoli pochybnosti, není na co čekat a je třeba okamžitě navštívit lékaře. Těžký stupeň hyperstimulačního syndromu může ženu ohrozit na životě a způsobit závažné komplikace.
Mezi rizika těžké formy OHSS patří:
- torze vaječníku,
- vznik krevních sraženin,
- potrat,
- prasknutí cysty ve vaječníku,
- selhání ledvin,
- dýchací potíže a další.
Lékaři na základě ultrazvukového vyšetření a krevních testů posoudí, v jakém stadiu hyperstimulační syndrom je, a dle potřeby zahájí léčbu.
U koho se projeví OHSS
Hyperstimulační syndrom se může projevit u každé ženy, která podstupuje umělé oplodnění. Avšak existují skupiny žen, u nichž je riziko rozvoje OHSS vyšší.
Faktory, které které zvyšují riziko OHSS, zahrnují:
- syndrom polycystických ovárií (PCOS),
- velké množství folikulů,
- věk do 35 let,
- již prodělaný hyperstimulační syndrom z dřívější stimulace.
Ženám, kterým hrozí riziko rozvoje OHSS, lékaři automaticky navrhují léčbu omezující toto riziko. Například je to nižší počáteční dávka hormonů. V kvalitním centru asistované reprodukce je vývoj stimulace pečlivě sledován a lékaři dle toho, jak vaječníky na léčbu reagují, upravují dávky léků.
Jak zabránit hyperstimulačnímu syndromu
Preventivní opatření mají v první řadě zabránit rozvoji těžké formy OHSS a případným komplikacím, které by mohly nastat.
Lékaři doporučují:
- zvýšený přísun bílkovin (např. tvaroh, jogurt),
- zvýšený pitný režim (klidně i 4–5 litrů denně),
- klidový režim,
- procházky, pohyb nohou (prevence proti krevním sraženinám),
- zdržení se pohlavního styku na pár dní.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
tento mesic jsem byla na ET a hned druhy den skoncila v nemocnici se silnym OHSS tekutinu sem mela (a jeste neco mam) i na hrudniku. Za jak dlouho se vam daly vajecniky do normalni velikosti? Ja mam porad 10 cm velke jo a taky ste potom mely takovy kasel? je to silene, kolikrat se zakaslu tak, ze me zaboli podbrisek a mam strach, aby to mimco nejak neohrozilo tekutinu mi museli spodkem z bricha i odsavat, mela sem kapacky i plasmu, se divim, ze to mrnous ustal
Po OPU se mi strašně zvětšilo břicho a byli mírné bolesti. Oba vaječníky přes 8cm a nějaká volná tekutina. Diagnostikovali OHSS a dostala jsem po OPU kapačku. Postupně se bolesti zvětšovali a po ET už jsem měla problémy být na zádech,ale třeba i na boku. Strašně mě bolelo i v okolí žaludku a když jsem udělala prudší pohyb,tak jsem se zadýchávala. Pak 3 dny po ET se to o hodně zmírnilo,už můžu ležet i na boku aniž bych měla šílené bolesti.
Mne se rozjel hyperstimulak az 10 dni po ET- taky jsem mela tezsi formu, skoncila jsem nakonec v nemocnici. Tim te nechci nijak vystrasit; muze to odeznit, uvidis, co rekne dr. na utz. Tehotenstvi prosperovalo (rikaji, ze tomu muze hyperstimulak nejakym zpusobem i „napomoct“).
Já jsem dlouho s hyperstimulákem ležela v nemocnici. Máš pravdu, už to začalo vypadat celkem nadějně, že odeznívá a pak v den kdy mi přišli doktoři říct, že jsem těhotná mi taky řekli, že se začínám znovu zahušťovat a dlouho jsem se z toho pak dostávala.
Hyperstimulační syndrom se projevil cca 5 den po ET. Šla jsem na prohlídku do CAR, kde se Dr. usmíval a říkal, že je to na dobré cestě. Že se to zpravidla stane, když se začne zvyšovat HCG v krvi. Další den už to bylo neúnosné, kompletně mně zalila „voda“ a já skončila v nemocnici. Na příjmu mi říkali, že mi plavou všechny orgány a nejhorší bylo to dýchání. Během 2 dní jsem měla skoro 10 kg navrch. Takže okamžitě infuze a Fraxiparin. Kašel jsem sice neměla, ale musela jsem spát v polosedu. Vaječníky píchaly a bolely ještě nějaký čas a tekutina se vstřebávala dost dlouho po propuštění z nemocnice. Tuším tak cca 3 měsíce. Ale dobře to dopadlo
Příběhy ze života
Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.
Nejnovější příběhy
Zeptejte se odborníka on-line
Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších
Prozkoumejte seznam odborníků
