Hysteroskopie: Jak probíhá vyšetření dělohy a kdy je potřeba?

Co je hystereskopie a k čemu slouží

Při hysteroskopickém vyšetření lékař pochvou zavede tenkou optickou kameru (hysteroskop) do děložní dutiny. Tímto způsobem je možné lékařsky prohlédnout vnitřek dělohy a děložního čípku bez nutnosti operace. Hysteroskopie zároveň umožňuje v jednom zásahu vyhledat i odstranit problém, čímž se vyhýbá opakovaným operacím či hospitalizacím.

Hlavní důvody pro provedení hysteroskopie:

• Neplodnost a opakované potraty: Vyšetření může odhalit vrozené vady dělohy, polypy, myomy, chronické záněty nebo srůsty, které ovlivňují schopnost otěhotnět či udržet těhotenství.
• Nepravidelné či nadměrné krvácení: Pomáhá identifikovat příčiny silného menstruačního krvácení, nepravidelné menstruace, špinění nebo krvácení po menopauze.
• Polypy a myomy: Během tzv. operační hysteroskopie může lékař takový nepatřičný útvar cíleně rovnou operativně odstranit a poslat na histologický rozbor, často bez nutnosti dalšího zákroku.
• Další indikace: Například vyšetření po potratu, vyjmutí zbytku placenty, odstranění srůstů, vyhledání vloženého nitroděložního tělíska nebo diagnóza vrozených abnormalit.

„Dlouhodobé účinky hysteroskopie jsou spojeny především s provedením operační hysteroskopie, kdy například odstraňujeme přepážku dělohy při vrozených děložních vadách, nebo myomy, srůsty či polypy, které mohou deformovat děložní dutinu a způsobovat opakované potraty nebo snižovat šanci otěhotnět. V některých případech mohou myomy, polypy i srůsty po čase znovu vzniknout, proto je vhodné ženy po takovém operačním zákroku pravidelně sledovat – zpravidla pomocí ultrazvukového vyšetření,“ vysvětluje MUDr. Markéta Matoušková, Primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

Hysteroskopie většinou probíhá v celkové krátkodobé anestezii, ale někdy lze použít pouze tu lokální, nebo výkon provést zcela bez medikace. Zdroj: Canva

Diagnostická hysteroskopie vs. operační hysteroskopie

Hysteroskopie může mít dvě hlavní podoby – diagnostickou a operační. Obě probíhají podobným způsobem, liší se ale tím, co je jejich cílem a co během nich lékař dělá.

Diagnostická hysteroskopie

Diagnostická hysteroskopie slouží k prohlédnutí dutiny děložní a děložního hrdla, aniž by se do dělohy přímo zasahovalo. Lékař díky ní získá přehled o stavu děložní sliznice a může odhalit například:

• polypy (nezhoubné výrůstky),
• myomy vyrůstající do dutiny děložní,
• srůsty (např. po zánětech nebo předchozích zákrocích),
• vrozené abnormality dělohy,
• jiné změny, které mohou způsobovat neplodnost, opakované potraty nebo silné a nepravidelné menstruační krvácení.

Vyšetření obvykle trvá jen několik minut a často se provádí ambulantně, tedy bez nutnosti hospitalizace, ale většinou v celkové anestezii. Většina žen může po výkonu odejít domů ještě tentýž den.

„Diagnostickou hysteroskopii s možností ji během zákroku rovnou rozšířit na operační hysteroskopii považuji za zlatý standard dnešní medicíny. Ideální je, když je zákrok proveden v krátkodobé anestezii – je to komfortní nejen pro pacientku, ale i pro lékaře, který může operaci dle potřeby prodloužit a použít širší škálu nástrojů k odstranění problému,“ vysvětluje MUDr. Matoušková.

Neplodnost u žen: Jak probíhá vyšetření plodnosti ženy?

Vyšetření může pomoci odhalit příčiny neplodnosti u žen. Zdroj: Canva

Operační hysteroskopie

Operační hysteroskopie navazuje na tu diagnostickou nebo ji může rovnou nahradit, pokud je při vyšetření nalezen problém. Kromě kamery se zavádějí i chirurgické nástroje, pomocí kterých může lékař nalezený problém odstranit (vyříznout polypy, myomy, uvolnit srůsty apod.)

Zákrok může probíhat ambulantně v krátké celkové anestezii, vždy záleží na rozsahu zákroku a preferencích pacientky i lékaře. Operační hysteroskopie je většinou velmi šetrná a rekonvalescence bývá rychlá, často jen několik dní.

„Renesanci v posledních letech zažívá i provedení termoablace sliznice dutiny děložní, kdy při hysteroskopii do dělohy zavedeme balonek s nahřátým glycerolem. Termické působení na sliznici způsobí žádoucí úplné vymizení silné menstruace, nebo alespoň snížení její intenzity,“ dodává lékařka.

Kombinace s kyretáží nebo biopsií

Hysteroskopie se často kombinuje s dalšími zákroky, které pomáhají k přesnější diagnóze nebo léčbě:

• Kyretáž děložní sliznice: Slouží ke kompletnímu odstranění nebo odběru vzorku sliznice, např. při silném krvácení nebo podezření na přednádorové změny.
• Biopsie děložního čípku nebo sliznice: Při hysteroskopii může lékař cíleně odebrat vzorek tkáně z konkrétního podezřelého místa, což je přesnější než „naslepo“ prováděná kyretáž.
• V některých případech se hysteroskopie provádí i po potratu nebo jako součást kontroly po jiném gynekologickém výkonu.

Tím, že lékař vidí děložní dutinu přímo „na kameru“, je možné problémy rychle a přesně rozpoznat a zároveň cíleně ošetřit.

Vyšetření většinou probíhá ambulantně a trvá do půl hodiny. Zdroj: Canva

Jak hysteroskopie probíhá

Většina diagnostických hysteroskopií – a část operativních – se dnes provádí ambulantně, v režimu jednodenní chirurgie. Hysteroskopie většinou trvá 5 až 30 minut. „Ambulantní zákrok lze provést v krátkodobé anestezii, která je k tělu šetrná. Velmi úzkými hysteroskopy lze provést výkon i zcela bez medikace nebo celkové anestezie, většinou když předpokládáme, že nebude potřeba do dělohy zavádět další nástroje,“ vysvětluje MUDr. Matoušková.

Hysteroskopie se zpravidla provádí krátce po menstruaci, tedy v první fázi menstruačního cyklu. V tomto období je děložní sliznice tenká a lékař tak může lépe posoudit stav děložní dutiny a odhalit případné abnormality (například polypy nebo myomy).

Co se děje během hysteroskopie?

1. Lékař nejprve provede běžné gynekologické vyšetření.
2. Rozšíří děložní hrdlo a zavede hysteroskop přes pochvu a děložní hrdlo až do dělohy.
3. Pomocí sterilního roztoku vyčistí dutinu děložní, aby byla dobře vidět a odstranil se případný hlen nebo krev.
4. Prohlédne sliznici děložní dutiny i ústí vejcovodů.
5. Pokud je potřeba, skrze hysteroskop je možné zavést chirurgické nástroje a provést drobný chirurgický zákrok – například odstranění polypu, srůstů nebo myomu.

Bolest při hysteroskopii vnímá každá žena jinak. Může se objevit tlak v podbřišku, podobný menstruačním bolestem, nebo mírné křeče, zvláště při rozšiřování děložního hrdla. Některé ženy pociťují nepříjemné pnutí a bolest, proto se obecně doporučuje před zákrokem užít alangetikum (např. ibuprofen)

Přečtěte si zkušenosti s hystereskopií uživatelek eMimina v diskuzi »

Po zákroku si dejte čas na zotavení. Se sportem a náročnějšími aktivitami počkejte alespoň 3–5 dní. Zdroj: canva

Rekonvalescence po hysteroskopii

Hysteroskopie má nízké riziko komplikací a většina žen ji snáší velmi dobře. Doporučuje se však neplánovat si hned po výkonu důležité pracovní schůzky ani fyzicky náročné aktivity.

Délka zotavení závisí převážně na typu výkonu:

• Po ambulantní diagnostické hysteroskopii bývá návrat k běžným činnostem možný ještě ten samý den nebo následující ráno. Běžně se mohou vyskytnout mírné bolesti v podbřišku nebo slabé krvácení (špinění), ale zpravidla vymizí do několika hodin až dnů po zákroku. „Pokud je potřeba krátkodobá celková anestezie, doporučujeme zajistit si na odvoz z nemocnice doprovod a v den operace neplánovat například právní úkony,“ radí gynekoložka.
• Po operační hysteroskopii (např. odstranění polypu, myomu nebo srůstů) může být tělo unavenější, a tak je vhodné si dopřát klid alespoň 2 až 3 dny. Celková rekonvalescence může trvat několik dní až týden, podle rozsahu zákroku.

Do lehkých denních aktivit (např. chůze, domácnost) se můžete vrátit ihned nebo následující den. Se sportem je lepší počkat alespoň 3–5 dní, u náročnějších aktivit i déle, podle doporučení lékaře. „Pohlavní styk se doporučuje odložit do doby, než úplně odezní krvácení a výtok – délku sexuální abstinence upřesní vždy lékař. Někdy není zapotřebí vůbec, někdy může být až 6 týdnů. Důvodem je riziko infekce, dokud se děložní sliznice nezhojí,“ doplňuje Markéta Matoušková.

Pokud byl při hysteroskopii odstraněn polyp nebo myom, může být dočasně doporučeno i vynechat koupání v bazénech nebo používání tamponů.

Pokud se po hysteroskopii dostaví horečky, zimnice či silné krvácení, ihned vyhledejte lékařskou pomoc. Zdroj: Canva

Kdy vyhledat lékaře

Mírné krvácení nebo špinění po hysteroskopii je naprosto běžné a může přetrvávat několik dní.

Také se mohou objevit:

• slabé křeče v podbřišku podobné menstruačním bolestem,
• únava nebo pocit „neklidu“ po anestezii (pokud byla použita),
• pocit na zvracení nebo zvracení v souvislosti s podáním anestezie.

Lékaře vyhledejte vždy, pokud se objeví:

• silné krvácení (jako při silné menstruaci nebo silnější),
• horečka nebo zimnice,
• intenzivní bolest v podbřišku, která neustupuje,
• zápach z pochvy nebo neobvyklý výtok.

„Kromě zvýšení šance otěhotnět je další velkou doménou hysteroskopie ovlivnění síly a pravidelnosti menstruačního krvácení. Cílovou skupinou jsou většinou ženy ve věku kolem 40–55 let, tedy v perimenopauze, a také ženy v postmenopauze, u nichž se po letech objeví krvácení z rodidel. Výsledky vyšetření sliznice z děložní dutiny pomáhají gynekologům nastavit správnou hormonální léčbu nepravidelného krvácení a především vyloučit přednádorový nebo nádorový stav. Případné odstranění myomu nebo polypu často vede ke snížení intenzity krvácení,“ doplňuje primářka.

Před hysteroskopií v celkové narkóze je nutné podstoupit předoperační vyšetření. Zdroj: Canva

Jak se na hysteroskopii připravit

Příprava na hysteroskopii závisí na tom, zda jde o ambulantní, nebo operační výkon, a zda bude probíhat v místním znecitlivění, nebo v celkové anestezii. V každém případě je ale dobré dodržet několik základních pravidel.

1. Informujte lékaře o datu poslední menstruace, aby mohl lékař zákrok správně načasovat. Informujte ho také o skutečnosti, pokud máte nepravidelný cyklus.
2. Nezapomeňte na předoperační vyšetření, pokud se zákrok plánuje v celkové anestezii. Obvykle se absolvuje u praktického lékaře, rozsah předoperačního vyšetření závisí na vašem zdravotním stavu a věku může zahrnovat i krevní testy, RTG snímek plic a EKG. Součástí může být i těhotenský test.
3. Před výkonem v celkové anestezii je nutné nejíst alespoň 6 hodin a nepít asi 2–3 hodiny před zákrokem. Přesné pokyny vám sdělí zdravotnický personál.
4. V den výkonu je vhodné se osprchovat, používat pouze vodu nebo jemnou intimní hygienu.
5. Nedoporučuje se pohlavní styk den před výkonem a v některých případech ani použití tamponu.
6. Informujte lékaře o všech užívaných lécích (např. na ředění krve).

„Na plánovanou operaci by měla přijít žena zdravá, bez čerstvého infektu. Pokud se chronicky léčí například s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem, měla by být její léčba dobře nastavena,“ upozorňuje lékařka a doplňuje: „Během operace mohou vzácně nastat komplikace, jako je poranění dělohy, silné krvácení nebo nemožnost dokončit výkon během jedné operace – například při odstraňování větších myomů je někdy nutné hysteroskopii opakovat. Po zákroku se může objevit zánět v děloze. Další komplikace mohou souviset s anestezií nebo s podáním léků, například v důsledku alergické reakce,“ popisuje primářka.

Přečtěte si příspěvky v diskuzi na téma Hysteroskopie bez narkózy

Někdy se hysteroskopie musí provést právě v těhotenství, například pokud není gravidita v pořádku. Zdroj: Canva

Jaké jsou kontraindikace hysteroskopie?

Existují situace, kdy lékař hysteroskopii nedoporučí, nebo výkon raději odloží. Patří mezi ně:

• těhotenství, případně stav, kdy těhotenství nelze vyloučit (zákrok by mohl ohrozit plod),
• období menstruace či silné krvácení mimo cyklus,
• virová infekce (chřipka, covid-19),
• akutní infekce v oblasti pochvy, dělohy nebo močových cest,
• akutní pánevní zánět,
• rakovina děložního čípku v pokročilém stadiu.

V těchto případech je riziko komplikací příliš vysoké a výkon by mohl stav zhoršit. Před zákrokem je proto důležité pravdivě informovat lékaře o svém aktuálním zdravotním stavu i o všech užívaných lécích.

Hysteroskopie. jaké zkušenosti mají uživatelky eMimina? Zdroj: Canva

Zkušenosti čtenářek eMimino.cz