Obsah článku
Skrýt ZobrazitJednou z nejspolehlivějších metod pro zmrazení a uchování vajíček a embryí je v současnosti takzvaná vitrifikace.
Vitrifikace a pomalé mrazení
Samotné zmrazení reprodukčních buněk se nazývá kryokonzervace. Existují dvě metody kryokonzervace – pomalé mrazení a vitrifikace. Vitrifikace je nejmodernější metoda, která je běžně v IVF laboratořích využívá na k uchování vajíček i embryí pro jejich pozdější použití.
Oproti dřívějším postupům spočívá výhoda vitrifikace hlavně v tom, že jsou buňky zmrazeny tak rychle, že se v nich ledové krystaly, které mohou buňku poškodit, ani nestihnou vytvořit. Tento moderní proces mrazení i rozmrazení přežívá více než 98 % embryí a 85 % vajíček. Proto ho v současné době využívá většina reprodukčních klinik.
A jak je to s cenou? „Vitrifikace embryí není ze zdravotního pojištění hrazena. Pojišťovna zatím hradí pouze kryokonzervaci oocytů a spermií u onkologických pacientů,“ vysvětluje vedoucí embryolog a androlog kliniky ARLETA IVF Mgr. Karolína Rohlenová, Ph.D.
Výhody a nevýhody vitrifikace
- Vitrifikace je šetrnější než pomalé mrazení. Při něm vznikají ledové krystalky, které mohou poškozovat buňky. Při vitrifikaci tyto krystalky běžně nevznikají.
- Jedná se o modernější metodu než pomalé mrazení. Při vitrifikaci se buňky bleskově zamrazí, u kryokonzervace se mrazí postupně.
Darování vajíček: Co všechno tento proces obnáší?
Vitrifikace vajíček
Vajíčka neboli oocyty se v porovnání s ostatními reprodukčními buňkami (tj. embryi nebo spermiemi) kryokonzervují obtížněji. Zatímco dřívější metoda pomalého mrazení nebyla pro vajíčka vhodná a nefungovala příliš spolehlivě, vitrifikaci i následné rozmrazení přežívá v průměru 85 % vajíček.
Vitrifikovaná vajíčka jsou do budoucnosti možností, jak úspěšně otěhotnět v pozdějším věku, kdy se šance na přirozené početí snižují. V tomto případě se jedná o tzv. social freezing. „Po 35. roce ženy se kapacita vaječníků včetně kvality oocytů významně snižuje. Při kryokonzervaci vajíček je vlastně „zakonzervován“ jejich věk a kvalita, což jsou nejdůležitější faktory pro úspěšnost početí,“ radí embryoložka.
Ke kryokonzervaci vajíček se přistupuje nejčastěji v případech, kdy:
- hrozí selhání funkce vaječníků,
- hrozí ztráta plodnosti ženy vlivem onkologické léčby,
- jsou vajíčka získána od dárkyně,
- se nepodaří během léčebného cyklu IVF odebrat spermie partnera ve chvíli, kdy jsou potřeba, tj. v den odběru vajíček z různých důvodů chybí partnerovo sperma (vajíčka se proto zamrazí a využijí ve chvíli, kdy je sperma k dispozici),
- se žena v reprodukčním věku rozhodne pro zachování vajíček do budoucna z důvodů kariéry či studia, případně aktuální absence partnera.
Kryoembryotransfer neboli KET: Co je to a jak probíhá?

Vitrifikace embryí
„Mnohem častěji jsou vitrifikována embrya. Pokud klientka do IVF cyklu přichází s partnerem, který v den odběru disponuje spermiemi a je tedy možné vajíčka oplodnit spermiemi, doporučujeme standardně spíše vitrifikovat embrya než vajíčka,“ vysvětluje Mgr. Karolína Rohlenová, Ph.D. a dodává, že takový proces je efektivnější a méně nákladný.
Vitrifikace embryí probíhá stejně jako v případě vajíček. Vzniklá embrya, nejčastěji ve stadiu blastocysty, jsou velmi rychle zmrazena na teplotu -196 °C. Takto kryokonzervovaná embrya vydrží i několik desítek let.
Pokud se v rámci IVF cyklu získá více embryí, než je možné použít k čerstvému embryotransferu, kvalitní nadbytečná embrya se vitrifikují, tak aby žena nemusela podstupovat další IVF cyklus (tj. stimulaci, odběr vajíček, jejich oplození a kultivaci). Zmrazená embrya se poté použijí během tzv. kryoembryotransferu (KET) – tedy přenosu rozmrazeného embrya.
Šance na otěhotnění jsou přitom při použití rozmrazené nebo čerstvé blastocysty stejné. Metoda vitrifikace oproti zastaralejší metodě pomalého mrazení výrazně zvýšila úspěšnost kryoembryotransferu. KET je navíc finančně méně náročný než opakování celého cyklu IVF se stimulací a odběrem oocytů.
Dále se ke kryokonzervaci embryií přistupuje nejčastěji v případech, kdy:
- není možné provést čerstvý embryotransfer, například z důvodu hyperstimulačního syndromu (OHSS) a jiných zdravotních důvodů,
- jsou vzniklá embrya geneticky testována (PGT).
Kryoembryotransfer neboli KET: Co je to a jak probíhá?
Jak probíhá vitrifikace
Během vitrifikace dojde k rychlému zmrazení, aniž by se uvnitř a v okolí buněk vytvořily ledové krystalky, které by vajíčka či embrya mohly poškodit. K tomu docházelo během dřívější metody pomalého mrazení.
Při vitrifikaci dochází ke skokovému ochlazení reprodukčních buněk, a to na teplotu kapalného dusíku, která činí -196 °C. Celý úkon se odehraje během několika vteřin. Využívají se při něm média obsahující kryoprotektivní látky, které embryo či vajíčko chrání před poškozením.
Životnost uchovaných buněk je několik desítek let.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Samozřejmě je lepší mrazit embrya, ale centra nabízejí mražení oocytů. Třeba když podstupuješ chemoterapii nebo jinou léčbu.
Bohužel vedlejším účinkem radioterapie muže byt infertilita, a zamrazenim svých vajíček tomuto můžete předcházet.
Urcite bych zvazovala vitrifikaci, coz je modernejsi zpusob mrazeni s vyssi uspesnosti rozmrazeni. Pokud mas chlapa, se kterym vis, ze bys dalsi potomky chtela mit, je lepsi mrazit rovnou embrya, rozmrazuji se lepe. Jinak myslim, ze to bude robihat jako klasicke IVF (pokud ti tedy umozni hormonalni stimulaci, jinak by se odsavala v prirozenem cyklu po jednom) - nastimuluji vajecniky, v narkoze odeberou vajicka a ta zamrazi, popripade je oplodni muzovym spermatem a pak zamrazi embrya.
Nemáte některá zkušenost s tzv „social freezing“? Jde o zamrazení vajíček ve věku, kdy se ještě nějaká odebrat dají pro případ, že nemá žena partnera a pokud by v budoucnu našla, nemusela by už mít tolik svých vajíček/tak kvalitních. Nepodstoupila jste to některá a případné kde? Je to dost peněz a bohužel partnera, který chce děti, jsem za svých 30 let života nenašla, s tím nic nenadělám. Ale toužím po tom vidět svou DNA namíchanou s milovaným člověkem, nechci darovaná vajíčka apod - to je myslím celkem přirozené. Proto to zvažuji, AMH mám hraniční, prý už za rok by mohl být problém.



Mgr. Karolína Rohlenová, Ph.D. je vedoucí embryolog a androlog kliniky ARLETA IVF. Vystudovala přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
Je hlavní autorkou tří článků publikovaných v mezinárodních impaktovaných časopisech. Dále během studií prezentovala výsledky studií na tuzemských i mezinárodních konferencích na Islandu, v Itálii nebo Litvě. Je také autorkou nebo spoluautorkou řady dalších publikací, aktivních a pasivních (poster) prezentací.
Během studia klinické embryologie získala mezinárodní titul Clinical embryologist (ESHRE), mezinárodní titul Senior clinical embryologist (ESHRE) a v roce 2022 složila atestaci a získala titul Klinický embryolog.
Další studijní úspěchy:
2009/2010 – Získala cenu děkana za vynikající studijní výsledky.
2009/2010 – Za významnou odbornou činnost zařazena do programu rektora pro podporu tvůrčí činnosti studentů MU Brno.
Pracovní zkušenosti
Unica s.r.o (Brno) – Embryolog
2009 – 2011
Unica s.r.o (Brno) – Vedoucí embryolog
2011 – 2015
Arleta IVF s.r.o. (Kostelec N.O.) – Vedoucí embryolog, androlog
2016 - doposud
Mgr. Karolínu Rohlenovou, Ph.D. najdete také na stránkách