Porodnice U Apolináře

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem u Apolináře v březnu 2015. Měla jsem velké štěstí, odrodil mě můj známý doktor. Všem, kdo zvažuje rodit u Apolináře, jen doporučuji. Personál u porodu i na šestinedělí byl super!

Nevýhoda všech porodnic je strava a to, že se nevyspíte. Když vám dítě konečně usne, přijde na kontrolu doktorka nebo sestřička, že musíte mimi vykoupat. Domů jsem přijela mrtvá. Jinak mi se vším pomáhali, a to hlavně s kojením. Příště bych chtěla rodit jedině tam!

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Hodně vody, svůj teploměr pro mimi, dudlík. Doporučuji vůbec nepít mléko, mé dítě s tím mělo velký problém.

Celkové hodnocení porodnice:

Přijela jsem s kontrakcemi po třech minutách (už od začátku byly kontrakce tak bolestivé, že jsem jen seděla na zemi a chytala se všeho, co bylo po ruce) a dvakrát mě poslali domu. Po třetí jsem přijela s tím, že tam budu na chodbě, ale domu už nejedu, tak mě přijali.

Utišující prášky, čípky, injekce ani infuze nezabrali a po 32 hodinách mi řekli, že pokud nejsem víc otevřená tak mě pošlou domu. Nakonec mi po 40 hodinách kontrakcí po 2-3 minutách udělali císaře. A v propouštěcí zprávě uvedli nepravdivé důvody, proč byl porod rizikový. A miminko jsem viděla až za 24 hodin od porodu.

Na druhou stranu, na příjmu byli téměř všichni milí a ochotní. A na šestinedělí (P3) byli všichni zlatí, moc hodní, ochotní a měli trpělivost, vše pořádně vysvětlili a se vším pomohli.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Nezapomenout nebo si nechat na šestinedělí přivést svačinu (piškoty, jogurty).

Celkové hodnocení porodnice:

Hodnocení bych rozdělila na dvě části - porodní sál a lůžkové oddělení.

Na porodním sále byli všichni moc fajn. Milé asistentky i doktoři. Profesionální i lidský přístup. Ani na vteřinu jsem neměla pocit, že by o nás nebylo postaráno.

Na lůžkové části to už bylo trochu slabší. Čekala jsem, že se nám budou zvlášť pediatrické sestry trochu víc věnovat. Některé byly fajn, ale byly i takové, co dost prudily. S kojením nám pomáhala jen jedna. Celkově mě mrzelo, že takové pracoviště jako Apolinář klade na kojení malý důraz a člověku toho moc neporadí.

Co se týče jídla, bylo to v pohodě. Množství až až. Těch pár dní člověk vydrží, i když to není jako od maminky.

Celkově hodnotím pozitivně.

Celkové hodnocení porodnice:

U Apolináře jsem rodila 26.4.2015.

Byla jsem velmi spokojená. Lékařky i porodní asistentky byly milé a i když v závěru porodu nebylo vše tak jak mělo, nenechaly na sobě nic znát a já nakonec porodila bez nastřižení i poranění zdravého chlapečka.

Jako velké plus považuji to, že se mnou mohl být partner i na hekárně.

Jediné, co mě trochu mrzí, je, že vzhledem k přeplněnosti porodnice jsem místo na šestinedělí šla po porodu na odd. rizikového těhotenství a syna jsem k sobě dostala až druhý den kolem 14h, kdy jsem byla přesunuta na odd. P3. Ale s tím se dalo vlastně počítat, když jsem si vybrala tolik vytíženou porodnici.

Na odd. P3 je také super personál. Dětské sestry moc milé a hlavně ochotné všechno vysvětlit.

Pokoje standardní. Všude čisto. Uklízečky lítaly s hadrem několikrát denně.

Kdybych ještě někdy rodila, tak určitě opět U Apolináře.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Dostatek pití, síťované kalhotky, skřipec nebo špendlík na erární košile (jsou většinou bez knoflíků). Pro miminko jsem využila bavlněnou čepici, rukavičky a ponožky. A taky teploměr a dudlík.

Celkové hodnocení porodnice:

Zvažovala jsem mezi porodnicí v Podolí a u Apolináře, která nakonec vyhrála už jen proto, že jsem tam kdysi chodila na prohlídky a ležela jsem tam 2× po laparoskopii.

Personál byl příjemný, vstřícný a vždy mi jako prvorodičce ochotně poradili nebo pomohli s kojením, když se malý nechtěl přisát.

Rodila jsem CS a příjemně mě překvapilo, že za mnou na JIP na kratinkou dobu pustili moji mámu. Na JIPu jsem kvůli nedostatku místa byla jen pár hodin, malý se narodil v půl 11 a večer kolem 20 hod. mě už na vozíku převezli na šestinedělí, za což jsem byla ráda, protože jsem se těšila, že si hned druhý den vezmu syna k sobě.

Osobně této porodnici nemůžu nic vytknout, ba naopak a ráda jí doporučím ostatním maminkám.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vzít si vlastní příbor a pak nezapomenout digitální teploměr pro miminko s ohebnou špičkou. Plenek je omezený počet, takže jsem měla i vlastní. Za mě jednoznačně dudlíky pro miminko, aspoň dva - dávají jinak miminku erární, což já nechtěla. Každý večer je možné nechat je na sesterně vysterilizovat.

Celkové hodnocení porodnice:

Nejsem si zcela jistá, zda sem má zkušenost patří, ale nějak si nemůžu odpustit na „dobré jméno“ porodnice také přispět.

V 15. tt těhotenství jsem byla na genetickém vyšetření v genetu. Bohužel ačkoliv výsledky krevních testů ukázkové, ult. dopadl katastrofálně. Poprvé se vývoj miminka zastavil v 7. tt a podruhé ve 12. tt a již od toho 12. tt žádný vývoj neproběhl. Bylo nám důrazně doporučeno těhotenství ukončit, protože bylo na 99% pravděpodobné, že bych miminko nedonosila, a pokud ano, bylo by tak silně poškozeno, že by po porodu nemělo šanci.

Poté jsem navštívila opět gynekologa, který nám tento závěr potvrdil. S pocitem, že se mi zhroutil celý svět, jsem vyrazila k Apolináři s doporučením z genetu a od gynekologa o UUT. Podotýkám že to byl pátek. Sestra se mnou komunikovala pouze na chodbě. Neustále na mě hulákala, že nemám genetickou indikaci. Zaplavená v slzách jsem se jí snažila vysvětlit, že nerozumím tomu, co po mně chce, protože jsem jí dala mnoho výsledků vyšetření jak z gyndy, tak z genetu.

Do toho se k ní přidala další sestra, která měla snad ještě horší jednání. Poté co jim partner velice důrazným hlasem sdělil, že když nám řeknou jaký papír máme dodat, tak že ho přiveze, tak sestra odpověděla, že by se taky klidně mohlo stát, že bez genetické indikace na ně můžeme po UUT podat žalobu, že nejsou blázni. Všude kolem mě samá maminka rodička a ani jedna nechápala co se děje. Nakonec nám pomohla lékařka v genetu, která nám po telefonu řekla, ať se u ní zastavíme pro ještě jeden papír.

Potom, co jsem se vrátila s dalším papírem k Apolináři, sestra nám řekla, že už bude půl třetí a že už se tam s námi nikdo bavit nebude, ať si přijedu v pondělí a že se uvidí, zda na mě nějaký doktor bude mít čas.

Opravdu jsem doufala v to, že se v této porodnici dočkám pomoci a trochu empatie. Místo toho jsem se dočkala jednání asi i s ohledem na můj věk (24), jako že si mladá husa najednou vzpomněla, že dítě nechce.

Za mě Apolinář nikdy.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Držte se hodně daleko od této porodnice.

Celkové hodnocení porodnice:

Náš syn se narodil 20. 3. 2015 jako nedonošený 36+4 s porodní váhou 2,320 kg. Jsem prvorodička. Do Apolináře jsem nestihla dojít ani na jedinou předporodní kontrolu, nicméně jsem absolvovala jejich předporodní kurz.

Porod začal v půl páté ráno odteklou plodovou vodou. Zazvonili jsme na porodní sál 2, proběhlo rychlé sepsání dokumentů, vyšetření, monitor, kapačka penicilinu (výsledky streptokokaještě známé nebyly) a protože kontrakce nebyly vůbec žádné a gyn. nález nula, tak jsme s partnerem rozloučili a a odešla jsem se ubytovat na „čekatelák“. Tam byly v průběhu dne hospitalizovány dvě nastávající matka s dětmi kolem 1 kg, obě z dalekých koutů naší republiky. Musím říct, že jsem vděčná za to, že jsem si zvolala porodnici, kde se umějí postarat i o takto maličké děti.

V sedm ráno a v sedm večer se vyměnily služby. Všechny porodní asistentky a MUDr. Andrea Pašková byli milí a v pohodě, pravidelně dávali na břicho monitory a sledovali, zda se porod rozbíhá či nikoliv. U mě zkusili oxytocinový test, jestli by náhodou nepomohl i vyvolání porodu. Bez odezvy.

A pak asi o půl osmé večer po partnerově návštěvě (odešel domů s tím, že další den asi bude porod vyvoláván) a po kapačce penicilinu, začaly spontánně z ničeho nic kontrakce po třech minutách. Prcek si asi počkal na PA Lucii Lorencovou, až přijde v 7 večer do služby. Paní doktorka Pašková tam byla už od 7 od rána.

Vzhledem k tomu, že ještě v 7 večer mi paní doktorka Pašková dělala prohlídku a nález byl 2 cm, tak o hodinu později jsme byli dost překvapení, že opravdu rodím a nález jsou 4-5 cm. Dala jsem si dlouhou sprchu a pak mi obě ty skvělé ženy doporučily, ať zavolám partnera, aby to vůbec stihl.

Opravdu to stihl jen tak tak, dorazil v 10 večer a v 11.09 byl malý na světě. Bez poranění, bez nastřižení. Trocha propagace - cvičení s Ani-ballem má svůj smysl, i když rodíte tak malé dítě, jako je náš chlapec (hlava obvod 31 cm).

Vsuvka - na porodní box jsem odcházela v očekávání, zda se naplní moje obava z „open spacu“, kde je vidět každému vše. Není to tak. Boxy jsou sice stísněné, ale jsou oddělené příčkami a mají skládací dveře, které se zavřou a pronikají maximálně zvuky. Jistá intimita zaručena je. Ale uznávám, že takhle vyhlášená porodnice by si zasloužila lepší financování.

Samotný porod probíhal téměř až v kavárenské atmosféře konverzace mezi námi třemi ženami (MUDr. a PA) o všem možném. Prostě ženská záležitost, zatímco partner na mé přání čekal na chodbě. Ale jakmile byl malý na světě, tak ho zavolali a pak mi hrdě přinesl zabalenou spící vánočku. Dítě bylo asi po 5 minutách přeneseno do inkubátoru, přivezli mi ho druhý den v poledne a už se mnou na pokoji zůstal.

Oddělení šestinedělí P3 - standardní pokoje po dvou se společnou koupelnou, wc na chodbě. Znovu musím poznamenat, že sice všechno je čisté a udržované, ale ve srovnání třeba s Motolem je Apolinář chudá popelka.

Jinak nemám, nač bych si stěžovala. Dětské sestry a laktační poradkyně dělaly, co mohly, aby malý odcházel kojený, ale bez přikrmování to nešlo. Že se to nepodařilo, není jejich chyba. Předčasně narozené děti, navíc s pořádnou novorozeneckou žloutenkou, špatně jedí. Sice mi jsem občas měla pocit, že by v péči mohla být větší kontinuita v informacích a radách (ne vždy byla každá sestra informovaná o tom, jaký režim se synkem máme), ale nakonec si vše sedlo a nebyl žádný problém. S někým nepříjemným jsem se opravdu nesetkala. Propuštěni jsme byli po týdnu, kdy nabyl své původní porodní váhy.

Jídlo - nemocniční neslaná dieta. Kdo je dospělý, takové věci jako méně luxusní prostředí a jídlo neřeší.

Apolináře mohu vřele doporučit. Odnáším si odtud jeden z nejhezčích zážitků svého života a jak paní doktorce, tak PA Lucii a samozřejmě svému muži jsem strašně vděčná, že jsem je měla u sebe.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Absolvovat předporodní kurz u Apolináře (nebo jinde), informovanost zbavuje strachu.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Standardní doporučenou výbavu.

Celkové hodnocení porodnice:

Moje zkušenost je velmi milá . Měla jsem u porodu 6 lidí, vypsala bych je všechny, ale některá příjmení nepřečtu. 

Můj nástup do porodnice byl 23. 2. 2014 po prasknutí vody. Už při příjmu byly sestřičky moc milé, veškerá vyšetření v pořádku. Pak jsem byla na pokoji (hekárna), tak tam to bylo taky dobré, pravidelné kontroly, jak měly být. Přístup personálu po celou dobu velmi skvělý.

Kontrakce nebyly tak moc silné, ještě že jsem se mohla chvilku prospat. Ale pak už ráno byly kontrakce silnější a častější. Nástup denní směny. Kontroly a vyšetření - opět vše v pořádku. Ujala se mě jedna mladá porodní asistentka, nevím jméno, na krátko ostříhaná, hodně blond, opravdu moc milá. Po domluvě s doktorkou jsem si nechala píchnout epidurál. Kontrakce byly děsné, tak mě nějak kolem poledního dali do porodního boxu. Pak tam byl se mnou i přítel.

Opět kontroly tak, jak měly být, vše v pořádku. No a pak kolem 14.30, to nevím přesně, jsme začali rodit. Měla jsem tam 6 lidí a můžu říct, že všichni příjemní, hlavně přístup a průběh toho porodu… No prostě paráda. Pak se malý narodil ve 14.58. 

Poporodní kontrola a péče v pořádku. Po 2 hodinách přesun, na oddělení šestinedělí přístup a příjem v pořádku. Akorát 2× nepříjemné chování sestřiček na noční službě. Jinak ostatní byly moc milé, vše nám vysvětlily poradily, ukázaly a pomohly. Prostě pochvala.

Já si pobyt u Apolináře nemůžu vynachválit a jestli budu ještě jednou rodit, tak opět u Apolináře. Prostě od příjmu až po propuštění krásný přístup. Zase moooc děkuji za skvělý personál.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Dobrou náladu, pohodu a hodně se těšit na ty svoje drobečky.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Teploměr digitální, plínky pro miminko, vlhčené ubrousky, vody a jídlo a modrou indulonu.

Celkové hodnocení porodnice:

Rozhodně nedoporučuji žádné z maminek, aby se rozhodla pro tuto porodnici. Když opustíme od katastrofálního prostředí komunistické éry, pak je tady ještě amaterský a diletantský personál..

Odborníci, kterými se Apolinář honosí, jsou 90% procent svého času na různých seminářích po celém světě, ale o normální neprominentní rodičky se tam stará tým amatérů téměř bez zkušeností. Nám třeba nechali dítě zbytečně umřít a ještě k tomu se od jakéhokoliv pochybení distancují, při tom pochybení tam určitě bylo - když jim kupříkladu vyšel špatně monitor - sestra ho vzala a hodila do koše. Tudíž umí i dobře likvidovat důkazy, které by pak hrály proti nim.

Radím všem nastavajícím maminkám, pokud budou zvažovat z několika variant porodnicí, Apolináři se určitě vyhněte - ušetříte si možná spousty nervů a trablí.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vyhnout se této porodnici.

Celkové hodnocení porodnice:

Já rodila u Apolináře 10. 5. 2014 a ještě před 4 roky ale oba porody měly podobné průběhy. Píši o tom 2014.

Den předem jsem byla v poradně, tam mě vyšetřili a po domluvě s paní doktorka Andreou Paškovou jsme udělali Hamiltona. Byla jsem otevřená už na 3 cm a 2 dny jsem přenášela, takže jsem svolila.

Od 8 večer jsem měla nepravidelné kontrakce po 7 min., pak se to zkrátilo na 5 min. V půl 1 ráno jsem si dala sprchu a začala jsem všechny kontrakce prodýchávat. Ve dvě jsem vyrazili a v půl 3 jsem dorazili do porodnice, tam mě vyšetřovala PA a řekla mi že to na příjem není, že mám stejný nález jako ráno v poradně a že bych měla jet ještě domů. Nedala jsem se odpálkovat, protože jsem věděla, že jsem první porod měla překotný.

No, PA se na to moc netvářila, ale příjem tedy sepsala, udělala monitor, sepsala anamnézu a přišel tam pan doktor Andrej Černý - moc milý, hodný, šikovný a mladý, s tím jsem měla tu čest se potkat už i v poradně, ale tam jsem trošku na něj nadávala, tak jsem se zhrozila, že mě zrovna on bude rodit. Tak si mě znovu prohlídnul, on řekl: „Tak maminku připravte, tatínkovi řekněte, ať počká na chodbě, že tohle bude rychlý porod.“

PA mě vzala na přípravu. Klystýr mi dávala při kontrakcích, tak ještě mlela, proč nejsem uvolněná. Neměla jsem ani sílu jí nic říct, pak mi řekla, že mám hodinu na přípravu a že až budu mít pocit na tlačení, mám za ní přijít na sesternu - bez věcí, jen sama, že mi je pak vezme. No, dala jsem si sprchu vařicí a 10 min jsem šla za PA, že teda už. „Maminko, máte čas.“ Já říkám, že víc už nevydržím. Tak mě doprovodila na porodní sál, došla pro manžela, já mezitím vylezla na porodní lůžko, to už u mě byl i pan doktor a povídá, až přijde kontrakce - netlačit, jste ještě málo otevřená.

Vše mi popsal, když jsem řekla po 20 min., že teda už bych ráda tlačila, tak mi řekl můžete. Třikrát jsem zatlačila a malý se mi narodil ve 3:36 - bez nástřihu, bez natržení, jen jeden steh jsme měla. To mi řekl, že je jen kosmetický. Malého mi hned přiložili na bříško, hned mu zkusila podat prso… Manžel šňůru nepřestřihl, protože byla moc krátká. Malého vzali na ošetření, vzali i manžela. 

Když mi pan doktor dělal ten jeden kosmetický steh, tak mi vše vysvětloval, co bude dělat, že to bude nepříjemné, že to bude studit…

Když malého ošetřili, přinesl ho manžel v náručí a nechali nás o samotě půl hodiny. To přišla dětská sestřička opět přiložit k prsu a nechali nás pak ještě hodinu spolu s malým, pak ho vzali na dopečení do inkubátoru.

Co se týče šestinedělí, nemůžu nic vytknout - jak sestřičky a doktoři pro maminky, tak i doktoři a sestřičky pro miminka byli milí, ochotní, vstřícní, vše vysvětlili, když jsem měla s něčím problém, hned jsem se šla zeptat na sesternu.

Takže za mě, co se týče porodu a šestinedělí, tak dávám 1* ještě podtrženou.

Jediné, opravdu jediné, co bych vytkla, jsou WC a sprchy na šestinedělí. Nevadí mi, že jsou na chodbě, ale to, že jsou zastaralé. Opravdu zastaralé.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Dobrou náladu. Jak vy se budete chovat k personálu, tak personál se bude chovat k vám. 

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Plenky pro miminko, vlhčené ubrousky, teploměr, krém na opruzeniny (Bepanthen), rukavičky a kdo chce učit miminka na dudlíky, tak i ten si s sebou přibalte.

Celkové hodnocení porodnice:

Ahoj, i já přidám moji zkušenost s touto porodnici. Rodila jsem 11. 1. 2015 týden před plánovaným porodem.

Den před porodem mi začaly dopoledne slabé kontrakce. Jsem prvorodička, takže jsem si nebyla jistá a radši s manželem zajela do porodnice. Zrovna v tom týdnu měli otevřený jen jeden sál a na druhém malovali, takže málo místa i personálu a navíc to byla neděle. Doktor, který měl službu, mě prohlédl, okamžitě po tom jsem začala krvácet, což před tím ne. Dal mi vložku s tím, ze je to normální, připojili mne na monitor, kde srdeční ozvy byly normální. Řekl mi, ze to vypadá na poslíčky, že jsem zavřená a ať jedu domů, že to odezní. To bylo 10 dopoledne a bolesti slabé (daly se vydržet).

Kolem 18. večer se bolesti zvýšily do intenzity, která se už vydržet moc nedala, a tak jsme s manželem odjeli do porodnice znovu. Ten samý doktor (to už se na mě koukal, že jsem hysterka, co nic nevydrží) mě opět prohlédl. Krvácela jsem pak ještě víc a bylo to hrozně bolestivé. Opět mi sdělil, že to nic není a ať jedu domů a dam si doma teplou vanu. Já hloupá to udělala - tím jsem si kontrakce zkrátila na 2 minuty a bolesti začaly být nesnesitelné, takže po půlnoci jsme byli v porodnici znovu. Podotýkám, že ty cesty autem bych nikomu nepřála. Na sále měla již službu jiná doktorka, která mi oznámila, ze jdu za 5 min 12 a že to bude rychlé.

Pak mi řekla, že mě pošle do přípravy. Nechali mě stát 20 min v chodbě, v jedné ruce jsem držela bundu a v druhé tašku s věcmi - to bylo nejhorších 20 min v mém životě. Kontrakce sílily a šlo mi to do křížových bolestí. S manželem jsme měli dohodu, že u porodu nebude - nemůže vidět krev a já myslela, že to sama zvládnu. Na přípravě mi dali klystýr zrovna, když jsem měla silnou kontrakci. Na porodním sále mi oznámily, ze jelikož jsem přišla pozdě (protože mě 2× poslali domu, to už ale nedodali), tak mi nemůžou dat epidurál. V polovině porodu, když už byla malá v porodnici cestách, si vzpomněli, že nemám kapačku.

Nebudu to popisovat celé. Díky tomu, že neměli kapacity, se malá 20 minut dusila a narodila se v klinické smrti a museli ji rozdýchávat kyslíkem.

Co je ale úplně nejhorší, je to, že mne nechali 2 hodiny ležet a nikdo mi nic neřekl. Jestli moje dítě žije nebo ne! Ta chvíle, kdy nevíte co se děje a jen vám opakují „maminko klid, teď se nesmíte stresovat“, je hrozná.

Nebudu tady ani mluvit o oddělení šestinedělí, kde na vás koukají jak na hloupou, když vám teče málo mléka. Nejsem žádná citlivka, neočekávám, že kolem mne budou všichni skákat, navíc v době, kdy je opět baby boom a lékařů málo - neměli to tu noc jednoduché - ale očekávám, že v 21. století bude péče na jiné úrovni. Bohužel ne v této porodnici.

Jedna perla na závěr - v den, kdy mne pouštěli domů, přišla velká vizita - pan docent (jméno si nepamatuji) mi řekl, že bych si měla uklidit ze stolku sklenku s čajem, že to nevypadá dobře, místo toho, aby se na mne podíval. Když jsem ho na to upozornila, že ani neviděl stehy, jestli jsou OK, řekl, že to vidí ve zprávě a že to stačí, že podle něj se hojím dobře a odešel.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Z moji zkušenosti bych maminkám doporučila poohlédnout se po jiné porodnici.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem v listopadu 2014. Vyslechla jsem předtím spoustu negativních hodnoceni na personál, ale já byla naprosto spokojená. Na porodním sále měli frmol, ale i přes to byli všichni moc hodní a ochotni. Řekla jsem si o epidurál a PA mi ho do chvilky zařídila. Ani jsem to necítila, jsou moc šikovní.

Při porodu byly PA taky úžasné. Nakonec jsem ležela na P3, asistentky i dětské sestry byly super, ochotné, poradily, chválily. Všeho byl dostatek. Jídlo se dalo. Klasické nemocniční, ale v pohodě. Příště určité budu rodit opět u Apolináře. 

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Doporučuji dobrou náladu s sebou.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Dostatek pití, vložky do podprsenky, jednorázové kalhotky, vlhčené ubrousky, plenky, teploměr pro mimčo, rukavičky, čepičku a klidně i dudlík.

Celkové hodnocení porodnice:

U Apolináře jsem rodila v listopadu 2014 císařským řezem. Ze začátku jsem byla dost rozčarovaná z poradny, kde ve 38.tt dr. pohmatem usoudil, že mám mimčo správně otočené, ač má gynekoložka již od ultrazvuku ve 32.tt polohu sledovala a dle jejího názoru zůstávala stejná. Já měla stejný pocit, ale nechala jsem se přesvědčit a připravovala se na normální porod. Zároveň mě doktor v poradně objednal na kontrolu až za 10 dní, i když je normální kontrola po 7 dnech, se slovy, že když začnu rodit, mají ultrazvuk i na sále. Naštěstí mě poslal na kontrolní ultrazvuk, i když ho zřejmě považoval za zbytečný. Na ultrazvuku zjistili, že malý je koncem pánevním, ale to už jsem byla skoro ve 40. tt, takže příprava na císaře musela proběhnout velmi rychle.

Císaře jsem měla v plné anestezii (den před termínem jsem hovořila s anestezioložkou a mohla si vybrat), spinální bych asi nedala. Vše proběhlo bez komplikací, paní anestezioložka na sále byla moc příjemná, akorát mě strašně dlouho připravovali a lehátko na sále je děsivě nepohodlné. Na JIPce byly správné dámy, léky na bolest jsme dostaly na požádání, když to bylo možné a celkově péče byla skvělá. Během dne nám miminka přinesli dvakrát na přiložení, což bylo spíš symbolické, protože jsme se stejně nemohly moc hýbat.

Druhý den nás zvedli z postele, což byla docela hrůza, ale asi je to tak nejlepší. Po odvozu na pokoj, měla jsem nadstandard, jsme dostaly miminka, což mi přišlo dost drastické, protože jen vstávání z postele bylo první den děsivé, ale rozhýbala jsem se a nakonec to nějak šlo. Bohužel na mě všechno dopadlo a trochu jsem se složila, ale přístup byl super. Byl zavolán psychiatr a nasazena medikace. Měla jsem skutečně pocit zájmu a ne jen rutinu.

Co se kojení týče, byla to hrůza. Všechny sestry tam tlačí na kojení, i když malý mi při přikládání plakal, nic neteklo a já pořád měla pocit, že má hlad. Nakonec jsem řekla, že kojit nebudu a jedna sestřička se se mnou slitovala a donesla odsávačku. Ze začátku měl malý něco málo ode mě a pak příkrm. Nakonec jsem mléko pořádně dostala až doma, ale po zkušenosti z porodnice děsivým nuceným přikládáním po třech hodinách, malý dostával MM flaškou. Asi po měsíci jsem nakonec zkusila přiložit a kojení šlo samo. Nedokážu posoudit, nakolik ten dril kojení byl v porodnici třeba, ale nám se i přes všechny nesnáze daří už 3m krmit MM ať flaškou či kojením.

Jinak byly všechny dětské sestry ochotné pomoct, poradit, díky nim jsem péči doma pak zvládala úplně s přehledem.

Za celou dobu jsem se nesetkala s nikým vyloženě nepříjemným, amatérským a neschopným. Všem mohu vystavit jedničku. Na jídlo jsem neměla vůbec chuť ze začátku, takže nedokážu vůbec posoudit jak vaří. Co mě potěšilo, byly mléčné výrobky (jogurty, ochucená mléka).
Nakonec bych ráda zmínila dr. Krejčího, jehož zájem o mé blaho mi připadal upřímný a moc mu za to děkuji.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Načtěte vše, co lze, ať Vás nic nepřekvapí.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Košile nebo nějakou sponu na zapínání výstřihu, jednorázové kalhotky, více ručníků.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem 30. 1. 2015 přesně na termín porodu.

Do porodnice, na porodní sál 2 (vlevo), jsem přijela kvůli prasklé vodě ve 21:30. Natočili mi monitor, vyšetření doktorkou (jméno nevím) proběhlo až o hodinu později protože měli akutního císaře. Byla jsem málo otevřená, přítele tedy poslali domů a mně si tam nechali.

Zhruba od půlnoci jsem měla kontrakce po 2 minutách, nevěděla jsem moc jak dýchat, jedna PA kolem mě chodila a dělala jakože mě nevidí. Jak dýchat mi ukázala až doktorka kolem 2. hodiny, kdy mě opět vyšetřila, pořád jsem byla málo otevřená, ale kontrakce pořád sílily a byly častější. Šla jsem tedy do sprchy na míč, kde jsem strávila asi 3,5 hodiny.

V tu dobu se mě ujala jiná PA (vysoká, hubená, černovlasá) a dala mě do přípravy a potom odvedla na porodní box. Tam se mě ujala další PA Petra Pokorná, paní na svém místě! Byla skvělá. Zavedli mi epidurál a nechali nás s přítelem, kterému jsem před přípravou volala aby dorazil, na boxu. Epidurál sice napomohl rychlejšímu otevírání, ale zeslábly mi kontrakce, takže mi dali vykapat oxytocin.
Kolem 9. hodiny už jsem měla hrozné nutkání tlačit, ale dle PA jsem byla jen na 7 cm, takže jsem musela ještě chvíli vydržet.

Zhruba za půl hodiny dorazily 2 doktorky (MUDr. Hanka Vráblíková - ta mě rodila a MUDr. Iva Kučerová - ta mě šila) a šla jsem rodit. Během 3 kontrakcí, v 9:51, se nám narodil syn (s pomocí PA, která mi tlačila na břicho).

Ihned po narození mi malého dali na břicho, přítel přestřihl pupeční šňůru a po minutce si malého dětská doktorka (sestra?) Eva Ročková odnesla na ošetření.
Já mezitím porodila placentu, kterou doktorky řádně prohlédly, dokonce mi i nabídly, jestli si jí sama chci prohlédnout nebo zda mají počkat na přítele. Poté mě začala MUDr. Kučerová šít.

Za chvíli přišel přítel s malým a sestra mi dala malého hned přisát. Na boxu nás všechny 3 v klidu nechali zhruba hodinku, pak malého odnesli zahřát. Já jsem s přítelem zůstala na porodním boxu zhruba další hodinku, kdy mě PA chodila kontrolovat a zhruba kolem 12. hodiny mi přinesla oběd. Poté jsem šla do sprchy a na oddělení šestinedělí P3.

Na P3, jak dětské sestry, tak ženské, všechny hrozně milé a snažily se se vším pomoci, vysvětlit a ukázat. Za celou dobu na mě nikdo (krom snad 2 dětských sester, ale třeba jen neměly svůj den jako někdy každý z nás) nebyl nepříjemný. Zvlášť lidský přístup musím vyzdvihnout u sestry (laktační poradkyně, krátké vlasy) a takové starší dětské sestry (vlasy střižené na krátko, brýle a pihatá), bohužel jména si nepamatuji. Byly skvělé.

Porod u Apolináře tedy celkově hodnotím na 1*. Od příjmu až po propuštění jsem neměla jediný problém. Doktorky, PA i sestry ženské a dětské, všechny hrozně milé, hodné a ochotné pomoci a poradit. I jídlo, až na jedno, mi chutnalo. Pokoj jsem měla standardní, pro 3 maminky, kde koupelna byla společná ještě s vedlejším pokojem, takže na 6 maminek připadaly 2 sprchy a nebyl problém. Jediné, co mě trochu zarazilo, že za 4 dny co jsem strávila v porodnici nikdo nevyměnil povlečení na posteli, ale co už. Koupelna i pokoj se vytíral každý den.

Jediné, co moje nadšení z této porodnice kazí, je můj nedávný zážitek z gynekologické ambulance. Buď mi brzy vypadaly stehy po nástřihu nebo se mi jizva roztrhla. Každopádně jako vystrašená prvorodička jsem v noci nejdříve volala na pohotovost, abych se zeptala zda je nutné jezdit hned nebo až ráno, kde mě sestra odbyla, ať přijedu ráno, že na mě nejsou zvědaví. Vydržela jsem tedy do rána a i s malým jsme jeli ráno na kontrolu.

Na příjmu mi sestra řekla, že maminky s dětmi berou přednostně (pokud samozřejmě není něco akutního), a i tak jsme v čekárně strávili skoro 3 hodiny. Jen co si mě doktor MUDr. Jaroslav Kudlík zavolal do ordinace, vynadal mi, ať pohnu, že jsem
předběhla 7 dalších žen (přitom jsem nikoho nepředběhla, naopak přede mnou šly ještě paní, které přišly až po mně a rozhodně nevypadaly na akutní případy).

Vynadal mi, že na šití to není, doporučil odvar z dubové kůry a naznačil, že ho tedy dost otravuji. Sestra mi ještě vynadala za vložky (které mám koupené přímo porodnické z lékárny), protože si myslela že jsou to obyčejné Always, které jsou neprodyšné. Ale ani se neobtěžovala si je prohlédnout a už mě peskovala. Toť tedy můj zážitek z gynekologické ambulance. (Druhý den jsem jela za svou gynekoložkou, aby se mi na jizvu podívala a konstatovala, že na přešití by to tedy bylo, ale že zkusíme konzervativní léčbu).

Takže za mě: PORODNICE u Apolináře ROZHODNĚ ANO, GYNEKOLOGIE ROZHODNĚ NE!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pokud se budete chovat normálně, ne jako nafrněné slepice, myslím si že s nikým mít problém nebudete. Mně osobně některé recenze tady dost vyděsily, ale byla jsem velice překvapená, jak byli všichni milí a vstřícní.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Teploměr, vlhčené ubrousky, plenky.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem zde v červnu 2014.

Bylo to trochu nečekané. Šla jsem jako každý týden do těhotenské poradny, na monitoru jsem tentokrát čekala nějaké tři hodiny (není výjimkou, záleží, na kterou sestřičku natrefíte, tato si to neuměla vůbec zorganizovat, v čekárně mraky maminek a ona měla pořád 1 až 2 lehátka prázdné!). Když jsem se dostala konečně na řadu, připojila mě sestřička na monitor, který byl zpočátku ok, ale později srdeční ozvy miminka začaly rapidně klesat. Když to sestřička zjistila, mlčky mi sundala pásy a vyzvala mě, ať jdu s ní.

Odvedla mě na porodní sál č.1. Tam se mě ujala sympatická PA, která už srdíčko nemohla vůbec chytit. Zavolala paní doktorku, která byla mladinká a taktéž velice příjemná, ta mě vzala na UTZ a volala p. primáře (MUDr. V. Krejčí). Jelikož srdíčko spíše nepracovalo než pracovalo, rozhodlo se po poradě s prim. kardologie o okamžité sekci, kterou provedl MUDr .Fait. S tímto lékařem jsem se setkala už v těhotenské poradně, kde mi bez mého vědomí provedl Hamiltnův hmat, za což jsem ho upřímně nenáviděla.

Porod jsem absolvovala ve spinální anestezii, paní doktorka (anestezioložka) byla skvělá. Stále se snažila se mnou mluvit, říkala mi, co se právě děje za plentou a co bude následovat. Třásla jsem se jako osika, ale ona mi dodávala odvahu, byla úžasná. Nakonec vše dopadlo dobře a i panu doktorovi jsem odpustila, krásně mě zašil, že i na šestinedělí se paní doktorka ptala, kdo mě operoval.

Po porodu jsem byla na JIP, kde si taktéž nemůžu stěžovat. Sestřička vše dělala velmi rutinně, ale je pravda, že tam bylo plno. Když jsem se zmínila, že bych měla zájem o nadstandard, promptně jej vybavila.

Druhý den mě tedy odvedli na nadstandardní pokoj oddělení P1. Trochu mě překvapilo, že nadstandard je dvoulůžkový.

Sestřičky jak z gynekologie, tak dětské byly vesměs skvělé. Je pravda, že jako prvorodička jsem byla ze všeho hodně vyjukaná, navíc jsem měla docela silné poporodní blues. Kojení mi nešlo, ale i to jsme společně dokázaly. Chce to být trochu aktivní a nebát se zeptat nebo to řešit. Je pravda, že někdy mají velký frmol, ale za mě nemohu říci, že jsem byla nespokojená. Jediné negativum je jídlo, nejsem nějak vybíravá, ale teplá kuchyně se nedala jíst.

Celkově bych tedy řekla: porodní sál na jedničku stejně jako poporodní péče, ať už se týkala mě nebo miminka.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Plenky pro miminko, jednorázové kalhotky.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem těsně před Vánoci 2014, bylo dost plno a z prvního porodního sálu nás poslali na druhý, že nemají místo.

Porod byl rychlý, jen hodinu a čtvrt, doktor Černý profesionální, porodní asistentky asi v pohodě, moc jsem nevnímala. Prostory pro porod neposkytují příliš soukromí.

Oddělení šestinedělí P3 - pokoj po třech, vytírán za celou dobu jen jednou a velmi zběžně. Všichni lékaři profesionální, sestry a asistentky průměrné, jídlo katastrofální - buřtguláš, kynuté koláče,…, k pití jen vylouhované ponožky nebo co , takže v noci místo spánku poslech Bambini di Praga. Průměrně jsem denně naspala 1 hodinu, když už člověk nad ránem zabere, v 5 naběhnou na měření teploty, pak tlaku.

Celkově kromě kuchaře celkem příjemní profesionálové, ubytování neodpovídalo mému standardu. 

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vyspat se doma do zásoby a nechat se co nejdřív propustit z toho bezesného místa.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Normální jídlo a pití.

Celkové hodnocení porodnice:

Má zkušenost je 50% na 50%. Velmi kladně hodnotím personál na příjmu (porodní sál číslo 1) včetně všech lékařů. Vzhledem k tomu, že jsem rodila sekcí, chtěla bych vyzdvihnout anesteziology a především porodníka pana doktora Kouckého z rizikového oddělení. Celý přístup personálu byl na jedničku.

Co se týká sestřiček na JIP a později na gynekologii, musím uznat, že jsou to ženské na pravém místě. Empatické, vstřícné a velmi milé.

To samé mohu říct o pomocném personálu na šestinedělí. Po císaři jsem pár hodin nemohla stoupnout, strašně mi všichni pomáhali.

To ovšem neplatí o sestřičkách (jak říkají od Krtečka), čili od sester dětí. Neochotné, nepříjemné, všechny se mohou zbláznit z kojení, ale žádná vám neporadí jak na to. 

Nevysvětlí jak dítě vykoupat, jak se o něj starat. Jen matky buzerují. Neempatické, nepříjemné.

Jídlo v porodnici je dost šílené. Naštěstí jsem měla nadstandard, jinak jsou toalety a sprchy na chodbě, k maminkám nemůžou na pokoj tátové. Oddělení šestinedělí je úděsné, co se týká personálu.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vzít sebou rychlozavinovačku pro dítě.

Celkové hodnocení porodnice:

Ano, jedině doporučuji!

Celkové hodnocení porodnice:

V porodnici jsem rodila 30. 11. 2014 a všem vřele doporučuji.

Od příjmu až na šestinedělí vše super, všichni moc ochotní, milí, měla jsem placený nadstandard, takže i prostředí pokoje vše super.

Jen bych trochu víc uklidila, ale jsem s uklízením postižená, tak nevím, ale na nemocnici mi to moc čisté nepřišlo. Ale to je tak všechno, zas nějak strašné to taky nebylo. Takže až budu rodit druhé dítě, určitě se zase rozhodnu pro Apolináře a všem vřele doporučuji.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Jídlo, pití, látkové pleny.

Celkové hodnocení porodnice:

U Apolináře jsem rodila v listopadu a byla jsem naprosto spokojená. Od příjmu, porod, sestry i dětské sestry.

Po přečtení všech možných zkušeností bych nikdy takový přístup neočekávala. Sestry mi byly velmi nápomocny s kojením - snažily se poradit a pomoct. Mohla jsem kdykoliv přijít a na cokoliv se zeptat. Za celou dobu jsem se nesetkala s ničím, co by mi vadilo nebo chybělo. Porod byl rychlý a bez komplikací. S rozkojením mi pomohli a poradili.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Asi bych si příště vzala špunty do uší. Hodí se minimálně na první noc, kdy ještě nebudete mít dítě u sebe. Na pokoji není klid, pokud nebrečí děti, tak může chrápat mamina na vedlejší posteli. Pokud někomu vadí spát při světle, tak i něco přes oči. Celou noc na pokojích svítí lampička.

Taky bych si vzala něco na velký výstřih u košil (mě nakonec vystačil skřipec do vlasů) a určitě něco k jídlu. Časem to mohou donést návštěvy, ale jídlo mi tam rozhodně nestačilo 

A taky partnera k porodu, vůbec nevím, co bych držela, kdyby tam nebyl 

Celkové hodnocení porodnice:

Jednoznačně doporučuji.

Vzhledem k tomu, že chodím na Karlík kvůli špatné srážlivosti krve, jsem ani nad jinou porodnicí moc neuvažovala. Malá byla hlavou nahoru, čekal mě tedy plánovaný císař. Dva týdny před řádným termínem mi ale odtekla voda, a tak jsme jeli.

Od vrátnice při příchodu až po propouštění jsem nezažila jediného protivného člověka z personálu. Dokonce mi i půjčili nabíječku na telefon. Nakonec jsem rodila přirozeně, protože miminko se samo otočilo. Porod byl dlouhý, ale asistentka i doktor skvělí, polohovali mě, žádné zbytečné léky. Pravda, okamžitě po porodu mi malou na prsa nedali, ale zase na druhou stranu jsem především chtěla vědět, že je v pořádku. Max. do 5 minut jsem jí měla zpět už zabalenou a hned ráno už ji přivezli natrvalo.

Dětské sestry skvělé. Na kontrole po šestinedělí mi gynekolog málem nenašel jizvu po nástřihu. Je to velká porodnice, takže nějaký osobní přístup asi moc očekávat nelze, ale pokud chce člověk jistotu, že nejlepší možná pediatrická péče je v baráku, tak tohle je to správné místo.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

MP3 do uší, v noci se tak lépe odfiltroval případný pláč ostatních miminek.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Papíry, já je nechala doma.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem u Apolináře před 6 týdny a stále se nemohu rozhodnout, jestli bych tuto porodnici doporučila nebo ne.

Měla jsem vyvolávaný porod, jelikož už bylo 11 dní po termínu (tuším, že vás nechají 10 dní „přenášet“, pak už vyvolávají). S personálem u porodu mám jen ty nejlepší zkušenosti, i když se na mě vystřídali asi 3 směny. Porod byl komplikovaný, dlouhý a nakonec skončil císařem. Po porodu mi malého na prsa nepřiložili, jen mi ho přinesli ukázat a ať mu dám pusu - je fakt, že jsem byla po celým dni rození a všech těch „oblbovácích“ mimo, tak jsem si nějaký bonding nedokázala vynutit. Na Jipce jsem strávila pouze noc a ráno už mě nutili do sprchy, ale zřejmě vědí, co dělají, protože jsem se rychleji rozhýbala.

To, co ale přišlo na oddělení šestinedělí, byla dost hrůza. Jako prvorodička jsem nevěděla jak kojit. Chodila jsem dost často na sesternu, aby mi pomohly přikládat, ale většina sester byla neochotných a dávaly mi najevo, že je otravuji. Jedna sestra mi dokonce řekla, že moje prsa s růžovými bradavkami nic nevydrží a ještě si k tomu pořídím tak velké dítě (malý měl 4,4 kg) - jak kdybych to udělala naschvál. Ještě zkritizovala malého, že tedy savce jsem si nepořídila - malému se nešlo přisát. Brečela jsem, malého jsem se snažila pořád přikládat - i když špatně - a díky tomu jsem pak později měla totálně zdevastované bradavky. Z porodnice jsem odcházela nerozkojená s tím, že podle nich nemám mléko. Ještě za mnou jednou přišla sestra s odsávačkou, sáhla mi na prsa, řekla, že to nemá cenu, že kojit nebudu a čau.

Doma jsem se pak později snažila vylepšit techniku kojení s pomocí laktační poradkyně, ale prsa jsem měla tak doničená a pro mě bolestivá, že jsem nebyla schopna přikládat tak často, jak bych měla, a i o to málo mléka, které se mi až s pomocí homeopatik vytvořilo, jsem díky tomu přišla. U Apolináře vám s kojením absolutně neporadí, pokud je nějaký problém a neteče vám to samo. Nikdo vám neřekne jak máte přikládat, ani jak se třeba u toho pohodlně usadit. Mně dokonce jedna sestra řekla, když jsem se snažila na pokoji kojit: „Ježiš, to je posed“ . Že by poradila, jak si mám sednout, když to, jak jsem seděla, je tak příšerné, to ne.

Jinak musím zmínit jednu porodní asistentku na šestinedělí, byla úžasná - pomáhala mi s atopickým ekzémem, který se mi udělal po celém těle i s otoky, donesla mi oblečení, co jsem zapomněla na hekárně - vše sama, aniž bych ji o to žádala. Bohužel nevím její jméno - byla opravdu skvělá, kéž by takové byly i dětské sestry, možná bych dnes kojila a malý by nemusel být na UM. Možná jsem jen nebyla sympatická, moc jsem otravovala, zdálo se mi, že k ostatním maminkám na pokoji se chovaly lépe, chválily jim děti. Já jsem na malého slyšela jen kritiku - moc velký, neschopný sát, má pod dolním rtem moc velkou prohlubeň, tak se nepřisaje, atd. Jen jedna sestřička mi ho pochválila, jak má krásnou pleť a jméno. Byla jsem jí za to moc vděčná.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Knihu o kojení nebo laktační poradkyni sebou.